Křížem Krážem - je série keší věnovaná drobným církevním památkám jako jsou boží muka, kapličky, kříže u cest, luk, polí, lesů, vesnic a měst...
U většiny objektů, se budu zabývat i nejbližšími obcemi a jejich historií...
Jedná se prevážně o nahodile zakládané keše k oněm místům. Čechy jsou kříži a kapličkami posety celkem obstojně a právě jim tato série patří. Nejdříve se zaměřím na střední/jižní čechy (Benešovsko, Milevsko ,Táborsko, Sedlčansko, Příbramsko...), kde se vyskytuji nejčastěji. Postupem času se bude série rozšiřovat i do jiných oblastí.
Ne ke všem objektům se dají dohledat patřičné informace, ale budu se snažit co nejvíce zjistit :)
motto
Kříž jako výrazný a významný grafický tvar má nezastupitelnou funkci v symbolice člověka od pradávna. Jeho předobraz je vidět ve tvaru cest, jejich křižovatek, které provázeli člověka od počátku věku...
------------------------------------------------------------------
-- Lidkovice --
Lidkovice
Lidkovice jsou naší "nejmladší" místní částí. První písemná zmínka o nich pochází teprve z roku 1720. Zajímavé je, že jejich zakladatelé nejprve získali šlechtický přídomek "z Lidkovic" a až poté založili vesnici.
A. N. Vlasák ve svém díle Okres sedlecký v Táborsku (1879) o Lidkovicích píše:
"Počátkem XVIII. století získali Měšetice rytíři Šmerovští z Lidkovic, kteří čtvrt hodiny od Měšetic na návrší nový zámek vystavěli, jejž dle rodného jména svého Lidkovice nazvali; lid je nazývá Bažanty. Vůkol zámku povstala v nynějším století osada, která 146 kat. a 5 židů v 22 domech čítá. Bernard Ferdinand Šmerovský z Lidkovic, před tím (do 1708) pán na Přestavlcích, měl syny a dědice Maxmiliana Kašpara, Františka Václava a Albrechta Vavřince, bratry Šmerovské z Lidkovic, z nichž dva starší do Tovaryšstva Ježíšova vstoupili, postoupivše statek nejmladšímu Albrechtovi Šmerovskému z Lidkovic. Roku 1762 koupil Měšetice i Lidkovice Jan Josef rytíř Kunáš z Machovic (Desky zemské. kvat. 548. J. 19) a držel je ještě 1788. Po něm se střídali následující držitelé: Markéta z Běšín, Fr. Formánek, Antonín Burka, Josef Procházka, od 1835 Fr. Peche, od 1852 rytíř Panoš z Kreuzenfeldu. Roku 1878 koupil Lidkovice za 40.000 zl. šlechtic Petr Šlechta z Hrochova Týnce."
Osud lidkovického zámku je smutný. Ve 20. století ho získali Viktor a Berta Schwarzovi, jejichž dceru Louisu si vzal za ženu Dr. Jiří Hejda, později významný ekonom. Zámek na počátku 20. stol. navštěvovala kulturní elita - malíř Jan Zrzavý, básník J. S. Machar, publicista Ferdinand Peroutka, spisovatel Jan Herben. Když byl Dr. Hejda odsouzen v procesu s Dr. Miladou Horákovou na doživotí (byl vězněn v letech 1950-1962), zabrala lidkovický zámek "ozbrojená pěst dělnické třídy z Votic". Později zde "hospodařil" pražský výzkumný ústav VÚSTE a dnešním majitelům (Karasovým) byl po dlouhých komplikacích předán v troskách.
Největším současným problémem této vesnice je nedostatek vody.