Tato keš se nachází stále na území České republiky, ve Starém Hrozenkově. Starý Hrozenkov je obec, která se rozkládá přímo na hranicích se Slovenskou republikou. Spolupráce moravských a slovenských příhraničních obcí zde přetrvává po staletí bez ohledu na to, zda tudy procházela v různých historických obdobích oficiální státní hranice, či nikoliv.
30.dubna 1922 byla na hranici vysazena Lípa bratrství Čechů a Slováků, která zde stojí dodnes. Do jejích kořenů byly vloženy ve skleněných pouzdrech pamětní spisy, které připravili hlavní pořadatelé akce – členové Sokola z obcí Drietoma, Starý Hrozenkov a Bošáca V jedné ze skleněných pouzder byl zakopán následující text s podpisy:.
Budoucím! Podepsáni členové pobočky Sokola ve Starém Hrozenkově Účastníci slavnosti sazeníi „Lípy bratrství "na moravsko-slovenské hranici dne 30. dubna 1922, vkládají tento pamětní spis pod kořeny naší památné lípy. Jest našim vroucím přáním, aby tato lípa vyrostla v mohutný strom, jehož kořeny pevně tkvíce v zemi moravské i slovenské, ať jsou nám i budoucím vždy příkladem, jak jest nutno ve svornosti a lásce milovati a brániti zemi, která jest vlasti naší. A jako předkové naši hájili svobodu vlasti a národa až do posledního dechu, tak stůjme i my, Slováci a Česi, i Vy, budoucí, v jednom šiku jako pevná hráz proti všem vlnám cizáctvi a zpátečnictví. Nás pak, kteří dočkali jsme se vytouženého osvobození svého národa a vlasti. kteří však dosud za volnost národa a vésti musíme těžký boj proti zlobě neuvědomělosti lidské, pomněte, budoucí! " Podpisy:
Při čtení pamětních spisů byla lípa zasazená. Následně Byl vyvrácen maďarský hraniční kámen. Bili do něho kladivem Češi i Slováci a tento akt zakončil Juraj Gavalec slovama: ,, Dosial si nás dělil, ale už nebudeš.“ Po této slavnosti byli zazpívány písně : „Čo čučíš, Slovák mužný“ a „Hej Slované“ a následoval koncert vojenské hudby.
Slavnost sazení Lípy bratrství měla být původně vysazena 23.dubna 1922. Kvůli nepříznivému počasí se konala další neděli 30.dubna 1922. Také v tento den ráno se zdálo, že počasí nebude příznivé, ale přece se zúčastnilo asi 2000 lidí.
Nejdojemnější okamžik nastal poté, co trenčianský a uherskobrodský sokolský prapor sklonili se k sobě přes hraniční kámen a Slovák s Češkou si podali ruku. Kapela při tomto hrála národní hymnu a zástup stál zticha s obnaženými hlavami, slzami v očích.
Za vzpomínku stojí ještě rok 1972, kdy k padesátému výročí zasazení Lípy bratrství na hranici byla zasazena druhá Lípa bratrství.
Na fotografiach z rodinného archivu je slavnostní průvod z obce Drietoma a clenové Sokolu
Drietoma. Autorem černobílých fotografií je Karol Abel, člen Sokola Drietoma.
Každoročně v červenci jsou u Lípy bratrství zahajovány tradiční Kopaničárské slavnosti. Při zahájení slavností se zde slouží mše a následuje krátký program za účasti představitelů českých i slovenských příhraničních obcí, hostů i místních obyvatel. Po rozdělení obou republik v roce 1993 zde na hranicích obou zemí až do roku 2007 fungovala klasická celnice. Nyní budovy využívá obec Starý Hrozenkov.
Přikládám odkaz na virtuální prohlídku místa, podle které si můžete naplánovat i možné parkování (pokud nechcete využít parkoviště vyznačené ve waypontech) nebo zkouknout přístup k lípě. Najdete ho zde.
KE KEŠCE:
Keška je asi 20 metrů od památníku kvůli možnému výskytu mudlodětí, které se poblíž někdy hrají.
A prosím o opatrnost při logování, býva tu dost zamudleno a už se i několikrát ztratila tak ať vydrží zas o něco déle :)
Závěrem bych chtěl poděkovat slovenské kačerce mama4 za mnoho informací a fotek, které jsou v listina této kešce gu! Jak mi sama napsala, spolupráce nje ukázkou československého bratrstva.
Smysl zasazení „lípy bratrství“ stále přetrvává!
Zdroje:
taggmanager.cz
Brožurka k 725. vyrocie prvej pisomnej zbierky o Drietome (z roku 1969)
PŘEJEME PŘÍJEMNÝ A ÚSPĚŠNÝ ODLOV!
