Poloha
Orlické hory mají ráz ploché hornatiny. Jsou součástí Sudetské soustavy a klenou se ve směru od SZ k JV mezi tzv. Sudetským mezihořím a Štítskou brázdou. Směrem do východních Čech se jejich hřeben zvolna rozpouští v Podorlické pahorkatině, protější sklony do Orlického záhoří bávají krátké, o to však příkřejší. Za horním tokem Divoké Orlice probíhá paralelní hřeben polských Bystřických hor.
Na délku měří orlicko-horský hřeben zhruba 50 km, jeho největší šířka je přibližně pětinová.Rozloha hor jen mírně přesahuje 340 km2, střední výška 710 m. Nejvyšší vrcholy najdeme na severovýchodě masivu, konkrétně v tzv. Deštenské hornatině. Absolutní primát zde patří Velké Deštné, dosahující 1115 m.n.m.
Geologie a geomorfologie
Horopisně pohoří spadá do střední části Sudetské soustavy. Představuje starou parovinu, která byla během saxonských pochodů vysunuta k východu, kde ji ohraničil poměrně výrazný zlom. Právě tato kerná hrana dnes tvoří hlavní hřeben s morfologicky nepříliš výraznými vrcholy Vrchmezí (1084 m), Velká Deštná, Tetřevec (1043 m) atd. Po morfologické stránce k horstvu nerozlučně patří příčné průlomy Divoké a Tiché Orlice v jihozápadní části pohoří (tzv. Mladkovská vrchovina). Naopak v okolí nejvyšších vrcholů bychom mohli narazit na některé pozůstatky pleistocénního mrazového zvětrávání, např. na mrazové sruby nebo na kamenná moře. Z hornin najdeme v Orlických horách převážně proterozoické ruly nebo migmatity – typické horniny jádra tzv. orlicko-kladské klenby. Zejména v podhůří je někdy doprovázejí pásma svorů, amfibolitů či fylitů, v severní části hor se uplatňují také vyvřeliny (granodiority). Podloží Záhoří a okolí Zemské brány není skoupé na ostrůvky křídových sedimentů zvláště pískovců nebo slínovců.
Vodstvo
Severozápadní část hraničního hřebene tvoří Evropské rozvodí mezi Severním mořem a Baltem. Tato důležitá linie u Šerlichu prudce uhýbá k severu na polské území. Českou část Orlických hor tak odvodňují výhradně pravostranné přítoky Orlice a s ní posléze Labe. Orlice má v horní části dvě téměř rovnocenné zdrojnice. Divoká Orlice pramení v oblasti polského rašeliniště Czarne Bagno, Tichá Orlice se rodí blízko rozvodí Severního a Černého moře v nejzápadnějším výběžku Hanušovické vrchoviny.
Z jihozápadních svahů nejvyšší části hor stékají drobnější toky Olešanka, Bělá, Zdobice, Říčka a Hvězdná.
Člověk a příroda
Hluboké lesy Orlických hor začali lidé mýtit už na přelomu středověku a novověku. Hlavník odběratelem ceněné suroviny bylo hlavně místní sklářství, klády i polena odtud však směřovaly také po Orlici a dále po Labi, většinou pro potřebu kutnohorských dolů. A co se dělo s odlesněnou plochou? Dílem na ní byly vysazovány smrkové monokultury, dílem na ní začal být pasen dobytek.
Největším současným problémem přírody OH jsou jistě neutěšené imisní holiny v hřebenových partiích. Jsou svědkem mnohaletého přenosu škodlivin, zejména z velkých energetických zdrojů (východočeské elektrárny Chvaletice a Opatovice)
Ochrana přírody
V Orlických horách najdeme téměř 20 maloplošných zvláště chráněných území s celkovou rozlohou asi 415 ha. Nejstarší z nich byla vyhlášena v roce 1954 (NPR Bukačka, PR Černý důl, PR Sedloňovský vrch) a zahrnují zbytky původních pralesních porostů. Cenné rašeliništní ekosystémy chrání PR Jelení lázeň nebo PP U Kunštátské kaple, unikátní geomorfologický celek představuje průlom Divoké Orlicí v tzv. Zemské bráně (přírodní rezervace). V roce 1969 byly přírodovědně nejhodnotnější části pohoří prohlášeny chráněnou krajinnou oblastí. Nejpřísněji chráněná I. Zóna zabírá téměř 5% z celkové plochy, II. Zóny je pak s odpovídajícími 85% relativně nejrozlehlejší.
Zdroj: Martin Čihař – Naše Hory ISBN 80-7181-760-0 (Ottovo nakladatelství – Cesty, Praha)
Jak na cache:
Před samotným odlovem se ujistěte, ze vaše navigace podporuje technologii Chirp™. V současné době umí signál z Chirp™ zpracovat tyto přístroje s nejnovějsší verzi firmware: Garmin GPSmap 62 a 78, Garmin Oregon 300, 400 a x50 a Garmin Dakota 20. Pokud máte kompatibilní zařízeni s fw podporujícím Chirp™ technologii, budete muset zapnout funkci vyhledáváni Chirp™. To provedete následujícím způsobem: zvolte menu Nastaveni>Geocaching>Hledám Chirp™. Dosah vysílače je cca 10 metrů. Tento režim bohužel vybiji baterie a proto je lepši funkci vyhledáváni po nalezeni cache opět vypnout.
Na úvodních souřadnicích za určitých okolností dostanete pomocí technologií informaci o tom, kde se cache nachází.
Rozhledna Suchý vrch je přístupná celoročně od 9:00 do 17:00. Žetony na vstup je nutné zakoupit v Bufetu Kramářovy chaty.
[EN]
Sorry, only in Czech.