ROK S GEOCACHINGEM
Říjen
Podle gregoriánského kalendáře desátý měsíc v roce. Má 31 dní. Jeho české jméno je odvozeno od jelení říje. Latinský název October znamená osmý měsíc a je odvozen z římského kalendáře, podle nějž rok začínal březnem.
Slunce je začátkem října ve znamení vah a přechází do znamení štíra.
V tomto měsíci pokračuje ve střední Evropě podzimní sklizeň a v českých zemích se tradičně slaví posvícení.
6. říjen je 279 den v roce podle gregoriánského kalendáře (280. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 86 dní.
Podle keltského kalendáře je dnes den měsíce břečťanu.
Svátek má dnes:
Hanuš
Pranostika: Teplý říjen - studený listopad.
Události 6. října v Česku:
1923 - Založeny Československé státní aerolinie, dnes známé pod názvem České aerolinie.
2006 – Dokončena dálnice D5.
O keši:
Tato keš je jednou z 366, které vzniknou na Valašsku a blízkém okolí. Jsou určeny všem, kdo ve svém okolí mají odloveny všechny keše a schází jim zaplnit některé políčko v kalendáři. Keše jsou i pro ty, jež by chtěli ve svých statistikách zvýšit počet za sebou jdoucích dní s odlovem.
píďalka podzimní
HOSTITELSKÉ DŘEVINY: významný polyfág; dub (Quercus spp.), buk lesní (Fagus sylvatica), habr (Carpinus spp.), javor (Acer spp.), jasan (Fraxinus spp.), jilm (Ulmus spp.), líska (Corylus spp.), ovocné stromy apod. Housenky nepohrdnou ani lišejníky.
POPIS DRUHU:nápadný pohlavní dimorfismus. Samečci jsou makropterní, s rozpětím křídel 20–30 mm. Na hnědavě šedých předních křídlech jsou více méně nevýrazné tmavší vlnité příčky. Zadní křídla jsou bělošedá bez kresby. Hnědavě šedé, zavalité samičky mají křídla zakrnělá, pahýlovitá, dlouhá 2–3 mm. Délka jejich těla je 6–8 mm. Vajíčka jsou oválná, zprvu světle zelená, později červenožlutá, nakonec šedá. Housenky jsou žlutozelené se zelenou hlavou. Na hřbetě mají tmavozelený pruh a na bocích vždy 3 světlé, žlutavě bílé, podélné proužky, které nepřecházejí na hlavu. Přítomny jsou 3 páry hrudních nožek, 1 pár panožek a 1 pár pošinek v zádní části těla. Dorostlé měří 25 mm.
EKOLOGIE DRUHU:motýli se líhnou na podzim, v říjnu a listopadu, případně v teplejších letech či nižších oblastech i v prosinci. Bezkřídlé samičky se po vylíhnutí zdržují na vegetaci či bázích kmenů. Po oplození lezou do korun, kde kladou jednotlivě či v malých skupinkách na větvičky vajíčka. Po přezimováni se koncem dubna a v květnu, ve vyšších polohách i v červnu, líhnou housenky. Ty zpočátku vykusují rašící pupeny a později spřádají vlákny vyrašené rozvinuté listy. Mladé housenky nejprve listy děrují, později přecházejí na boční žír, kdy zůstávají pouze silnější žilky. Vedle listů poškozují i květy a mladé plody ovocných dřevin. Housenky dorůstají v průběhu června a spouštějí se na vláknech na zem, kde se v hloubce kolem 5–10 cm kuklí. Obvykle se kuklí v řídkém zápředku.
VÝZNAM DRUHU:druh má časté, intenzivní, ale krátkodobé gradace. Housenky mohou způsobit holožír.
tmavoskvrnáč zhoubný
HOSTITELSKÉ DŘEVINY:široký polyfág; ovocné dřeviny, dub (Quercus spp.), buk lesní (Fagus sylvatica), habr (Carpinus spp.), javor (Acer spp.), bříza (Betula spp.), jilm (Ulmus spp.), lípa (Tilia spp.), apod.
POPIS DRUHU:druh se vyznačuje nápadnou pohlavní dvojtvárností. Samečci jsou makropterní, s rozpětím křídel 35–40 mm. Přední křídla mají žluto- až červeno-hnědá s 2 nápadnými, tmavými, klikatými příčkami. Vnější příčky jsou na vnitřní straně černě lemovány. Prostor mezi příčkami vytváří v klidové pozici světlý střední pás ve tvaru široké kramle, v jehož krajních partiích je nápadný tmavý bod. U některých jedinců mohou být přední křídla celá žlutohnědě kropenatá, bez nápadného světlého pásu. Zadní křídla jsou bledě žlutá. Samička je zcela bezkřídlá, černobíle skvrnitá. Housenky jsou pestré, hnědozelené. Na hřbetě mají 2 tmavé proužky, na bocích 2 žluté, rezavě skvrnité pruhy. Tmavá hřbetní část je od světlé břišní oddělena tmavou klikatou linií..
EKOLOGIE DRUHU:motýli se objevují od konce září do listopadu, příp. prosince. Oplodněné samičky vylézají do korun stromů, kde kladou v malých skupinkách vajíčka. Vajíčka kladou poblíž pupenů nebo přímo na pupeny. Po přezimování se během dubna líhnou housenky. Housenky žijí jednotlivě a na rozdíl od housenek píďalky podzimní nespřádají listy. Dorostlé měří kolem 35 mm. Vedle 3 párů hrudních nožek mají pouze 1 pár panožek a 1 pár pošinek. Žír ukončují na přelomu června a července, kdy se v řídkém zámotku v půdě kuklí.
VÝZNAM DRUHU:přestože tmavoskvrnáč zhoubný nemá takovou tendenci ke gradacím jako píďalka podzimní, patří k hospodářsky významným druhům, způsobujícím vážné škody.
Zdroj:http://atlasposkozeni.mendelu.cz
Dobrý lov přejí GeoValaši
