Nedaleko hromadného hrobu vojáků slavkovské bitvy, na místě s nádhernou vyhlídkou směrem k severu stojí smírčí kříž. Nemá nic společného s Napoleonem, ale vedle kostela sv. Vavřince je to jeden z nejstarších svědků křenovické minulosti.
Cyklotrasa č. 5097 z Křenovic směrem na Praci
Turistická trasa po Slavkovském bojišti
Naučná stezka – Bitva tří císařů
Stejně jako je starověké Řecko opředené mnohými bájemi, i Křenovice by mohly na základě ústní tradice spojené s různými událostmi a místy psát své pověsti. Některé historky se datují do dob dávno minulých, vzpomínka na ně ovšem přetrvává v rozličných podobách. Jednou z nich jsou takzvané smírčí kříže nebo kameny, na něž člověk může narazit při procházkách v různých koutech. Lidé je stavěli proto, aby alespoň zčásti ulehčili svědomí za spáchaný zločin.
Jedna z takových památek na smutnou událost se dochovala na kopci zvaném Zlatá hora u Křenovic. Jde o smírčí kříž, se kterým je spojovaná nejstarší zaznamenaná tragédie, která se v obci udála. Pověst, kterou zaznamenal ve školní kronice na sklonku 19. století řídící učitel Josef Ludikovský, vypráví, že v místě, kde původně stával, byla mez. Právě tam měl splašený kůň oráče usmrtit dívku, která žala trávu.
Obrozenecká literatura 19. století kladla vznik těchto křížů do doby příchodu byzantské misie na české území, tedy až do desátého století našeho letopočtu. Kříže byly označeny jako "Cyrilometodějské", což bylo u toho křenovského podpořeno i tím, že se naklání směrem k Velehradu, odkud přišli Cyril a Metoděj. Ve skutečnosti byly tyto kříže stavěny v 16. a 17. století, někdy byly opatřeny letopočtem, některé zůstaly němé jako ten náš.
Kříž nestojí na svém původním místě, ale byl sem přesunut po zcelování pozemků ve 30. letech 20.století. Nachází se na cyklotrase č. 5097. Je zde nádherný výhled do kraje směrem na Křenovice, Slavkov, Holubice, Pozořice a ostatní obce na úpatí Drahanské vrchoviny. Místo je volně přístupné, vhodné jako zastavení pro výlety na kole.