Obec Jištěrpy se poprvé připomíná již v zakládací listině kapituly litoměřické v letech 1056-1058. Část vsi patřila od první poloviny 14.století k úštěckému panství, v druhé části vznikla tvrz, která se poprvé uvádí v r.1318, kdy na ní seděl jakýsi Výše z Jištěrp. Po něm následovali Zdeněk a Bavor (1384) a kolem roku 1403 Diviš z Jištěrp. Tento vladycký rod mizí na počátku 15.století a v letech 1417-54 držel Jištěrpy Petřík z Lejen. Další zprávy jsou až z let 1528-43, kdy Jištěrpy patřily Zikmundovi z Blatna. Poslední z blatenských, Albrecht přestavěl okolo r.1589 starou gotickou tvrz na renesanční zámek. V r.1593 prodal Albrecht Blatenský z Blatna patrně nedostavěný renesanční zámek, poplužní dvůr i celý statek za 11.600 kop grošů míšeňských Janu Sezimovi ze Sezimova Ústí. Jištěrpy byly připojeny k Úštěckému panství a Jan Sezima pokračoval dále ve výstavbě zámku, který byl určen jako rodové sídlo. Od r.1605 vystřídal Jana Sezimu jeho syn Jiří Vilém. Za něho byla výstavba pohodlného reprezentačního sídla dokončena.
Byla to čtyřkřídlá kamenná renesanční patrová budova s nádvořím uprostřed. Při zámku byla rovněž postavena správní a hospodářská budova, z ní později vznikl dnešní dům č.p.1. Pod zámkem byly hluboké vinné sklepy značné velikosti, u zámku okrasná a užitková zahrada. Renesanční zámek měl prý velkou sloupovou vstupní halu, skutečně krásnou a v patře hlavní sál, který dal Jiří Sezima vyzdobit erby svého rodu i rodů příbuzných. Jsou doloženy erby Sezimů, Berků z Dubé, Cardy z Petrovic, Kostků z Postupic, Beřkovských ze Sebířova, Vlků z Kvítkova a jiných.
Jiří Vilém Sezima se stal litoměřickým krajským hejtmanem a později i aktivním účastníkem stavovského povstání z let 1618-20. Vyslal své ozbrojence k obléhání Plzně a se stavovským vojskem do Rakouska, obsadil Ústí nad Labem a Děčín a na hranicích se Saskem dal zřídit záseky. Jeho majetek byl proto roku 1623 zkonfiskován a Jištěrpy i polovina Úštěckého panství získali pražští jezuité od svatého Klimenta. Centrem panství ze staly nyní Liběšice. Jištěrpský zámek, který ležel stranou od hlavních komunikací, přečkal Třicetiletou válku bez větších škod a začal sloužit, jako letní sídlo profesorů a studentů pražského Klementina. Proto byla v přízemi upravena největší místnost na refektář a celý zámek byl přizpůsoben novému využití. Za morových epidemií a v neklidných dobách v něm dokonce trvale bydleli profesoři Teologické fakulty se svými studenty a konaly se zde přednášky a zkoušky.
V roce 1680 se zámek měl stát cílem útoků vzbouřených nevolníků, kteří na tomto panství jezuitů vystoupili zvláště rozhodně. Superior jezuitů, který utekl do Litoměřic se především obával, aby se nevolníci nezmocnili velkých zásob vína, které bylo uloženo v rozsáhlých jištěrpských sklepích. Po potlačení povstání, když ani k útoku na zámek nedošlo, museli se 13. května 1680 dostavit před trestní komisi, úřadující na Jištěrpském zámku zástupci všech vsí - panství ‚ aby byli přítomni soudu nad svými vůdci. Na nádvoří byl pak vynesen krutý rozsudek, jímž bylo pět nevolníků odsouzeno k smrti. Hned potom zde byl nelidsky ztýrán poddaný z Louček. Zástupci jednotlivých vsí pak museli slíbit, že nebudou brojit proti své vrchnosti, ale že budou poslouchat panské úředníky a dodržovat zákony. Pak byli odsouzenci odvedeni do Úštěku.
V první polovině 18. století provedli (asi r. 1724) jezuité na zámku blíže neurčené barokní úpravy. Současně postavili na zahradě zámku kapli svatého Kiliána, kterou snad projektoval Kilián Ignác Dienzenhofer. V kapli byl obraz od F. X. Raaba.
