ROK S GEOCACHINGEM
Červenec
Podle gregoriánského kalendáře sedmý měsíc v roce. Má 31 dní. Český název měsíce je vlastně původně malý červen, přípona zde vyjadřuje následnost, červenec následuje po červnu. Červenec také může být slangový název pro načervenalou rudu, wurtzit.
8. červenec je 189 den v roce podle gregoriánského kalendáře (190. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 176 dní .
Podle keltského kalendáře je dnes den měsíce dubu letního.
Svátek má dnes:
Nora
Pranostika: Kolik žita narostlo do sv. Kiliána, tolik už ostane.
Události 8. července v Česku:
1337 – Král Jan Lucemburský se (již na jedno oko osleplý) vydal na požádání francouzského krále Filipa VI. pomoci Francii ve válce s Anglií. Království jako kancléř spravoval Pertolt z Lipé.
1443 – V Kutné Hoře proběhlo „hádání“, tzn. synoda mezi táborskými a stranou Jana Rokycany o sporných církevních otázkách.
1547 – Pražané po porážce stavovského povstání kapitulovali, na šest set měšťanů bylo odsouzeno ke konfiskaci majetku a ztrátě privilegií.
1844 – Před Poříčskou branou v Praze vypukly srážky mezi dělníky a vojskem, způsobené nespokojeností se mzdami. Následovaly výtržnosti v centru a útoky na Židy a rabování jejich obchodů.
1866 – Po bitvě u Hradce Králové vjelo do Prahy pruské vojsko.
1876 – Na zámku v Zákupech u České Lípy se setkali ruský car Alexandr II. Nikolajevič a císař František Josef I. Výsledkem byla dohoda o společném postupu ohledně protitureckého povstání v Bosně a Hercegovině (začalo roku 1875).
1919 – Jmenována nová vláda v čele s Vlastimilem Tusarem, tzv. rudozelená koalice, se skládala ze sociálních demokratů, socialistů a agrárníků.
1973 – Státní tajemník USA W. Rogers zahájil návštěvu ČSSR; při ní byla podepsána konzulární úmluva a byla zahájena jednání o majetkoprávních vztazích.
1992 – Zahájeno druhé kolo první vlny kupónové privatizace.
1997 – NATO pozvala Česko, Maďarsko a Polsko ke vstupu do aliance v roce 1999.
O keši:
Tato keš je jednou z 366, které vzniknou na Valašsku a blízkém okolí. Jsou určeny všem, kdo ve svém okolí mají odloveny všechny keše a schází jim zaplnit některé políčko v kalendáři. Keše jsou i pro ty, jež by chtěli ve svých statistikách zvýšit počet za sebou jdoucích dní s odlovem.
Na Lánici
Valašskou krajinu výrazně formoval člověk. Původně ji pokrývaly smíšené lesy, které jen zvolna ustupovaly pasekářské kolonizaci. První osadníci, většinou rolníci české národnosti, přišli na Valašsko už ve 13. - 14. Století a usadili se pouze v údolích řek. V 16. - 17. Století jim už půda nestačila. Proto začali mýtit a vypalovat pozemky na horských svazích a náhorních plošinách a na nich zakládali nové usedlosti. Svědčí o tom i mnohá valašská místní jména - Rubisko, Páleniska, Podťaté, Paseky a další.
Tehdy společně s těmito pasekáři přicházeli ze sousedních karpatských pohoří Valaši - pastevci ovcí, kteří na základě tzv. valašského práva osidlovali dosud nepřístupné a neobhospodařované snahy a horská údolí. Původní jednolité lesy rozčlenili stovkami pastvin se samotami a polosamotami. Kolem roubených chalup vznikaly v těsném kontaktu s přírodou sady, políčka a zahrádky, na pastvinách se rozšířila karpatská květena, z nichž nejvýraznější jsou orchideje - vstavače.
