Morseova abeceda známá také jako morseovka je způsob kodování písmen latinské abecedy. Ke kodování se využívají krátké a dlouhé signály, jenž jsou snadno přenositelné i na velké vzdálenosti.
Morseovkou lze komunikovat pomocí zvuku, světla a jiných optických signálů, nebo elektrických impulzů.
Od roku 1844 byla morseova abeceda využívána v telegrafii a dodnes se sní můžeme setkat zejména v amatérské sféře.
Pro snadnější zapamatování kódu se využívají pomocná slova začínající na písmeno které chceme vyjádřit. Podle délky a počtu samohlásek obsažených v pomocném slově pak píšeme čarky nebo tečky
Například k zápisu písmene a slouží pomocné slovo akát, a tedy píšeme jako " . - "
Nezapomeň si opsat z keše kód pro odemčení části bonusu pod víčkem.
Přihlašovaci jmeno : zvire2016
Heslo : umistěno v keši
Kódování abecedy vymyslel americký vynálezce, malíř a sochař Samuel Morse. Ten také uskutečnil v roce1844 první telegrafické spojení meziWashingtonem a Baltimorem. Původní abeceda byla ještě v roce1918 zdokonalena. Při volbě kódování byly znaky voleny tak, aby nejfrekventovanějším písmenům (v angličtině) odpovídaly nejkratší sekvence teček a čárek. Proto má také nejfrekventovanější písmeno „E“ znak „•“ (tečka), tedy jeden jediný krátký signál. (Na podobné optimalizaci, kdy nejčastěji používaným znakům je přiřazen nejkratší kód, je založeno také Huffmanovo kódování užívané při bezeztrátové komprimaci dat.)
Morseovka se používala na celém světě k vysílání a příjmu zpráv telegrafem (elektrický signál po drátech), nebo radiotelegrafem (přenos radiovými vlnami). Přenášená zpráva se nazývá telegram. V pozdější době byly tyto způsoby komunikace nahrazeny telefonii,dálnopisem a v současné době také internetovými službami.
Morseovka je však stále používána pro svou nenáročnost na způsob signalizace v nouzových případech, při výcviku vojáků, námořníků, skautů a podobně. Do roku 1996 ji používaly jako prostředektísńového volání všechny lodě o výtlaku větším než 300 tun. Poté byla nahrazena globálním námořním a tísňovým systémem GMDSS.
Pro nouzové volání na moři se používá známý signál SOS. Signál se vysílá bez mezer mezi písmeny. Tento druh značky byl vybrán kvůli své výraznosti. Obecně tradované tvrzení, že má znamenat „save our souls“, česky „spaste naše duše“, rusky „Spaste Od Smerti“ je chybné, sousloví bylo používáno jen jako mnemotechnická pomůcka. SOS znělo i z paluby potápějícího se Titanicu, byť pouze jedenkrát. Ve všech ostatních voláních použil Titanic starší a tehdy ještě rozšířenější nouzový signál CQD (come quick, danger). Pro nouzové volání na souši se používá signál QRRR.
Morseovka se v současnosti používá mj. pro dorozumívání s těmi tělesně postiženými, kteří nejsou schopni pohybu.
Existují také snahy o použití Morseovky v mobilních telefonech. Při jejím dobrém ovládání je kódování textových zpráv rychlejší, než pomocí „klávesnice“ na mobilu. Stačí jen 2 tlačítka nebo jen 1 tlačítko s krátkým a dlouhým stiskem. Příjemci je zpráva ovšem zobrazována v latince
Analogicky můžou být příchozí textové zprávy převedeny do Morseovky a zobrazeny pomocí vibrací, což by umožnilo „hands-free čtení“ textových zpráv.
Morseovka se hojně používá v šifrovacích hrách, protože je hodně známá a dá se pěkně kódovat mnoha různými způsoby (stačí rozlišit tři typy objektů: tečka, čárka, oddělovač).