Mericka vez v Dobrusce ( triangulacni ) Traditional Cache

Toto je moje první založená schránka a tím také plním slib Trsátkovi z Kedlubnového eventu, aby měl co lovit. 

Tam, kde kdysi stávala měřící věž, jsou nyní pouze lavičky, ohniště a nově zasazený strom. Je to kousek od P1. Z tohoto místa je nádherný výhled na Dobrušku, Orlické hory a za dobrého počasí je vidět i Sněžka v Krkonoších.

Schránku cache jsem záměrně umístil o kousek dál, než stávala měřící věž. Jezdí tudy zahrádkáři na svoje plantáže a u ohniště je někdy dosti rušno nepřizpůsobivými občany. Bývalý areál zdraví, který byl v lesíku ( jsou tam už jenom pozůstatky ) chodí také navštěvovat místní skauti a jiní mudlové s pejsky.

Dbejte proto opatrnosti a ostražitosti, ať nám schránka dlouho vydrží. Dal jsem si ní dost velkou práci.

Druh stavby – Měřická věž s vestavěným stanovištěm. Užívala se pro triangulační měření. Byly to vlastně stavby dvě. Věž se signálem, na které byli měřiči a stavba pro měřický stůl. Obě stavby se prolínaly, ale nesměli se dotýkat, aby chvění věže neovlivnilo měření. Protože se měřilo na desetiny vteřiny a na velké vzdálenosti, musela být stavba stolu velice stabilní a pevná.

Parametry věže v Dobrušce

Postavena byla v dubnu 1966. Stavba byla velice náročná, protože se vše stavělo ručně a s ručním nářadím. Stavba měla po výšku signálu 31 metrů. Zbourána byla v roce 1980 z bezpečnostních důvodů.

Zajímavost věže v Dobrušce

Proti normálním věžím byla atypická tím, že měla o jedno prostorové patro na víc, kde byl vystavěn měřický stůl pro světlomet na noční měření.

Náležitosti stavby dřevěné měřické věže

Stavba měřických věží byla možná pouze výjimečně. Podmínky, za nichž bylo možno věže stavět lze shrnout do následujících kritérií:

• z věže musí být možné účelně a hospodárně určovat další body
• pro daný účel nepostačuje stavba pyramid se zvýšeným postavením stroje
• náklady na stavbu jsou nižší než na terénní úpravy (průseky), toto je podloženo propočty nákladů

Konstrukce dřevěné měřické věže

Většina věží byla kónického tvaru, zcela výjimečně se ve stísněných podmínkách stavěly věže přímé. Výška věže byla dána překážkami (typicky stromy), přes které bylo nutno cílit a které převyšovalo alespoň o dva metry. Konstrukce je podle instrukce rozdělena následující konstrukční prvky:

• nosné sloupy věže – stavěly se v závislosti na délce z jednoho nebo více kmenů průměru nejméně 8 cm. Vztyčené sloupy nesměly překážet záměrám.
• patra a zavětrování – postavené sloupy se v celek spojily věnci. Ve výšce, kde mělo být patro, byla na věnec položena podkladní dřeva, na nichž spočívala podlaha z prken.
• podpěry – věže na nechráněných místech nebo vyšší než 20 metrů byly v 1/3 až 1/2 zajištěny podpěrami. Počet podpěr v jednom rohu věže závisel na výšce věže.
• střecha – úhel svíraný krovy a vodorovnou rovinou byl 60°. Krovy byly zajištěny kleštinami. Pod střechou muselo být dostatek místa pro stroj a příslušenství. Střecha byla konstruována jako signalizační pyramida, to jest šikmé části pobity bílými prkny v 5 - 7 (body vyšších řádů) nebo 3 (body podrobné triangulace) vrstvách. Záměrným cílem je u bodů vyšších řádů černý hranol na střední svislé tyči centrované nad bodem, u podrobných bodů přímo rozhraní černé a bílé barvy na svislé tyči.
• žebříky a podlážky
• observační sloup – čtvercového profilu o straně 15 až 20 cm. Nedosahoval až k zemi, byl zavěšen pod stolkem na vzpěrné pyramidě čtvercového půdorysu pootočeného o 45° vůči základně věže. Zavěšen byl v takové výšce, aby bylo možné postavení stroje přímo na bodě pod věží.
• vyztužení observačního sloupu – sloupy podpěrné pyramidy byly dále zajištěny věnci a kříži. Žádná část konstrukce se nesmí dotýkat věže.
• zhotoven z fošny silné 4 – 6 cm o straně 30 – 40 cm. Hřeby nebo dubovými kolíky připevněn ke vzpěrám.

Proč byla postavena.

V roce 1966 dostal tehdejší VTOPÚ za úkol postavit kolem státní hranice Slovenska a SSSR a na ní 3 věže pro geodetické připojení  sítí Varšavské smlouvy. Do VTOPÚ bylo tehdy převeleno 10 vojáků z různých útvarů ( obyčejně to byli ti, kterých se chtěli zbavit ). Někteří snad neměli nikdy sekeru v ruce, kromě jednoho, který byl naštěstí tesař a pocházel z nedalekých Pulic. Protože ve VTOPÚ byli dva starší důstojníci, kteří to kdysi dělali, ale už na to nestačili fyzicky, tak úkol spadl na mladého poručíka. Úkol zněl – běž a poraď si. Naštěstí existovali podrobné plánky, které udávaly sílu, délku kmene jednotlivých klád a tyčí, přesné míry jednotlivých částí, množství dřeva a kalkulace byla i na hřebíky. Většinou dřevo pocházelo z místních klimatických podmínek. Nejtěžší však bylo sledovat bezpečnost práce, protože se tehdy nikdo nestaral, jestli se bojí výšek a je zajištěný proti pádu. Věž se podařilo za 62 dní postavit. Při stavbě se stmelila parta, která odcestovala stavět další věž na Slovensko.

Měřicky byla využita v roce 1972, kdy se z ní měřilo na věže vybudované pro zaměření  fotografické komory pro sledování družic. Byly to věže Zvičín, Dobrošov, Velká Deštná a Litický chlum.

Zajímavost:

Pro triangulaci Moravy byla, jako výchozí bod, určena špička Svatoštěpánského kostela ve Vídni.