Pověstí v Moravskoslezském (MSK) kraji je spoustu. Existuje i spostu pověstí které možná neznáte. Přijměte proto pozvání na jednu z nich.
Obec Háj ve Slezsku se nachází asi 15 km východně od města Opavy. Katastr obce hraničí s Mokrými Lazcemi, Hrabyní, Velkou Polomí, Dobroslavicemi, Kozmicemi a Dolním Benešovem.Obec se dělí na části Háj ve Slezsku, Chabičov, Jilešovice, Lhota a Smolkov.
První pověstí Vás seznámím s chlapíkem. Chlapík Hlubec byl občanem Chabičova.
Vršek nad Hájem, označovaný v mapách jako kóta 317, zvaný od nepaměti "Hůrka" nebo "Ostrá hůrka", není opředen žádnými pověstmi nebo legendami a také v dřívějších dobách nebyl nijak známý ani významný. Leží na katastru Chabičova. V dávných dobách snad sloužil pouze strážným účelům, ostraze (ostrahůfka). Řeka Opava byla hranicí mezi Rakouskem a Pruskem od roku 1742. Dříve byla hranicí mezi panstvím velkopolomským a dolnobenešovským, mezi panstvím kravařským a Hlučínem. Tuto hranici bylo třeba hlídat. Z Ostré hůrky, kde byl daleký rozhled na pruskou stranu, bylo možno podávat včasné informace nebo výstrahu, ať už o viditelném pychu, nebo pohybu vojsk. Po vzniku Háje byla Ostrá hůrka popisována jako kopec porostlý křovím, kolem kterého se pásl dobytek.
Z historie obce je známo, že před prvním táborem lidu byl ke schromažďování a oslavným akcím užíván vršek v nejstarší části Chabičova zvaný "Na horách" nebo "Hory" (Hlubečkova skála), kolem něhož také vedly původní cesty z Chabičova do Velké Polomi. Právě tam se podle historických dokladů poddaní scházívali. Zde byla u příležitosti převážení českých korunovačních klenotů z Vídně do Pray ve dnech 28. a 29. srpna 1867 zapálena vatra. Připravili ji chabičovští občané na výzvu českých vlasteneckých spolků v rámci akce "Zapalte ohně na horách". Proč se tedy první větší organizovaný tábor lidu nekonal "Na horách", ale na "Ostré hůrce"? Postavením hájeckého cukrovaru a dráhy ze Svinova do Opavy získává Háj, ležící mezi obcemi Chabičov a Smolkov centrální postavení. Chodníček z Háje do Velké Polomi se stává více frekventovanějším, vzniká schůdnější a kratší cesta než původní, vedoucí kolem Hlubečkovy skály.
Hlubečkova skála je dosti rozsáhlý lom na druhém vršku v části Na Horách, kdy podle pověsti podnikavý občan Hlubek lámal kámen a narazil zde na silný proud vody, který zaplavil celou lokalitu lomu. Po melioračních pracích v šedesátých letech 20. století začala voda mizet.
Nyní je Hlubečkova skála kompletně zarostlá a méně přístupná. Né však nedostupná.
V trasových bodech naleznete původní místo kde podnikavý občan Hlubek lámal kámen. Jsou zde patrné známky odkrytých hornin. Lom byl poměrně velký. Sahal až na místo kde se nyní nacházíte. I zde naleznete stopy hornin. Obec kterou máte jako na dlani je Háj ve Slezsku
Pokud se Vám pověsti líbí, navštivte i tyto: