Tvrz Semonice - zelezny poklad
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Tvrz Semonice Jedna z mála odkrytých nejstarších tvrzí v Čechách, opevněna příkopem, omazaná palisáda, uprostřed dřevěná věžovitá stavba obdélného půdorysu s kamennou podezdívkou na jíl, nález prejzů (nespalná krytina).
Hmotné nálezy z ní ukazují na to, že život na tvrzi probíhal zcela intenzivně po celé století třinácté, tedy rozhodně přinejmenším od roku 1200, zničena požárem v roce 1307. Tvrz v Semonicích již nemusela být obnovena z toho důvodu, že původní semoničtí majitelé zřejmě přešli jednak na tvrz pleskou a někteří další na tvrz neznášovskou, snad i na přilehlý hrad Rotemberk.
Tvrz, jež stávala v obci Semonice, nebyla nikdy výslovně zmíněna v písemných pramenech. Jedinou indicii o možnosti existence sídla skýtá predikát z roku 1357 bratrů Peška a Jošta Herynků ze Semonic. Početný nálezový soubor, nalezený na sklonku 19. století (1895–96), dodnes tvoří důležitý pramen poznání každodenního života na sídlech drobné šlechty. Nález byl učiněn na dvoře usedlosti čp. 1 v jihovýchodní části obce. Výkopy řídil poslanec Jan Jaroš na podnět majitele usedlosti Jana Jelínka. Nálezovou situaci popisuje studie L. Niederleho, který uvádí, že při rozkopávání pahorku byly objeveny zděné základy o rozměrech 6,6 × 8,5 m. Uvnitř této konstrukce byly nalezeny kovové a keramické předměty promíchané v mocné vrstvě přepálené mazanice a zuhelnatělých trámů. Během záchranné akce bylo údajně objeveno na 300 předmětů, z nichž 160 se dnes nachází v depozitáři Národního muzea v Praze (73% řemeslného nářadí: 40% stavební železo, 10% zbroj, 5% výrobní, zemědělské náčiní). Semonický soubor poprvé odborně publikován V. Humlem (1967 ), který datoval zánik sídla na počátek 14. století. K tomuto závěru dospěl na základě rozboru chronologicky citlivějších nálezů (militaria, pražský groš Václava II.). Další autoři zabývající se touto lokalitou k tomuto časovému zařazení nevyjádřili pochyby. Mezi semonickými nálezy převládají kovové předměty, keramika je zastoupena pouze šesti kusy (3 kompletní hrncovité nádoby, 1 láhev a dva zlomky den). Významnou skupinu semonických železných nálezů tvoří zemědělské nástroje (73 ks). Pro příklad jistě postačí výčet nejzajímavějších kusů – motyky, hřeby bran, okutí rýče, krumpáčová motyka, vidle, otka a v neposlední řadě i asymetrická radlice a krojidlo pluhu. Mezi další železné nálezy patří stavební kování a vybavení stavby (např. klíče, hřeby, kahany, nože). V inventáři jsou zastoupeny i nástroje řemeslné (např. nebozezy, sekery), militaria (např. meč, šipky do kuše, kopí, dlouhé železné šídlo a fragment kroužkového brnění) a části výbavy koně a jezdce (např. ostruhy, hřeblo, třmeny, udidlo). Jako důkaz o tom, že výpovědní hodnota semonického souboru ještě nebyla vyčerpána, svědčí dvě nedávné studie J. Hoška (2006 ) a V. Brycha ( 2009). První podrobila 22 kovových předmětů metalografické analýze, aby osvětlila technologii a úroveň středověkého kovářství. Druhé se podařilo reinterpretovat dva dříve publikované nálezy považované dosud za atypické šipky jako nákončí tkalcovské rozpínky.
Zde samozřejmě tvrz nestávala, ale když se rozhlídneš od krabičky zpět k vesnici, tak nalevo na kopci uvidíš statek číslo popisné 1 se žlutou fasádou a právě zde kdysi stávala Semonická tvrz. Dodržuj prosím doporučené parkoviště, ať krabička vydrží bez povšimnutí místních.
Additional Hints
(Decrypt)
I mnoenqyv