Western States Endurance Run
Western States Endurance Run je 100 mil dlouhý (161 km) ultramarathon, který se každoročně koná v Kalifornii v pohoří Sierra Nevada poslední víkend v červnu. Závod začíná na úpatí lyžařského střediska Squaw Valley a končí na Placer High School, Kalifornie. Terén je velmi členitý a náročný, často v nejvyšších průsmycích leží sníh. Běžci se musí srovnat s velmi rozdílnými teplotami. Na hřebenech a v druhé části závodu se závodníci potýkají s velmi vysokými teplotami, pokud běží na limit 30 hodin. Běžci nastoupají celkem 5500 m, a sestoupí 7000 m v těžkém horském terénu. Závod začíná v 5 hodin ráno a pokračuje přes den až do noci a následujícího dopoledne. Limit pro dokončení je 30 hodin. Každý, kdo dokončí v limitu obdrží pamětní bronzovou sponu na opasek, každý, kdo dokončí závod za méně než 24 hodin, dostane sponu stříbrnou.
https://www.youtube.com/watch?v=4a26xp28jm0
Historie Závodu
Zásadním zlomem pro vznik moderního trailového běhání se stal závod Western States Trail Ride, známý také jako Tevis Cup “100 Miles - One Day” Ride, který byl založen v roce 1955 pro jezdce na koních. Závod měl prověřit, zda jsou koně schopni urazit za 24 hodin 100 mil (160 kilometrů) v horském terénu. Jako první běžec po svých tento koňský závod v roce 1974 dokončil v čase 23 hodin a 42 minut Gordy Ainsleigh. V roce 1971 a 1972 jel a dokončil Ainsleigh závod na koni. Ale v roce 1973 měl jiného koně a s ním musel na checkpointu 29 mil odstoupit ze závodu, protože kůň kulhal. V roce 1974 se dohodl s pořadateli, zda by mohl absolvovat závod po svých, bez koně. Zvládl to v čase těsně pod 24 hodin. Tím se staly Western States 100 prvním ultra-trailovým závodem a díky tomuto počinu začaly vznikat i další stomílové závody v horském terénu.
V roce 1975 běžel spolu s koňmi Ron Kelley, ale odstoupil po 97 mílích (157 km). Druhý běžec, který dokončil závod v limitu 24 hodin spolu s koňmi byl v roce 1976 Ken „Cowman“ Shirk, kterému posledních 25 mil dělal Ainsleigh vodiče.
První neooficiální ročník Western States Endurance Run pro ultraběžce se konal v v roce 1977, přihlásilo se 16 běžců a závodili společně s koňmi v Tevis poháru. Třináct z šestnácti závodníků buď vzdalo nebo bylo pořadateli staženo z trati. Ze tří zbývajících běžců, pouze Andy Gonzales dokončil v 24 hodinovém limitu stanoveném pro koně. Druzí dva, Peter Mattei a Ralph Paffenbarger, dokončilo za 28 hodin a 36 minut (neoficiálně), což vedlo k vytvoření 30-hodinového limitu pro získání bronzové spony pro běžce.
V následujícím roce 1978 se již přihlásilo 63 běžců a 30 běžců dokončilo první ročník Western States Endurance Run. Závod se stal samostatným podnikem, nezávislým na Tevis poháru Trail Ride pro koně.
V roce 1988 byl stanoven limit běžců 369 (vzhledem k přírodně cenným lokalitám, ve kterých závod probíhá ), kteří splní kvalifikační předpoklady. K tomu je ještě tzv. klouzavých 15% losovaných závodníků (pokud např. závodník splnil kvalifikační limity a po dva roky nebyl vybrán v první skupině 369 má velkou šanci v losovacím systému, kde má několik „hlasů“). Celkový počet běžců je pak okolo 425 na startovní čáře.
Tohoto závodu se účastí všechny běžecké věkové kategorie od 18 let výše.
Rekordy v jednotlivých věkových kategoriích (2015):
Category Runner Time Year
Open Male Timothy Olson 14:46:44 2012
Open Female Ellie Greenwood 16:47:19 2012
Masters Male Mike Morton 15:45:21 2013
Masters Female Ann Trason 18:16:26 2002
18-29 Female Rory Bosio 18:08:06 2012
18-29 Male Timothy Olson 14:46:44 2012
30-39 Female Ellie Greenwood 16:47:19 2012
30-39 Male Rob Krar 14:48:59 2015
40-49 Female Ann Trason 18:16:26 2002
40-49 Male Mike Morton 15:45:21 2013
50-59 Female Meghan Arbogast 18:50:19 2011
50-59 Male Doug Latimer 18:43:58 1988
60-69 Female Gunhild Swanson 25:40:29 2005
60-69 Male Roger Dellor 20:28:05 2003
70-plus Male Ray Piva 28:09:24 1998
70-plus Female Gunhild Swanson 29:59:54 2015
Výsledky od roku 1974 do dneška
http://www.wser.org/results/
100 nejlepších časů muži/ženy od roku 1986
http://www.wser.org/geeks-only/
Zajímavosti
Scott Jurek poprvé zvítězil na Western States v roce 1999 jako neznámý závodník, celkem vyhrával tento závod šestkrát po sobě až do roku 2005.
