Skip to Content

<

Rychli jako sipy

A cache by RAFa16 Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 09/06/2016
Difficulty:
3.5 out of 5
Terrain:
2.5 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Úvodní souřadnice, stage i keška jsou zhruba napůl cesty mezi centry Liberce a Jablonce nad Nisou (ať mají šanci na FTF i ti z Druhé Strany). Na úvodních souřadnicích však nic nehledejte a v klidu si přečtěte celý listing, ať víte, co vás čeká.


Vaším úkolem je získat souřadnice stage, na které naleznete klíč a po jeho vyřešení si budete moci dojít pro kešku. Pro získání souřadnic stage nemusíte nic googlit, stačí vám informace z listingu. Jak jste si možná již všimli keška je inspirována Rychlými Šípy a Stínadelskou historii, a proto bude dobré se s ní trochu seznámit (kdo nezná) nebo si jí alespoň připomenout (kdo někdy četl).


Nejprve si něco řekněme o tvůrci Rychlých Šípů Jaroslavu Foglarovi.

Jaroslav Foglar se narodil 6. 7. 1907 na Novém Městě pražském, ale dlouho zde nezůstal. Krátce poté se jeho rodina přestěhovala na sever Čech do Předlic a zanedlouho do Poděbrad, kvůli léčbě jeho otce, který přesto v roce 1911 zemřel na srdeční nemoc. Tak zůstal malý Jaroslav jen s matkou a starším bratrem Zdeňkem.

Po návratu do Prahy, tentokrát na Vinohrady, navštěvuje poprvé skautský oddíl, protože si s kamarádem mysleli, že s nimi mohou cestovat zadarmo do Anglie, ale cesta zdarma nebyla. Přesto však krátce v oddíle Jaroslav zůstává, než mu to matka kvůli onemocnění při prodeji skautských losů zakázala. V roce 1923 byl přijat i s bratrem do 48. klubu oldskautů Jestřábi. Jaroslav tehdy sice nesplňoval věk pro oldskauty, byl však přijat do jisté míry z nouze, aby měl klub dostatečný počet členů pro schválení v rámci skautské organizace. Trampování se staršími skauty ho nezaujalo a tak využil nabídku vstoupit do 34. pražského oddílu Ohnivci, přesto právě jeho působení v Jestřábech mu přisoudilo pozdější přezdívku Jestřáb. V létě roku 1925 vedl skautský tábor, s nímž poprvé zavítal do Sluneční zátoky (2,5 km jihovýchodně od Ledče nad Sázavou) na řece Sázavě. Po návratu z tábora byl 34. pražský oddíl z rozhodnutí rady Junáka sloučen s druhým pražským oddílem (tzv. Dvojkou). Jestřábovi se to nejprve nelíbilo, ale později se stal rádcem a od roku 1927 vůdcem celého oddílu. V této funkci vydržel celých 60 let, kdy až v roce 1987 předal funkci svému nástupci.

V roce 1924 dokončil obchodní školu a začal pracovat jako poštovní referent pražské pobočky nizozemské firmy Wys Muller & Co. Po dvou měsících přešel do firmy Oskar Stein, velkoobchod papírem, kde pracoval jako fakturant celých 13 let. Od 30. let 20. stol. se začal věnovat publikační tvorbě. Jeho první doložená kniha Modrý život Jiřího Dražana mu přinesla roku 1934 spoluvítězství v soutěži o nejlepší knihu pro mládež. Díky vítězství byla později kniha vydána pod názvem Přístav volá. Tato skutečnost nastartovala Foglarovu spisovatelskou kariéru. Začal spolupracovat s nakladatelstvím Melantrich, nejprve externě jako redaktor nově vzniklého časopisu Mladý hlasatel, později jako pracovník propagačního oddělení. V roce 1937 byla vydána jeho druhá kniha Hoši od Bobří řeky, která se opírá o principy skautingu, chlapeckého přátelství a táboření. O rok později začal vycházet kreslený časopis na pokračování s názvem Rychlé Šípy.

