JIŘIČNÁ
První dochovaná zmínka o Jiřičné pochází z roku 1413.
Ve 13. století se nad touto malebnou obcí na vrchu Hrnčíř rozkládal královský hrad, ze kterého zbyly jen mohutné valy.
V roce 1790 ve vsi stálo 9 domů, za dalších 50 let už 20 stavení se 127 obyvateli.
Jiřičná byla prodejem rozdělena na 2 části – jednu část nabývá Oldřich Babka z Kvasejovic, druhou část získává Oldřich z Miloňovic.
V případě obou se jednalo o drobnou šlechtu, vladyku a rytíře.
Ve 2. pol. 15 století jsou jako majitelé zmiňováni Cílové ze Svojšic.
Dále Jiřičná přechází do držení Jana Sylvestera Mlázovského a ten ji pravděpodobně v r. 1571 prodal Jiříku Harantovi z Polžic a Bezdružic.
Přesný stav počtu obyvatel a jejich majetku v Jiřičné k roku 1654 je znám díky "Berní Rule", kterou si tehdejší majitel Jan Adam Lipovský nechal zmapovat stav svých držav.
Další majitelé Jiřičné jsou Vidršpergárové z Videršperka a po té se jako majitelé velmi rychle střídají různé šlechtické a měšťanské rody.
V roce 1717 kupuje Jiřičnou Jan Hynek Wiedersberg, který získává od Vatikánu Zvláštní papežskou bulu, jímž se povolovala nová úprava kaple. Za tři roky byla již nově upravená kaple slavnostně vysvěcena a zasvěcena sv. Anně. K této příležitosti vytvořil tehdejší mistr českého baroka Ignác Raab nový oltářní obraz sv. Anny.
V roce 1860 kupují statek Abeleovi, kteří k němu připojují velkostatek Kojšice, který vlastnili od roku 1852.
Takto rozšířený velkostatek, se zámkem, dvorem, pivovarem a dvěma mlýny, koupil v roce 1890 JUDr. Emanuel Foster. Tato rodina, patřící mezi Habsburskou šlechtu, držela Jiřičnou do roku 1945.
Poslední z tohoto rodu - Jiří Heintschel (manželka rozená Forsterová) se v roce 1938 přihlásil k německé národnosti a aktivně prosazoval nacistickou ideologii. Po válce byl odsouzen k trestu smrti soudem v Klatovech.
Bývalý velkostatek v Jiřičné má rovněž svoji pestrou historii:
V r. 1942 vypukl na statku, který v té době zásoboval německý Wehrmacht, velký požár. Z hospodářství zbyly jen holé zdi. Rozlícený velkostatkář vyhlásil, že nechá postřílet půlku vesnice, pokud se nenajde viník.
Přijelo gestapo a začalo vyšetřovat děti, které bydlely a hrály si na statku. Nakonec tehdy čtyřletému J.V. nabídli foukací harmoniku a tak přikývl.
Byl odvezen do německého lágru a před plynovou komorou ho zachránily blonď até vlasy a modré oči. Byl dán na převýchovu, ale od německé rodiny utekl. S matkou se setkal po čtyřech letech. Ale nepoznal ji - přišla ho vyzvednout stará paní.
V roce 1949 byl velkostatek rozparcelován a rozprodán v přídělech mezi obyvatele Jiřičné. Záhy ale začala socialistická éra a majetek byl lidem opět odebrán.Nastalo 40-ti leté chátrání velkostatku. Teprve po změně režimu a po opětovném prodání dalším majitelům došlo k záchraně a rekonstrukci většiny budov bývalého velkostatku.
zdroj : místní infotabule na základě podkladů od paní Michálkové z Jiřičné.
Nynější Jiřičná je převážně zaměřena na turistický ruch , prochází tudy i naučná stezka „Rýžování zlata“.
V obci jedete okolo hotelu Jiřičná, okolo bývalého zámečku přestavěném na hotel Tvrz Hrnčíř, pod ním je restaurace s penzionem Jiřičná.
A v blízkém sousedství hotelu Jiřičná na pastvině můžete zahlédnou velké stádo koní umístěné v místní jízdárně.
V obci se zachovala nejedna pamětnice lípa.
Jedna památná se nachází v areálu hotelu Jiřičná.
Ale i ostatní lípy poblíž studánky a křížku u můstku přes potok jsou nádherné letité stromy.
Okolí potoka Volšovka i studánku zdobí sochy vyřezávané ze dřeva.
Procházka od začátku vsi ke konci je krátká, můžete si ji protáhnout dál po stezce a pokochat se nezvyklým úhlem pohledu
na rozhlednu Svatobor.
KEŠ dobře ukryjte, neboť místo může být v létě frekventované.
15.7. 2018 změna místa z důvodu ztráty krabičky. Přesouváme na místo, kam místní nevidí.
16.6.2020 změna místa z důvodu ztráty keše. Přesouváme jen o pár metrů, už nevisí.