Psal se 8. květen roku 1945. Největší konflikt v dějinách lidstva se blížil ke svému závěru. Německá vojska prchala z území, která jim ještě před pár týdny říkala pane. Nejinak tomu bylo i v okolí Libochovic a Lovosic v severních Čechách…
Německá vojska v Libochovicích se připravují na poslední zoufalý odpor proti Rudé armádě. Atmosféra je tíživá, šance na úspěch mizivé a vůdce Říše je v zemi stínů… Za těchto okolností padne rozkaz k povolání obrněného vlaku z Lovosic do nedalekých Libochovic. Vlak se dává do pohybu… Nedostane se však daleko, protože dochází k přestřelce, na jejímž konci je osm mrtvých lovosických občanů (pamětní deska u Olejny)… Vlak opět nabírá směr Libochovice… ...V malé obci Černiv, která leží na trase průjezdu obrněného monstra, se k trati nenápadně přibližuje mužská postava. Hbitě uvolňuje koleje v zatáčce pod nejvyšším bodem stoupání a opět mizí v zeleni. Je 20:00 ... ...Nad Černivem lze spatřit kouř… Už rozeznáme supící lokomotivu a několik předních vozů… Obrněný vlak se blíží k nastražené pasti… Najednou vzduch protne ostrý zvuk skřípění kovu a zoufalé lidské výkřiky… Lokomotiva se vzpřímí, přetočí se na střechu a sjíždí ze srázu… Zezadu ji tlačí ještě další lokomotiva… Několik vagonů sjede do polí a okamžitě začne hořet… V nastalém zmatku z nich vyskakují vyděšení němečtí vojáci. Situace je nepřehledná a oni netuší, co si počít… ...K místu katastrofy přijíždí mužská postava. V ústrety mu přichází 6 německých důstojníků a ptají se ho na příčinu nehody, a také, jak by mohli dopravit ženy a děti do Mostu… Muž se s nimi však nechce bavit a vydá se na cestu zpět. Tudy jej doprovází štěkot střelných zbraní a ohlušující výbuchy ručních granátů… Těžko soudit, zda Němci tuší, že pan Josef Novák je skutečnou příčinou jejich potíží... Obyvatele Černiva mezi tím vyděsí střelba i výbuchy vagonů. Avšak daleko více je jímá hrůza z možné pomsty německých vojáků. Spěšně se běží skrýt do polí… ...Avšak němečtí vojáci nemají na pomstu ani pomyšlení, neboť jsou sami vyděšení a pobíhají po okolí, jako vyorané myši. Nakonec se rozeběhnou do dvou směrů. Část jich běží směrem k Mostu a druzí míří k Lounům přes pole, kde se schovávají obyvatelé Černiva… Lidi ukryté v polích jímá hrůza, jakoby nad nimi smrt napřahovala kosu… Pak náhle zbystří. S úžasem sledují, jak utíkající Němci zahazují svoji výzbroj… Později se dozvědí, že němečtí vojáci mířící k Mostu padli do rukou Rusů.
Historická poznámka: Podle vzpomínek pamětníků vezl vlak nejen obyčejné vojáky a generály, ale také ženy a děti. Na vagonech prý byla naložena auta, motorky, oblečení, jídlo a zbraně. Bylo vyhlášeno, že si lidé mohou vzít uhlí z lokomotivy, nicméně tento krok byl velmi riskantní vzhledem k tomu, že celou noc vybuchovala munice umístěná ve vagonech. Zbytek vlaku pak byl následující den převezen do libochovické sklárny.
Přístup ke keši:
Své vozidlo zaparkujte na doporučeném místě a dále pokračujte po polní cestě už po svých. Zákaz vjezdu tam sice není, ale místní obyvatelé to nemají rádi. Za železničním přejezdem se dejte vlevo podél pole. Za mokra to může být docela sranda, takže dávám terén 3. Možná vás to bude lákat, ale cestu ke keši v žádném případě neabsolvujte po kolejích!!! Mohla by to být vaše poslední :-)
Milovníci výhledů si také přijdou na své. Severozápadním směrem od Vás se budou tyčit vrcholky Českého středohoří a na jihozápadě bude dominovat krajině zřícenina hradu Hazmburk.![]()
Za historická fakta a zpracování děkuji Liboru Suchému a Adéle Psotové