Za protektorátu byl časopis Mladý hlasatel zakázán a tak Foglar nějaký čas spolupracoval s Kuratoriem (což byla masová mimoškolní organizace pro výchovu mládeže) na tvorbě časopisu Správný kluk, kde se kladl důraz na zvládnutí pořadového cvičení (kotoul, skok do dálky, běh apod.). Foglar vedl svůj Kroužek Správného kluka po svém a v roce 1944 na jeho tábor přijela kontrola z Kuratoria a tábor ukončila. Foglar sám zatčení unikl díky svému kolegovi Vladimíru Vojtěchovskému, který podobná udání likvidoval, později byl ale sám nacisty popraven.

Už za války roku 1941 vyšly poprvé v knižní podobě Rychlé Šípy pod názvem Záhada hlavolamu. Zřejmě nejznámější Foglarovo dílo bylo několikrát vydáno v knižní i komiksové podobě a v 60. letech bylo dokonce přetvořeno do seriálové podoby a v roce 1993 vznikl i film Záhada hlavolamu. Po válce (1947) vyšlo knižní pokračování první knihy pod názvem Stínadla se bouří. Foglar po válce krátce redigoval časopis Junák a poté časopis Vpřed až do jeho zrušení v roce 1948. Ke klíči vedou tato čísla pět nula čtyři čtyři sedm dva pět. Od té doby měl publikační činnost pozastavenou a to až do 60. let. Přesto v 50. letech dál vedl svůj oddíl ovšem pod hlavičkou oddílu turistického (skauting byl oficiálně zakázán). V 50. letech byl také několikrát vyslýchán StB a v roce 1955 byl donucen podepsat tzv. vázací akt ke spolupráci s Ministerstvem vnitra jako agent pod krycím jménem Šípek. Šlo o to, že měl podat několik písemných hlášení, která se snažil psát neutrálně a nakonec napsal řídícímu důstojníkovi, že na tuto spolupráci časově a nervově nestačí. Jeho spis StB překvapivě uzavřela. Jinak byl Foglar zaměstnán po dobu 10 let jako vychovatel v Domově středoškolské mládeže v Praze. Jeho pokusy o výchovu ovšem nejsou odbojnou mládeží přijaty zrovna s povděkem.

Od 60. let začal Foglar opět spolupracovat jako redaktor a to pionýrského časopisu ABC mladých techniků a přírodovědců, pro který vytvářel komiks Kulišáci. V roce 1964 rozvířil kontroverzní publicista Petr Sadecký veřejnou diskuzi na téma: Proč mlčí Jaroslav Foglar? Na tento popud se Foglar stal spisovatelem na volné noze a začal znovu publikovat. Tak ještě do konce 60. let vyšly následující typické foglarovské dětské dobrodružné knihy: Tajemná Řásnovka, Poklad Černého delfína, Dobrodružství v zemi nikoho ad. S nástupem normalizace v letech 70. byl Foglar opět označen za nevhodného spisovatele, nepublikoval a věnoval se především svému oddílu. Dokonce byl krátce evidován StB jako potenciální nepřítel státu pod krycím jménem Jestřáb.

V 80. letech výrazně spolupracoval s výtvarníkem Kájou Saudkem na tvorbě komiksových seriálů pro Českou speleologickou společnost (např.: Modrá rokle, Jeskyně Saturn). V roce 1986 dokončuje Stínadelskou trilogii knihou Tajemství Velkého Vonta, která vychází sice česky, ale nejdříve v Německu (u nás v roce 1990). Po roce 1989 zažil společenskou rehabilitaci. Všech jeho 26 knih bylo jazykově citlivě upravenu pro současného čtenáře a ve velkém se začaly vydávat. Foglar dokončil svůj poslední román Modrá rokle (původně komiks) a od roku 1995 byl dlouhodobě hospitalizován, přesto se stále snažil vyjíždět na besedy se čtenáři. Zemřel dne 23. ledna 1999 ve věku 91 v pražské Thomayerově nemocnici a byl pochován na Vinohradském hřbitově.