Ann Trason skončila v roce 1994 v celkovém pořadí druhá časem 17:37:51, 45 minut za prvním mužem, její nejlepší ženský výkon od té doby překonala pouze Ellie Greenwood v roce 2012 časem 16:47:19, který by v roce 1994 stačil na absolutní vítězství. V roce 2012 jí to stačilo „až“ na 14. místo celkově. Ročník 2012 byl nejrychlejším ze všech ročníků a má nejvíce traťových rekordů.
Ann Trason se několikrát umístila v první desítce celkového pořadí. V top 100 ženských časech má 14 svých časů, nejhorší je 19:44:42 (64.) v roce 2000. Tak vyrovnaný dlouholetý výkon nepodal na Western States žádný jiný závodník. V roce 2002 běžela za 18:16:26 a od té doby drží rekord kategorie 40 – 49. První dva ročníky, kdy běžela (1987 a 1988), nedokončila. V roce 1989 dokončila a ženskou kategorii poprvé vyhrála. Zvítězila v tomto závodě celkem 14 x (!). Naposledy v roce 2003.
Asi nejdramatičtější závěr v historii závodu předvedla Gunhild Swansononová, která stomílový závod v roce 2015 úspěšně dokončila 6 sekund před konečným limitem tedy za 29 hodin 59 minut a 54 vteřin. Bylo to její třetí vystoupení na Western States, drží i rekord z roku 2005 ve věkové kategorii 60 – 69 kdy běžela o více než čtyři hodiny rychleji - 25:40:29.
https://www.youtube.com/watch?v=QqKinAETu8E
Jak na keš:
Keše není nutné lovit podle očíslovaného pořadí, pro ty, kdo nechtějí hřeben zdolávat několikrát, doporučuji prostudovat mapu, předem si určit pořadí, držet vrstevnici nebo jít výše než kešky jsou a lovit je shora. Nechoďte bez rozmyslu za šipkou, někdy ušetříte více síly kilometrem navíc, než klesat a stoupat zběsilým terénem při překlenování údolí. Trasa celé série je přes dvacet km dlouhá a nastoupáte pravděpodobně více než 1000 výškových metrů. Trasa celé série je přes dvacet km dlouhá a nastoupáte pravděpodobně více než 1000 výškových metrů.
Okolo většiny krabek vedou cesty, zbytky cest nebo stezky. Nejobtížněji se asi budete hložím dostávat ke keši číslo čtrnáct. S sebou doporučuji skirunnerům trekové hůlky, z cesty k finálkám budete občas zdolávat hodně příkré svahy či kamenitá pole nahoru nebo dolů. Keše nedoporučuji lovit za sněhu ani v noci. Sledujte atributy a obtížnost terénu jednotlivých míst.
Zvažte své síly, pokud nejste trénovaní, sérii lovte buď nadvakrát (jeden okruh z Vysoké Pece a druhý z Jezeří) nebo některé krabičky prostě vynechejte. Komu to přístroj umožní, změřte prosím nastoupané metry, které jste během odlovu série zdolali a napište toto číslo do logu bonusové keše, můžete napsat i celkovou délku v kilometrech a ti, kdo najdou všechny skrýše během jednoho dne, pište i celkový čas od první po poslední krabičku. Časy „jednodenních“ lovců budou postupně aktualizovány v listingu bonusovky.
G2) Která běžkyně má do roku 2015 jejlepší ženský výkon na Westwrn States:
Ann Trason G2 = 5
Emelie Forsberg G2 = 7
Ellie Greenwood G2 = 0
H2) V které kategorii se nejlepší traťový výkon blíží nejzažšímu časovému limitu závodu:
60 – 69 ženy H2 = 6
70 + ženy H2 = 4
70 + muži H2 = 3
I2) Který závodník dokázal tento závod vyhrát šestkrát po sobě:
Kiliian Jornet I2 = 8
Scott Jurek I2 = 6
Anton Krupicka I2 = 5
N 50° 32.(G2)(H2)(G2)
E 013°28.(G2)(I2)(H2+I2-1)
Veliký dík patří týmu Hillanti za betatest, za ověření výpočtů i nalezení míst v terénu. Dík za jejich čas strávený testováním této série.
19.10.2025 změněno místo uložení (původní pařez se zcela rozpadl, krabička zmizela). Na původním místě nenalezen žádný vhodný objekt. Keš přesunuta východním směrem. Nové luštění.