Naše společná série je věnována několika slavným osobnostem Písecka. Vytvořili jsme celkem 8 keší a každá z nich je věnována nějaké slavné osobě ať již se jedná o malíře, hudebníka, básníka, režiséra, nebo operního pěvce.
Po nalezení všech keší základní série si opište bonusové čísla. Budete mít podklad pro nalezení finálové deváté keše.
Za touto slavnou osobností se podíváme do obce Heřmaň, která v minulosti bývala kdysi městečkem. V roce 1640 byla velmi poničena švédským vojskem, že se stala pouhou vesnicí.
Režisér Václav Krška se narodil 7. října 1900 v Písku v rohovém domku, kde je dnes objekt banky České spořitelny, jako jediný syn řezníka a hostinského, který ale brzy zemřel. Začal se studiem písecké reálky a po provdání své matky za bohatého mlynáře a statkáře Josefa Martínka se s ní přestěhoval do Heřmaně. Po smrti otčíma roku 1927 sám spravoval celý mlýn a po smrti matky v roce 1937 ho pronajal a prodal. Následně žil střídavě v Písku a v Praze.
Už od dětství ho zajímalo loutkové divadlo. Jako student vedl v Heřmani ochotnický kroužek, kam zval i známé herce (např. Eduarda Kohouta), aktivně se účastnil veřejného života, psal básně, povídky a také romány. Nejdříve tíhnul k spisovatelské činnosti a je autorem románů „Zapomenutý rok“, „Toužení pod javorem“ a „Hlas nejvroucnější“ z trilogie „Země hovoří“, divadelních her, románů „Odcházeti s podzimem“ a „Klaris a šedesát věrných“.
Za dob svého působení v Heřmani zorganizoval velké množství her, kde hráli mimo obyvatel vesnice i známí herci jako J. Kohout. Hrálo se všude. V hostinci U Márů, na zahradách nebo dvorech velkých statků, v lesním divadle (viz foto), které ve spolupráci místních občanů sám vybudoval, včetně tanečního parketu v přírodě.
Foto ze hry Čekanky
Foto ze hry Oidipus. V horní řadě zprava je v pořadí 4. V. Krška a 7. E. Kohout.
Obě fotografie jsou použity z archivu obce Heřmaň
V. Krška se tak stal nepřehlédnutelnou osobností jihočeského kulturního života. Představení v Heřmani byla vždy vyprodána. Sjížděli se na ně diváci nejen z okolí, ale též intelektuálové z Prahy. Stalo se zvykem zvát Kršku k pohostinským režiím i do Písku, Protivína a Vodňan. Jeho věhlas konečně způsobil, že mu byla svěřena režie filmu v Praze. Své první filmy natočil na milovaném Písecku; v hlavních rolích vystupovali urostlí chasníci z Heřmaně, právě tak jako tehdejší filmové hvězdy Lída Baarová, Svatopluk Beneš, Zorka Janů atd. Hned za první film dostal českou Národní cenu.
Svůj zájem však stále více směřoval k filmové režii. Jako režisér byl Václav Krška v českém filmu ojedinělým zjevem. Právem se mu říká „Básník filmového obrazu“. Ve svých snímcích projevoval neuvěřitelný smysl pro lyričnost, básnický výraz, poetiku a stylizaci. Opíral se o špičkové české hudební skladatele (Jiří Srnka), kameramany (Ferdinand Pečenka) a nejlepší české herce, které často obsazoval i do malých a početných epizodních rolí (Zdeněk Štěpánek, Růžena Šlemrová, Zdeňka Baldová, Eduard Kohout, Eduard Cupák, Ela Šárková, Helena Krtičková, Karel Höger, Jiří Plachý, Vladimír Ráž, Saša Rašilov, František Smolík, Jiří Dohnal, František Kreuzmann, Jaroslav Vojta, Jarmila Kurandová, Dana Medřická, Radovan Lukavský, Svatopluk Beneš, Jana Rybářová, Bedřich Vrbský a desítky dalších).