Už na sklonku Foglarova života se zvyšovala aktivita jeho příznivců a pokračovatelů. Zejména na Stínadelskou trilogii navazuje řada autorů. Přímou návaznost na Tajemství Velkého Vonta má kniha Poslední tajemství Jana T. od Jaroslava Velínského alias Kapitána Kida, kde se snaží objasnit zbylé záhady ze Stínadel. Svatopluk Hrnčíř zase navazuje na Stínadla svojí trilogií Ostrov Uctívačů ginga. Jiní autoři se snaží navazovat na kreslené příběhy (většinou) Rychlých Šípů, ať už jako pokračování nebo parodie. Sdružení přátel Jaroslava Foglara, které má základy už v 60. letech a funguje dodnes, se snaží propagovat Foglarovo celoživotní dílo i rozvíjet myšlenku dětských čtenářských klubů, což je v současnosti velmi nelehký úkol.


Rychlé Šípy

Foglarovým záměrem bylo vytvořit vzdělávací, poučný ale přitom vtipný a poutavý obrázkový seriál, který by zvedl náklad časopisu Mladý hlasatel a usnadnil by mu vzdělávání čtenářských klubů. Seriál začal vycházet ještě v roce 1938 a velmi rychle si získal popularitu. Obsahově lze Rychlé Šípy rozdělit na tři části. Hlavní komiksovou část tvoří příběhy se silným výchovným charakterem. Nabádají ke slušnému chování, pomáhání slabším a ke zdravému životnímu stylu. Foglar do komiksu zařadil i důvěru a respektování zákonů a státních úředníků. Rychlé Šípy často varují před nebezpečným chováním, a pokud nejsou vyslyšeny, příběh končí tragicky zraněními někdy i smrtí. Druhou skupinou jsou příběhy čistě humorné, kde se Rychlým Šípům dějí zábavné patálie. Jedna pět nula sedm jedna dva tři, kvíz ke klíči nevede, odznak je TB. Zvláštní prostor v těchto příbězích dostává Rychlonožka se svými historkami. Poslední skupinu tvoří knižní Stínadelská trilogie (Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta), která je zaměřená na dobrodružné zápletky. Trilogie byla poprvé souhrnně vydána v roce 1990 pod názvem Dobrodružství v temných uličkách. Tento název se Foglarovi nelíbil, ale kniha se projednávala ještě před rokem 1989 a po revoluci už byla téměř vyrobena a název se tak nezměnil. Nejnovější vydání je z roku 2005, tedy již po Foglarově smrti a název zní Rychlé Šípy ve Stínadlech.

První a nejpopulárnější kniha Záhada hlavolamu vypráví příběh chlapeckého klubu Rychlých Šípů ze čtvrti Druhá Strana. Rychlých Šípů je celkem pět. Vedoucím klubu je Mirek Dušín, který je prezentován jako velice čestný, snaží se za každou cenu hájit pravdu, ctít přátelství a má vůdcovské schopnosti. Do obecné paměti se spíš vryl jako nereálně kladný hrdina, který je často parodován. Jeho zástupcem je druhý nejstarší Jarka Metelka, který je znám jako přemýšlivý s detektivními schopnostmi a je to právě on, kdo vymyslel název Rychlé Šípy. Třetím nejstarším členem je Jindra Hojer, který se ve čtvrti nenarodil a tak mu ostatní hoši často vypráví příběhy z historie města. Druhým nejmladším je Rychlonožka, který je známý jako zbrklý popleta, ale většinou vše myslí v dobrém. Nejmladším členem party je Červenáček, který je známý díky své typické červené čepičce. Občas se dostane do problémů díky své přehnané ctižádostivosti a snaze být užitečný. Jejich klubovním psem je Bublina, který ale pojde. Časem dostanou psa od staré ženy, které pomohou a dají mu jméno Kuliferda.

