V lesnaté a na první pohled malebné části Mírovské hornatiny ležící obec Krchleby, která je historicky uváděna již v roce 1273. Patřila spolu s Bušínovem (který k obci příslušel) k městu Mohelnice. Ta byla kdy středem středověké kolonizace tohoto okolí v právě vznikajícím obrovském církevním majetku olomouckého biskupství a olomoucké kapituly. Olomoucký biskup po způsobu feudálů uděloval svým mužům půdu za služby a vojenskou povinnost. Take Krchleby byly svěřeny v 15. století vladykům ze Zvole, ale po roce 1564 byly připojeny přímo k mírovskému panství. Centrem zdejších biskupských lenních provincií bylo sice zprvu Mohelnice, ale posléze od 14. století se stal stal Mírov.
„Vlastivěda šumperského okresu“ z r. 1993 uvádí výklad názvu obce jako nejednoznačný. České jméno je spojeno s přídavným jménem „krch“, což znamená levý nebo lidi, kdo něco tají. Německé označení obce Chirles může znamenat písmenem Ch, takže šlo vlastně o kostelík.
V husitství byl kraj využíván velkých vojenských akcí, hrad Mírov odolal r. 1424 také husitskému obléhání. Posléze se zdejší moc vrací opět do rukou olomouckého biskupa a panství vládne nad poddanými v zásadách až do r. 1848.
Znamená blízko Zábřehu a Mohelnice znamená posilování vlivu nekatolíků, zvyšuje vliv Českých bratří. V té době za války uherského krále Matyáše proti Jiřímu z Poděbrad zanikl Boušínov, který musel být znovu založen.
Velké škody a neštěstí postižení Krchleby ve třicetileté válce. Vesnice byla ještě r.1677 téměř z poloviny zpustlé (z 41 použitých bylo 18 pustých a pět nově osazených). Další růst počtu obyvatel již je spojen s přílivem německých osadníků. Obecní pečeť s datem 1650 je německá, s vyobrazením radlice a nápisem Kirlesdorf. V roce 1834 bylo v Krchlebech a jejich osadách 470 obyvatel v 73 domech. Byla zde již škola, uváděná poprvé r. 1828. Počet českých obyvatel byl již mizivý, později v r.1930 zde žilo jen devět Čechů.
Na zemědělský charakter obce nic nezměnilo v 1. polovině 19. století několik pokusů o dolování železných rud, na těžbu vápence a pálení vápna odkazuje i při složené starší náčrtu obce se zaznamenaným vápencovým lomem. Větrný mlýn na okraji obce byl zachován ještě na začátku 20. století. Krchleby této v r.1900 celkem 506 obyvatel a 80 domů.
Když byla r. 1848 zrušena robota a padla přímá šlechtická správa obcí, vznikla i zde samospráva obce, Krchleby připadly k nově utvořenému soudnímu okresu Mohelnice a politickému okresu Zábřeh. O zdejších událostech po roce 1918 i náladách v období první Československé republiky a zdejším rozhodujícím postavení nacistické henleinovské účinnosti nelze přečíst dnes nezvěstné německé kroniky obce říci nic bližšího. Krchleby po r. 1938 přešly mnichovským diktátem k „Velkoněmecké říši“ (v r. 1930 měla obec 398 obyvatel a 85 domů).
Po odsunu německého obyvatelstva po roce 1945 počet obyvatel dále poklesl. V roce 1950 jich zde žilo 136 v 52 domech. Investiční oživení v obci vytvořené založením hlavního střediska hospodářské oblasti státní statky s výstavbou hospodářských objektů, opravářských dílen a bytových domů. Převažovalo bramborářství a výrobu mléka.
V současnosti jsou Krchleby opět samostatnou obcí (od r. 1975 do r. 1990 byly přičleněny k Maletínu).
Samostatná mezipaměť je umístěna na bezpečném místě a dobře ukryta před nepříznivým běhemím. Není nutné vstupovat na okraj jezírka.
Na krajích u jezírka buďte velmi opatrní, hrozí nebezpečí pádu. Vstupujete na vlastní nebezpečí !!
PROSÍM O ULOŽENÍ NA STEJNÉ MÍSTO A ZAMASKOVÁNÍ - AŤ ZDE VYDRŽÍ I PRO OSTATNÍ LOVCE :-) UPOZORŇUJI, ŽE JE ZDE VELKÝ VÝSKYT MUDLŮ !!!
POZOR: změna umístění keše, po zničení schránky. Souřadnice stejné, pouze vyšší obtížnost.
Zajímavý je také výhled do okolí. Je vidět vápenka Vitošov, Mohelnice, hrad Bouzov a za velmi pěkné počasí i Svatý kopeček.