Rozvoj lidské společnosti od nepaměti znamenal potřebu překonávání překážek nejen při budování vzájemných styků. Kmen stromu položený přes potok byl nejstarším typem přemostění. Proto také kmeny stromů a lana spletená z přírodních vláken byly nejstaršími stavebními materiály. Již před 4000 lety před Kristem uměly staré národy stavět mosty klenuté z cihel i kamenů. Klenbová přemostění se používala už ve starém Římě, kdy se budovala rozsáhlá silniční síť pro vojenské a správní účely. Po pádu říše Římské nastal v Evropě velký úpadek v mostním stavitelství. K obratu došlo v desátém století, kdy vznikala města na březích řek a pro jejich rozvoj bylo nutné spojení s okolím. Ovšem téměř až do konce 17. století se mosty stavěly bez výpočtů - jen podle citu a zkušeností předávaných z generace na generaci.
K prvnímu mostu z prostého betonu u nás byla ještě poměrně dlouhá cesta co do používaných materiálů - od dřevěných mostů přes mosty kamenné, zděné a kovové.
První most z prostého betonu byl postaven ve Francii přes řeku Dordogne v roce 1816. Betonu pro mosty o větších rozměrech bylo použito ve Švýcarském Erlisbachu v roce 1840. Pro pařížský akvadukt použil Coignet prostého betonu na 35 metrů dlouhých obloucích v roce 1869. Tedy až konec 19. století přináší do mostního inženýrství použití prostého betonu. Nejde však o žádný nový vynález: v základech pilířů Apollodórova mostu přes Dunaj z doby 103 po Kristu byla potvrzena existence hmoty zvané latinsky concretum, totéž concretum bylo nalezeno například v kupoli římského Pantheonu - bylo vyráběno z pucolánové hlinky a hydraulických přísad, které se dodnes nepodařilo určit. Maltový tmel byl vynalezen v Anglii koncem 18. století, ale římský cement měl tu zvláštnost, že tvrdl i pod vodou.
Zatímco v Evropě se z prostého betonu již stavělo, v Čechách nebyl tento materiál populární. I proto na Pražské jubilejní výstavě (1891) byl zkoušen pokusný betonový můstek navržený profesorem brněnského stavovského Vysokého učení technického Ing. Ursínym. Přes můstek denně procházely tisíce návštěvníků výstavy, a tím stavba procházela vlastně jakousi zatěžkávací zkouškou a současně sloužila k propagaci nového stavebního materiálu, který se chlubil dobré odolnosti vůči namáhání tlakem, ovšem snesl pouze malé tahové zatížení.
Cement se v Čechách začal vyrábět v Bohosudově u Teplic v roce 1860 a jeden z našich prvních železničních mostů z dusaného prostého betonu byl postaven v délce 9 metrů v jihomoravských Pohořelicích. První betonový most silniční v Čechách projektoval a v 35 dnech vystavěl Ingenieur Antonín Los na úvodních souřadnicích této kešky - na tehdejší Pražsko-rumburské silnici, dnešní Zenklově ulici - jako přemostění Rokytky. Obdivuhodná je zmíněná velmi krátká doba 35 dnů, za kterou byl vystavěn, počítáme-li převážně s ručním prováděním prací, betonáží i výkopem.
Most má jedinou betonovou klenbu s rozpětím 13,3 m a vzepětím 2,75 m, o tloušťce 0,95 m. Z betonu je i balustráda (zábradlí včetně kuželek). O samotném autorovi mostu se nedochovaly podrobnější zprávy. Vzhledem k tomu, že v době stavby byla Libeň samostatnou obcí, lze pouze předpokládat, že nenáležel k zaměstnancům města Prahy, ale spíše k orgánům pro celé Čechy. Svědčí o tom i nápis na desce, který nasvědčuje tomu, že jistou znalost pro stavby tohoto typu v Čechách Ing. Los mít musel.
Nevýhodu prostého betonu vyřešil Joseph Monier, kterému byl v roce 1867 udělen patent na železový beton - tedy beton s železnou konstrukcí. A tak když bylo v roce 1909 k našemu mostu z prostého betonu budováno rozšíření v délce 99,3 m po proudu Rokytky, šlo už o železobetonovou trámovou konstrukci, v tehdejší době na povrchu upravenou do parkové podoby.
Až se na místo půjdete podívat, nezapomeňte si most prohlédnout z obou stran. Původní klenutý most je v seznamu technických památek Prahy a spolu s Negrelliho viaduktem je památkově chráněn.
Na mostě je zvláštní i okolnost, že je označen tabulkou se zevrubnějšími informacemi - většina našich mostů je bez jakéhokoliv označení a jen těžko (pokud vůbec) se zjišťuje na silničních správách jak jejich stáří, tak jejich stavitel a další údaje. (Ve druhé světové válce byla tabulka dočasně sejmuta a uložena na libeňské radnici, možná i proto se zachovala dodnes.)
Pokud byste chtěli vidět model mostu včetně fungujícího elektrického osvětlení, najdete ho ve velkomeziříčském Muzeu silnic a dálnic.
Ke kešce:
I přesto že přes most chodím pravidelně několik let, do minulého týdne jsem netušil, že je něčím zajímavý :-). Proto bych rád i Vás poval ke krátké zastávce na úvodních souřadnicích - záměrně jde o velmi jednoduchou multinku.
Na úvodních souřadnicích N 50° 06.403 E 014° 28.363 najdete tabulku s informacemi o stavbě mostu, z které se krom souřadnic kešky dozvíte i to, kdy byl most vystavěn (v listingu jsem to záměrně vynechal). Pokud budete mít chuť, prohlédněte si most jak zde, tak na opačné straně - pro porovnání technologií výstavby mostů v odstupu několika let)...
Kešku najdete kousek od úvodních souřadnic na:
N 50° 06.(403 PLUS počet písmen prvího slova na prvím řádku tabulky)
E 014° 28.(363 PLUS počet písmen třetího slova na prvním řádku tabulky MINUS poslední dvojčíslí na posledním řádku tabulky)
BYOP - aneb přineste si prosím vlastní tužku!
citace/zdroje:
http://www.praha8.cz/Betonovy-most-pres-Rokytku.html
http://www.libri.cz/databaze/mosty/heslo.php?id=763
http://vladimirsuchanek.upce.cz/files/Mosty_-_cast_1.pdf
https://cs.wikipedia.org/wiki/Betonov%C3%BD_most_p%C5%99es_Rokytku_(Zenklova)
http://www.romanpetrus.cz/140-betonovy_most_pres_rokytku