Touto další svou keškou série vás zvu na krátkou procházku od odbočky z hlavní silnice mezi Potůčkami (Breitenbach) a Horní Blatnou (Platten) kde mimojiné Anton určitě nachodil "až až" do své oblíbené hospůdky Draakschenk která stojí nedaleko . Procházka vede přez dřevěný můstek starou stezkou do osady .Grundzienerhäuser . Cestou půjdete podél starého vodního náhonu , který je vdlážděn kameny a zhruba uprostřed stezky narazíte na starou kamenou strouhu s letopočtem 1899 , kde se nachází keška. ale za návštěvu rozhodně stojí i samotná zaniklá osada, proto si myslím že je lepší místo projít v klidu ve dne. Samozřejmě pokud honíte lehké bodík , dělejte jak sami uznáte za vhodné.
Grundzienerhäuser (Grundzinnerhäuser) byly jednou z několika samot, které ležely při Blatenském potoce mezi Potůčky a Horní Blatnou, katastrálně spadaly pod Potůčky. Tvořily ji dva domy - severnější č. p. 14 a jižněji položený č. p. 15, ve kterém bylo do roku 1945 uzenářství a mlékárna. Dům č. p. 14 byl zbourán patrně krátce po válce, č. p. 15 je patrný ještě na mapách z leteckého snímkování z roku 1953. Dnes se z obou objektů dochovaly jen pozůstatky základových zdí a místo, kde dříve byla louka, zakrývá hustý les.
Těsně nad samotou směrem proti proudu Blatenského potoka začíná zhruba čtvrt kilometru dlouhý pás rýžovnických kopečků (sejpů), pozůstatků po rýžování cínovce. S tím může souviset i název samoty - buď je její název odvozen od těžby cínové rudy, nebo - což je pravděpodobnější - se jmenovala po osadníkovi jménem Ziener nebo Zinner (Cínař). Jméno rodiny Zienerů je v Horní Blatné i okolních vsích známé už v 16. století a příslušníci této rodiny zde žili až do vysídlení po 2. světové válce.
Teď k samotné písničce , jedná se o klasickou skladbu a každý krušnohorec by její slova měl znát nazpaměť . Pro zajímavost - v originálním znění byla zaznamenána v roce 1920 na gramofonovou desku , poslechněte si ji v originálním znění >>> ZDE <<< .
Teď k samotnému překladu do češtiny :
Pozdrav Bůh mé Krušné Hory (1903)
Pozdrav vás pán Bůh , v hory Krušné,
V msli mé písně znějí mi zas
Hluboko v lesích,tajemných tůních,
Na lukách vůkol plno je krás.
Pozdrav Bůh mé Krušné pohoří,
Pozdrav Bůh kam vracím se rád.
Lesy šumí a tajemně hovoří,
Potůček zurčí , zní vodopád.
Znám vaše pláně , jezírka v dáli,
Zelené les , voňavý vřes.
Chtal jsem vítr , hladil tvé skály,
Až jsem tam v mechu únavou kles.
Pozdav Bůh mé Krušné pohoří…
Patří vám všechno , mé písně taky,
Které mě z duše trskají ven.
Nad vaším lůnem honí se mraky,
Rodný můj dům se ukrývá v něm.
Pozdrav Bůh mé Krušné pohoří…
V cizině venku cokoli shlédnu
Zvyšuje jen mé utrpení.
Stezkem se trápím , úzkostí blednu,
U vás vždy najdu pochopení
Pozdrav Bůh mé Krušné Pohoří…
Prosím vracejte kešku zpět na místo.