Zaniklé obce mají vždy takové tajemné kouzlo. Prázdný prostor, kde kdysi žili lidé, pracovali zde, měli často zajímavé osudy. A pak jejich domov zmizel, obec z různých příčin zanikla a najednou mizí i ty lidské příběhy. Mizí nám pod rukama kus naší historie, kus našeho já. Tuhle kešku berte jako malý příspěvek k tomu, aby se nezapomnělo! Aby i další generace věděli, že tenhle malebný kousek naší vlasti žil svůj dramatický život, že se tu rodili a umírali tu lidé, na které by se zapomínat nemělo.
Obrázek: Pohled od Pasečnice do míst, kde kdysi stávala obec Šnory. Našli byste jí na louce těsně pod lesem v centrální části fotografie.
Vydejme se spolu do míst, kde kdysi ležela obec Šnory. Jako osada vznikla na okraji lesa přibližně 2 km jižně od Staré Pasečnice nejspíše už roku 1711, první historická zpráva o Šnorech pak pochází z roku 1724. Přestože nedaleko odtud probíhala stará obchodní stezka mezi Domažlicemi a Furth im Wald, obyvatelé Šnor se živili především jako uhlíři. Ostatně o tom vypovídá i německý název obce - Kohlstätten. Do češtiny bychom název přeložili asi jako Uhlířské Chalupy. Takový český název se ale nepoužíval. V češtině je název odvozen od šňůr vyměřujících pozemky, Šnory, a vznikl mnohem později než název německý.
V roce 1789 měla osada šest chalup. V roce 1839 již 20 domů, v nichž žilo 222 obyvatel, v roce 1848 ve 20 domech 230 obyvatel. V roce 1900 to mělo být 140 obyvatel v 22 domech. Tento údaj uvádí Otto společně s informací, že se zde vyráběl dřevěný nábytek. Před druhou světovou válkou v roce 1930 pak žilo v osadě ve 23 usedlostech 107 obyvatel německé a 1 obyvatel české národnosti.
Obrázek: Podívejte se na dvě letecké fotografie, které zobrazují naprosto identické místo. Tento letecký snímek pochází z roku 1950 a ukazuje rozsah zaniklé obce Šnory. Najdete jej na stránkách kontaminace.cenia.cz. Všimněte si samot v horní polovině a ve střední části snímku. Ze samot se zachovala ta nejvíce vpravo.
Obrázek: Druhá fotka je rovněž letecký snímek, tentokrát z roku 2011 (opět pochází ze stránek kontaminace.cenia.cz). V porovnání obou fotek lze místo, kde probíhala centrální ulice zaniklé obce Šnory stěží identifikovat podle sotva znatelné sytosti zbarvení travního porostu.
Zásadní zlom nastal po druhé světové válce v souvislosti s vysídlením původního německého obyvatelstva. Podle pamětníků se většina německého obyvatelstva jedné noci sebrala a sama přešla přes hranice do Německa. Zda je tento údaj věrohodný a obyvatelé se tím vyhnuly násilí, které jinde odsun provázelo, nevíme. V každém případě ves zůstala prázdná a jednotlivá stavení se tak stala zdrojem stavebního materiálu pro okolní obce. Traduje se že tlumačovsští ze zdejšího materiálu postavili svůj kulturní dům.
Dnes osadu připomínají dva křížky, které je možné vidět na turistické stezce, procházející okrajem bývalé vsi. V lukách jižně od křížků stojí poslední samota, která kdysi pod osadu patřila, jde o dům na parcele 233. Jinak ze vsi nezbylo vůbec nic.
Obrázek: Z budov zbyla jen tato v nejvýchodněji položené samotě, která pod obec Šnory patřila. Vlevo v pozadí Stará Pasečnice. Samotná budova je dnes v dezolátním stavu.
Jak ke keši?
Cestu ke keši můžete zvolit v zásadě dvojí: ze Staré Pasečnice a z Pelechů
Na Staré Pasečnici lze zaparkovat v místě doporučených souřadnic na křižovatce u křížku a vydat se směrem na jih zprvu po asfaltové ale brzy jen kamenité a štěrkové cestě kopírující okraj lesa. Prakticky celou dobu máte místo uložení keše na dohled, obejdete pastvinu, která vlastně odpovídá umístění původní obce. Tato cesta je výhodná pokud chcete současně odlovit keše Chodský výhled č.2 a Křížový kámen Šnory. Obě jsou prakticky pár metrů od cesty. Tato asi 2km dlouhá cesta skýtá i hezké výhledy směrem k Pelechům a do vnitrozemí Čech.
V Pelechách je asi nejvýhodnější zaparkovat u křízku (doporučené parkování) a vydat se po cestě vedle statku z mírného kopce. I tady míjíte cestou keš, projdete nedaleko pramene Zubřiny (rybníček vlevo od cesty v pastvině), cesta pak Zubřinu kříží a začne se klikatit a stoupat k poslední samotě, která po zaniklé obci Šnory zbyla (viz waypoint), aby se nakonec cesta zanořila do lesa. Cesta z Pelechů je asi 1700m dlouhá a skýtá výhledy na Pasečnici a na začátku také na Čerchov.
Obě cesty Vás zavedou do společného místa ke křížku a k tabulce označující zaniklou obec. Keš je nedaleko odsud.
Obrázek: Průhledem mezi křížkem a smrkem vlevo vidíme do míst, kudy probíhala centrální ulice zaniklé obce Šnory. Porovnejte s historickou fotografií, pořízena je totiž z identického místa.
Obrázek: Snímek zachycující křížek na východním konci obce a úmrlčí prkna. Pohled do centrální ulice zaniklé obce. Dnes je na místech úmrlčích prken zelená tabulka označující zaniklou obec. Křížek se zachoval. Zdroj obrázku: www.zanikleobce.cz, Petr Bílek
Zdroje informací: Chytilův místopis ČSR (2. aktulizované vydání z roku 1929), vydal: Alois Chytil (Čechy, Morava, Slezsko, Slovensko, Podkarpatská Rus)
Zdeněk Procházka, Putování po zaniklých místech Českého lesa - I. Domažlicko
www.zanikleobce.cz
www.denik.cz
letecké snímky převzaty z portálu kontaminace.cenia.cz