Skip to content

Orlicke hory Mystery Cache

This cache has been archived.

AQUA_ZP: O kešku se mi staral jeden moc dobrý známý, vlastně byla zřízena pro něj. Jenže prohrál svůj boj se životem a odešel na věčnost. S ním i tato keš. R.I.P.

More
Hidden : 8/7/2016
Difficulty:
3 out of 5
Terrain:
3 out of 5

Size: Size:   micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Orlické hory nedosahují mimořádných výšek, jsou však neobyčejně podmanivé, malebné a vyvážené. Střídají se tu rozsáhlé lesní porosty s holinami, svěří květnaté louky a hluboká údolí s hřebenovými rašeliništi a jiskřivými potoky. Když se pak hřebeny ponoří do hustého mlžného příkrovu, můžete znenadání potkat obrovského jelena nebo tajuplného a možná i trochu poťouchlého ducha Rampušáka


Poloha

Orlické hory mají ráz ploché hornatiny. Jsou součástí Sudetské soustavy a klenou se ve směru od SZ k JV mezi tzv. Sudetským mezihořím a Štítskou brázdou. Směrem do východních Čech se jejich hřeben zvolna rozpouští v Podorlické pahorkatině, protější sklony do Orlického záhoří bávají krátké, o to však příkřejší. Za horním tokem Divoké Orlice probíhá paralelní hřeben polských Bystřických hor.

Na délku měří orlicko-horský hřeben zhruba 50 km, jeho největší šířka je přibližně pětinová.Rozloha hor jen mírně přesahuje 340 km2, střední výška 710 m. Nejvyšší vrcholy najdeme na severovýchodě masivu, konkrétně v tzv. Deštenské hornatině. Absolutní primát zde patří Velké Deštné, dosahující 1115 m.n.m.

Geologie a geomorfologie

Horopisně pohoří spadá do střední části Sudetské soustavy. Představuje starou parovinu, která byla během saxonských pochodů vysunuta k východu, kde ji ohraničil poměrně výrazný zlom. Právě tato kerná hrana dnes tvoří hlavní hřeben s morfologicky nepříliš výraznými vrcholy Vrchmezí (1084 m), Velká Deštná, Tetřevec (1043 m) atd. Po morfologické stránce k horstvu nerozlučně patří příčné průlomy Divoké a Tiché Orlice v jihozápadní části pohoří (tzv. Mladkovská vrchovina). Naopak v okolí nejvyšších vrcholů bychom mohli narazit na některé pozůstatky pleistocénního mrazového zvětrávání, např. na mrazové sruby nebo na kamenná moře. Z hornin najdeme v Orlických horách převážně proterozoické ruly nebo migmatity – typické horniny jádra tzv. orlicko-kladské klenby. Zejména v podhůří je někdy doprovázejí pásma svorů, amfibolitů či fylitů, v severní části hor se uplatňují také vyvřeliny (granodiority). Podloží Záhoří a okolí Zemské brány není skoupé na ostrůvky křídových sedimentů zvláště pískovců nebo slínovců.

Vodstvo

Severozápadní část hraničního hřebene tvoří Evropské rozvodí mezi Severním mořem a Baltem. Tato důležitá linie u Šerlichu prudce uhýbá k severu na polské území. Českou část Orlických hor tak odvodňují výhradně pravostranné přítoky Orlice a s ní posléze Labe. Orlice má v horní části dvě téměř rovnocenné zdrojnice. Divoká Orlice pramení v oblasti polského rašeliniště Czarne Bagno, Tichá Orlice se rodí blízko rozvodí Severního a Černého moře v nejzápadnějším výběžku Hanušovické vrchoviny.

Z jihozápadních svahů nejvyšší části hor stékají drobnější toky Olešanka, Bělá, Zdobice, Říčka a Hvězdná.

Člověk a příroda

Hluboké lesy Orlických hor začali lidé mýtit už na přelomu středověku a novověku. Hlavník odběratelem ceněné suroviny bylo hlavně místní sklářství, klády i polena odtud však směřovaly také po Orlici a dále po Labi, většinou pro potřebu kutnohorských dolů. A co se dělo s odlesněnou plochou? Dílem na ní byly vysazovány smrkové monokultury, dílem na ní začal být pasen dobytek.

Největším současným problémem přírody OH jsou jistě neutěšené imisní holiny v hřebenových partiích. Jsou svědkem mnohaletého přenosu škodlivin, zejména z velkých energetických zdrojů (východočeské elektrárny Chvaletice a Opatovice)

Ochrana přírody

V Orlických horách najdeme téměř 20 maloplošných zvláště chráněných území s celkovou rozlohou asi 415 ha. Nejstarší z nich byla vyhlášena v roce 1954 (NPR Bukačka, PR Černý důl, PR Sedloňovský vrch) a zahrnují zbytky původních pralesních porostů. Cenné rašeliništní ekosystémy chrání PR Jelení lázeň nebo PP U Kunštátské kaple, unikátní geomorfologický celek představuje průlom Divoké Orlicí v tzv. Zemské bráně (přírodní rezervace). V roce 1969 byly přírodovědně nejhodnotnější části pohoří prohlášeny chráněnou krajinnou oblastí. Nejpřísněji chráněná I. Zóna zabírá téměř 5% z celkové plochy, II. Zóny je pak s odpovídajícími 85% relativně nejrozlehlejší.

Zdroj: Martin Čihař – Naše Hory ISBN 80-7181-760-0 (Ottovo nakladatelství – Cesty, Praha)

Jak na cache:

Před samotným odlovem se ujistěte, ze vaše navigace podporuje technologii Chirp™. V současné době umí signál z Chirp™ zpracovat tyto přístroje s nejnovějsší verzi firmware: Garmin GPSmap 62 a 78, Garmin Oregon 300, 400 a x50 a Garmin Dakota 20. Pokud máte kompatibilní zařízeni s fw podporujícím Chirp™ technologii, budete muset zapnout funkci vyhledáváni Chirp™. To provedete následujícím způsobem: zvolte menu Nastaveni>Geocaching>Hledám Chirp™. Dosah vysílače je cca 10 metrů. Tento režim bohužel vybiji baterie a proto je lepši funkci vyhledáváni po nalezeni cache opět vypnout.

Na úvodních souřadnicích za určitých okolností dostanete pomocí technologií informaci o tom, kde se cache nachází.

Rozhledna Suchý vrch je přístupná celoročně od 9:00 do 17:00. Žetony na vstup je nutné zakoupit v Bufetu Kramářovy chaty.

[EN]

Sorry, only in Czech.

Additional Hints (Decrypt)

Arav cbgeron

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)