Jedná se prevážně o nahodile zakládané keše k oněm místům. Čechy jsou jimi posety celkem obstojně a jim tato série patří. Nejdříve se zaměřím na střední/jižní čechy (Benešovsko, Milevsko ,Táborsko, Sedlčansko, Příbramsko...), kde se vyskytuji nejčastěji. Postupem času se bude série rozšiřovat i do jiných oblastí.
Ne ke všem objektům se dají dohledat patřičné informace, ale budu se snažit co nejvíce zjistit :)
motto
Kříž jako výrazný a významný grafický tvar má nezastupitelnou funkci v symbolice člověka od pradávna. Jeho předobraz je vidět ve tvaru cest, jejich křižovatek, které provázeli člověka od počátku věku...
-------------------------------------------------------------------------------------------------------
-- Sušetice --

Sušetice
První písemná zmínka o Sušeticích je až z roku 1450. Název vsi byl odvozen z osobního jména Sušata ("Sušatici") a znamenal "ves lidí Sušatových". Na rozdíl od většiny sousedních vesnic existuje o Sušeticích jen minimum záznamů. Jeden z nich je uveden v táborské "knize černé": Léta etc. 1567 tu středu před svatém Vítem, jsa tázán na trápení, Jan Řitka vyznal: It. vzali sme strych žita Jírovi Hrozňovýmu (z) Sušetic my čtyři; já jeden, Vanček druhej, Petřík třetí, Mach Jankovců čtvrtej. A to sme prodali Rabochovi do Selce, ale von jest vo tom nic nevěděl, by to bylo kradený.(Josef Straka : Z táborské Knihy černé, Tábor 1937, str. 197)
I poměrně zevrubný historický místopis A. N. Vlasáka uvádí u Sušetic pouze jednu větu: Sušetice, ves 1/2 hod. (od Sedlce), 260 katolíků, 5 izraelitů v 29 domech (A. N. Vlasák : Okres sedlecký v Táborsku, Praha 1879, str 53). Ve stejné knize je v kapitole "Měšetice" uvedeno: Na druhém dvoře (v Měšeticích) seděl rytíř Jarohněv Koutský z Koutů na Měšeticích, který před smrtí (r. 1572) Měšetice dceři Alžbětě z Koutů odkázal (Desky zemské: kvat.60, p. 29.) Alžběta odprodala od dědictví svého v Sušeticích dvůr kmecí s platem Janovi z Prošovic, registratoru desk zemských(Desky zemské, kvat 84. A 1.).
Sušetice byly v minulosti výhradně zemědělskou vesnicí. Jak ale bylo v okolí obvyklé, měla většina zdejších rolníků při svém hospodářství ještě jednu "živnost", tj. mimo zemědělské práce ještě vykonávali nějaké řemeslo. Byla to nutnost, protože zdejší svažitá a nepříliš úrodná pole neposkytovala místním obyvatelům dostatek obživy. V padesátých letech zde bylo založeno JZD Sušetice. V r. 1960 se spojila jednotná zemědělská družstva v Uhřicích, Šanovicích, Sušeticích a Jetřichovicích do JZD "Český Merán" se sídlem v Uhřicích. Toto družstvo pak bylo spojeno r. 1974 s JZD Kvasejovice a vzniklý celek pak splynul v roce 1977 se Státním statkem Votice. Po rozpadu státního statku bylo v Sušeticích založena zemědělská společnost "AGRO Sušetice". Ta ovšem působila jen dva roky. Dnes je většina pozemků v okolí vesnice obdělávana společností AGRO Měšetice. Působí zde rovněž jeden soukromý rolník.
Z historických prvků lidové architektury zde zůstal zachován pouze mimořádně cenný dřevěný špýchárek. V minulosti ovšem byla v Sušeticích celá řada usedlostí a staveb, jejichž architektura byla typická pro celé území Českého Meránu (charakteristické byly zejména polygonální stodoly). Téměř všechny tyto stavby zmizely vinou přestaveb či demolic v době od čtyřicátých do šedesátých let 20. století.
Elektrický proud byl do Sušetic zaveden teprve v letech 1958-59. Od roku 1996 mají Sušetice zpracován vlastní program obnovy vesnice.