Na začátku prvního dílu Rychlé Šípy vydávají časopis Tam-Tam, do kterého se snaží sehnat informace o ježkovi v kleci. Od starého kostelníka se dovědí o záhadném chlapci - nalezenci ve Stínadlech Janu Tleskačovi, který ježka vlastnil, pracoval jako učeň u zámečnického mistra a také tajně na nějakém vynálezu a nakonec záhadně zemřel pádem ze zvonice kostela sv. Jakuba, o všem si psal také deník. A tak se Rychlé Šípy vydávají do Stínadel pátrat po ztraceném ježkovi. Stínadla ovšem nejsou jejich domovskou oblastí, ty ovládají chlapci, kteří si říkají Vontové a jsou typičtí svými zvyky a tradicemi (např.: nošení žlutých špendlíků). Nejvýše stojí Velký Vont, který je volen Vontskou radou. Právě v období před volbou Velkého Vonta se Rychlé Šípy dostávají do Stínadel. V kostele sv. Jakuba nalézají část Tleskačova deníku, v němž se dočtou o vynálezu létajícího kola, jehož plánek je ukryt v ježkovi v kleci kvůli Tleskačovu strachu před svým mistrem, kterého nazývá Em a také je zde uveden návod, jak ježka z klece dostat. Během dalších výprav do Stínadel se Rychlé Šípy spřátelí s Losnou, který je jedním z kandidátů na Velkého Vonta, proti němu stojí Mažňák. Podělí se s ním o některá tajemství a zjišťují, že ježek v kleci existuje a je osobním odznakem Velkého Vonta. Za to ho naučí ježka z klece dostat, což žádný z Vontů neumí, ale pod podmínkou, že jim Losna ježka půjčí ihned, jak volby vyhraje…

A to by myslím na ukázku stačilo. Pokud příběh neznáte a zaujal vás, tak si rozuzlení přečtěte nebo se na něj podívejte - máte k dispozici seriál i film. Zbylé dva díly trilogie, kde se například objevuje tajemná postava Široko, si můžete také přečíst.


Malý a snadný kvíz:

1) Jak se jmenoval starší bratr Jaroslava Foglara?
Vladislav A = 6
Zdeněk A = 7
Karel A = 8
2) Jaká byla skautská přezdívka Jaroslava Foglara?
Jestřáb B = 8
Generál B = 7
Sokol B = 6
3) Kde je Jaroslav Foglar pochován?
Vinohradský hřbitov C = 6
Olšanské hřbitovy C = 4
Vyšehradský hřbitov C = 2
4) Které tři knihy patří do slavné Stínadelské trilogie?
Záhada hlavolamu, Hoši od Bobří řeky, Modrá rokle D = 2
Stínadla se bouří, Tajemná Řásnovka, Ostrov Uctívačů ginga D = 1
Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří, Tajemství Velkého Vonta D = 0
5) Který člen Rychlých Šípů je nejmladší?
Mirek Dušín E = 4
Červenáček E = 5
Rychlonožka E = 6
6) Jak si říkají chlapci ze Stínadel?
Bratrstvo kočičí pracky F = 3
Černí jezdci F = 5
Vontové F = 7

N 50° 45.ABC
E 15° 07.DEF


Pár věcí závěrem:

• Klíč zde v lozích nazývejte klíčem (ne jinak) a nepřikládejte sem jeho fotky, ale můžete se pochlubit, jak dlouho jste ho louskali.
• Klíč při zpětném chodu dotahujte zlehka.
• Také můžete připsat, jestli jste něco z Rychlých Šípů četli nebo alespoň viděli.
• Fotky z okolí kešky jsou v lozích povoleny, ale tak aby mnoho nenapověděli.
• Kousek od finálky je i menší výhled, tak se mrkněte. A když si budete chtít vzít něco z kešky a nebudete mít nic na výměnu - nevadí, berte.
• Kartičky s pořadovým číslem, které naleznete v keši si samozřejmě můžete vzít, ale číslo sem psát nemusíte, jde pouze o jakýsi relikt z původně zamýšlené kešky. Její listing jsem nechal pro zajímavost u logbooku.

Všem, kdož dočetli až sem, blahopřeji a zároveň děkuji. Teď už můžete vyrazit!

Hrajte fér a buďte rychlí jako šípy!

Additional Hints (Decrypt)

Bqmanx Iryxrub Ibagn

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.