Václav Krška zemřel v Praze 17. listopadu 1969. Je pochován na heřmaňském hřbitově.
Stručný výpis jeho tvorby:
režie
- 1969 Popel (TV film)
- 1968 Jarní vody
- 1967 Dívka s třemi velbloudy, Poupě (TV film)
- 1966 Poslední růže od Casanovy
- 1965 Odcházeti s podzimem (TV film), Polka jede do světa (TV film)
- 1960 Osení
- 1958 Cesta zpátky, Zde jsou lvi
- 1956 Dalibor, Labakan, Legenda o lásce
- 1955 Z mého života
- 1954 Stříbrný vítr
- 1953 Měsíc nad řekou
- 1952 Mladá léta
- 1951 Mikoláš Aleš
- 1950 Posel úsvitu
- 1949 Revoluční rok 1848
- 1947 Až se vrátíš...
Scénář
- 1967 Dívka s třemi velbloudy
- 1965 Odcházeti s podzimem (TV film)
- 1961 Kde řeky mají slunce
- 1955 Z mého života
- 1954 Stříbrný vítr
- 1953 Měsíc nad řekou
- 1945 Řeka čaruje
Jak na keš:
Na své kratší procházce za keší v Heřmani Vás zavedeme na některá místa v Heřmani, která jsou přímo spjatá s Václavem Krškou.
1. Zastavení N 49° 13.920 E 014° 08.161 Stojíte na návsi před obecním úřadem. Naproti je opravený dům (č.p. 10), kde dříve bývala hospoda u Márů. Zde bylo jedno z míst v Heřmani, kde Krška připravoval se svými ochotníky divadelní představení. Otočíte-li se doleva uvidíte sloup, kde jsou umístěny hnědé informační značky. Hodnota A je počet všech cedulí na sloupu.
Před sloupem je umístěna cedulka s číslem cyklostezky 1257, kde sečtete kilometrovou vzdálenost do Putimi a Písku. Což vám dá hodnotu B
Zde můžete zaparkovat své vozidlo a pěšky obejít 1. a 2. Stage. Případně můžete projít pěšky celou trasu, která měří cca 1,5 Km.
2. Zastavení N 49° 13.967 E 014° 08.061. Další zastavení vás dovede na místní hřbitov, před hrobku, kde je pochován velikán českého filmu. Po uctění památky zde zjistíte pouze údaj C. Za pomníkem je:
- kámen C = 2,
- nic C = 4,
- pařez C = 6.
Dveře na hřbitov nejsou zamčené, ale hůř se otvírají.
3. Zastavení je na rozcestí N 49° 13.792 E 014° 08.602, kde najdete sloup a značky s číselným označením vzdáleností a cyklostezek. Kolik je celkem všech cedulí = D.
Údaj E zjistíte sečtením kilometrových vzdáleností do Protivína a Myšence.
4. Poslední zastavení je u Benešovského mlýna N 49° 14.102 E 014° 09.262, kde Krška bydlel. Před objektem je na sloupu umístěna cedule s číslem cyklostezky. Ciferací čísla cyklostezky dostanete hodnotu F.
Keš se nachází:
N 49° 13.(E/2)(B-F)(A-D) E 014° 09.(F-D)(C-6)(B-F)
Kontrolní výpočet A + B + C + D + E * F = 51
Prosíme o správné uložení keše.
Dále máme malou prosbu. Protože je tato multinka zaměřena na významného režiséra tak můžete do svých logů krátce napsat, který film od Kršky se vám líbil.
Změny
23.4.2018 - Z důvodu ztráty krabičky provedena částečná změna a zkrácení trasy. Změna výpočtu finálních souřadnic
26.11.2019 - Provedena změna výpočtu. Umístění keše je beze změn.
16.5.2021 - Z důvodu ztráty krabičky provedena změna výpočtu a finálové umístění keše
Zdroje:
Keše série OSOBNOSTI PISECKA
<<ul>