Po zrušení jezuitského řádu r. 1773 zůstaly Liběšice i Jištěrpy spojeny v jeden celek, který převzala administrace státních statků v Praze. Na panství byla provedena raabizace. Jištěrpský zámek zůstal prázdný a byl určen jako sýpka, do níž měli poddaní odvádět po dobu 10 let obilí, kterým měli hradit výkup z roboty. Poddaní však využili ustanovení robotního aboličního kontraktu a místo obilí začali odvádět peníze. Přebytky obilí pak mohli prodávat na vývoz a tím podstatně vylepšovat svou ekonomickou situaci. Prázdný Jištěrpský zámek začal rychle chátrat, zvláště jeho šindelová střecha. Roku 1777 se uvažovalo o jeho prodeji bud‘ na obytné účely nebo jako vojenská skladiště. Za války o dědictví bavorské v roce 1778 vtrhlo pruské vojsko do Čech a na Jištěrpském zámku se ubytovala jednotka, která prázdný zámek silně poškodila. Vojáci spálili většinu oken, dveří, vnitřního zařízení a začali rozebírat střechu. Úplné zkáze zámku zabránilo jen stažení pruských jednotek z Čech.
Poslední popis zámku se zachoval z r. 1778. Uvádí se v něm, že je kamenný, prostorný, má jedno patro a je budován do čtverce. V přízemi bylo pět místností, v největší z nich býval refektář, dále sloupová vstupní hala, dvě komory a klenutá kuchyně. Všude byly dobré klenby a v refektáři dlaždice. V přízemi bylo 24 oken opatřeno okrasnými mřížemi. Pod zámkem byly hluboké sklepy. Z přízemí vedly do patra a na půdu pohodlné kamenné schody. Ostění oken bylo znamenitou kamenickou prací. Místnosti v patře, kde byl i hlavní sál, měly cihlové klenby.
Roku 1778 přišel do Liběšic ze Saska tkalcovský mistr a podnikatel G. Kahlert, který se spojil s poddaným roudnickému panství J.A.Weichtem a chtěli buď koupit nebo pronajmout Jištěrpský zámek pro zařízení manufaktury. Jednání se vleklo až do r. 1788. Jištěrpský zámek získal nakonec Kahlert sám. Měl velkorysý plán využít i dalších blízkých zámků v Oknech a Pokraticích ke zřízení velké textilní manufaktury, která by se specializovala na výrobu stolního prádla. Kahlert se nastěhoval se svou rodinou a s rodinami 13 tovaryšů, které si přivedl ze Saska do Jištěrpského zámku. Od roku 1788 se začalo pracovat na 10 stavech v bývalém Jištěrpském refektáři. Protože však Kahlert nebyl schopen zaplatit 550 zlatých v hotovosti, jak se zavázal ve smlouvě o koupi, a nebyla ani naděje, že ve splátkách splatí dalších 550 zlatých, byl nucen někdy po r.1791 Jištěrpský zámek vyklidit a ten zůstal opět prázdný a chátral.
Nakonec r. 1807 koupila zámek obec Jištěrpy, aby z něj získala stavební materiál. Zámek se však roku 1808 zřítil a zkáze neušla ani vzácná barokní kaple v zámecké zahradě. Stavebního materiálu bylo pak použito jak na opravu některých domů, tak k výstavbě domů nových.
Jištěrpský zámek stával v místech, kde pak byly postaveny domy č.p. 45-48, u nichž se částečně zachovala podezdívka z bývalého zámku a pod nimi 8 hlubokých sklepů. Největší a nejhlubší sklep byl pod č.p. 47 (dnes je zbořen), který měl ještě renesanční okénka. Sklepy zámku však byly postupně zasypávány. Z bývalé správní budovy u zámku vznikl přestavbou hostinec (č.p. 1), v jehož frontě směřující do zahrady byly postaveny 3 kamenné sloupy, přenesené sem z bývalé vstupní zámecké haly. Hostinec je dnes rovněž zbořen. U č.p. 26 byl na pilíř u vrat osazen osekaný znak Beřkovských ze Šebířova - lilie, na č.p. 20 (dnes zbořen) byl znak ostrve s písmeny ZBZD (Zbyněk Berka z Dubé) a konečně na č.p. 34, také již zbořeném, byl znak růže - Sezimů ze Sezimova Ústí. Tyto nepatrné zbytky jsou posledními svědky kdysi reprezentačního renesančního Jištěrpského zámku.
O keši:
Keš je krabička, do které se vejdou CWG i TB. CWG prosím měňte kus za kus, ať si každý může obohatit sbírku. Kačer který CWG nesbírá, nechť nechá ostatním. Krabičku nepřemisťujte a dodržujte styl logování. Zpět řádně zamaskovat a zakrýt. Pro začátek vloženy dvě osobní CWG. Přeji ÚSPĚŠNÝ LOV!