ROK S GEOCACHINGEM
Listopad
Podle gregoriánského kalendáře jedenáctý měsíc v roce. Má 30 dní.
Název je odvozen od padání listí, které je v tuto roční dobu ve středoevropských přírodních podmínkách typické.
V římském kalendáři byl listopad devátým měsícem (proto se jmenuje v jiných jazycíchnovember, podle novem = devět). V roce 153 př. n. l. byly přidány ještě další dva měsíce.
V církevním kalendáři, podle toho, na který den připadá Štědrý den, advent začíná posledníneděli v listopadu nebo první neděli prosince.
9. listopad je 313 den v roce podle gregoriánského kalendáře (314. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 52 dní.
Podle keltského kalendáře je dnes den měsíce trnky.
Svátek má dnes:
Bohdan, Božidar, Darek
Pranostika: Svatý Teodor - mrazy lezou z hor.
Události 9. listopadu v Česku:
1785 – Josef II. ruší plaský klášter cisterciáků.
O keši:
Tato keš je jednou z 366, které vzniknou na Valašsku a blízkém okolí. Jsou určeny všem, kdo ve svém okolí mají odloveny všechny keše a schází jim zaplnit některé políčko v kalendáři. Keše jsou i pro ty, jež by chtěli ve svých statistikách zvýšit počet za sebou jdoucích dní s odlovem.
chrousti a mandelinky
chroust obecný
HOSTITELSKÉ DŘEVINY: svůj žír prodělávají brouci na více než 120 druzích listnatých, příp. jehličnatých (modřín) dřevin. K oblíbené potravě ponrav patří vedle kořenů listnatých a jehličnatých dřevin také kořeny trav, obilnin, pícnin, řepy, bramboru apod.
POPIS DRUHU:chrousti jsou statní brouci s hnědými, krátce přilehle ochlupenými krovkami. Na každé krovce jsou zřetelná 4 žebra. Tmavá hlava nese vějířovitá tykadlla. Konec zadečku je protažen v tzv. pygidium. Jejich velikost se pohybuje v průměru od 20–30 mm. Larvy, tzv. ponravy, dorůstají velikosti 50 mm. Jsou masité, bělavě nažloutlé a obloukovitě zakřivené. Hlava je leskle hnědá s dobře patrnými tykadly a hrudními končetinami. 3. pár noh je nejdelší. Zadeček je zakončen 2 zbytnělými články.
EKOLOGIE DRUHU:brouci se objevují již od dubna (v teplejších oblastech) či začátku května do června. Po vylíhnutí masově nalétávají do svých žírovišť, kde mohou způsobit vážné škody. Po zralostním žíru oplodněné samičky vyhledávají otevřené plochy s nízkou vegetací. Na vhodných místech se zahrabávají do země, kde v hloubce 10–25 cm kladou špinavě bílá až žlutavá, podélně oválná vajíčka. Poté se opět vrací na hostitelské dřeviny, kde pokračují v žíru. Po jeho ukončení odlétávají klást druhou, méně početnou snůšku vajíček. Po ukončení rozmnožování brouci hynou. Na přelomu června a července se líhnou ponravy, které se již od počátku živí výhradně jemnými kořínky. Odrostlejší ponravy konzumují tenčí kořínky včetně dřeva a na silnějších kořenech ohlodávají především kůru. V závislosti na klimatu trvá jejich vývoj nejčastěji 3–4 roky. Většina ponrav se po ukončení vývoje kuklí v hloubce 30–40 cm. Nový brouci se líhnou koncem léta, avšak kukelnou komůrku opouštějí až na jaře příštího roku.
VÝZNAM DRUHU:brouci ožírají listy od okrajů včetně nervatury. Při silném výskytu mohou způsobit holožíry, kdy na stromech z listů zůstávají pouze středové žilky. Lokální gradace a následně případné škody ovlivňuje délka jejich vývoje. Larvy mohou svým žírem na kořenech vážně poškodit dřeviny do stáří 10 let; např. ve školkách.
mandelinka dvacetitečná
HOSTITELSKÉ DŘEVINY:vrba (Salix spp.).
POPIS DRUHU:brouci jsou mírně podlouhlí, 6–9 mm dlouzí. Hlava a štít jsou kovově tmavě zelené až černé. Štít je po stranách žlutě nebo červenavě lemovaný. Krovky jsou slámově žluté nebo oranžově načervenalé. Na každé krovce je 10 podlouhlých tmavých skvrn, z nichž některé mohou splývat. Na krovkovém švu je výrazný černý lem. Larvy jsou šedavě bělavé s množstvím černých plošek a bradavek. Hlava, nohy a štítek na předohrudi jsou černé. Dorostlé měří kolem 10 mm.
EKOLOGIE DRUHU:brouci se po přezimování objevují již koncem dubna či začátkem května, kdy nalétavají na čerstvě vyrašené vrby. Zdržují se na lícní straně listů, které, nejčastěji od okrajů, ožírají. Oplodněné samičky kladou na spodní stranu listů skupiny vajíček. Po ukončení rozmnožování brouci hynou. Mladé larvy se zdržují na spodní straně listů, kde vyžírají hromadně plošky ve spodní pokožce listů. Později se rozlézají po listech, které skeletují nebo děrují. Dorostlé larvy se kuklí na spodní straně listů, kam se zadečkem přilepí. Celková doba vývoje je asi 35 dní. Mladí brouci se objevují od poloviny června. Ožírají listy vrb a při holožíru poškozují i pupeny a jemnou kůru mladých výhonků.
VÝZNAM DRUHU:mandelinka dvacetitečná napadá stromy různého stáří. Při přemnožení může způsobit totální holožíry a následné prosychání korun či odumření napadených dřevin.
mandelinka topolová
HOSTITELSKÉ DŘEVINY:topol (Populus spp.) a vrba (Salix spp.).
POPIS DRUHU:brouci jsou podélně ovální, 8–12 mm velcí s cihlově červenými krovkami. Krovky jsou na samém konci černé, stejnoměrně klenuté s nejvyšším bodem klenby v polovině délky těla. Hlava a štít jsou černozelené. Larvy jsou v mládí černé, později špinavě žlutobílé. Hlava, štít a nohy jsou černé. Na hřbetě mají řady černých skvrn a kuželovitých bradavek. Dorostlé měří 15 mm.
EKOLOGIE DRUHU:dospělí brouci se objevují koncem dubna a začátkem května na listech, do nichž na horní straně vykusují nepravidelné otvory. Oplodněné samičky kladou na spodní stranu listů skupinky vajíček a hynou. Mladé larvy se zdržují pospolitě na spodních stranách listů, které skeletují, avšak svrchní pokožka zůstává zachována. Od 2. instaru žijí larvy jednotlivě a postupně listy dále skeletují nebo děrují. Po ukončení žíru se kuklí na listech. Celý vývoj trvá kolem 40 dnů. Během vegetační sezóny má dvě, v příznivých letech i tři generace. Brouci poslední generace přezimují v mechu, v opadlém listí apod.
VÝZNAM DRUHU:mandelinka topolová je významným škůdcem mladých topolů. Při silném výskytu může způsobit lokální holožíry.
Zdroj:http://atlasposkozeni.mendelu.cz
Dobrý lov přejí GeoValaši
