-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Prosím abyste nepřemísťovali kešku na jiná místa !!!!!!!!!!Prosím na kešku nehledejte v přítomnosti mudlu!!!!!!!!!!! Děkuji Keška se nachází mezi mateřskou školkou Zvonková a mezi domove důchodců. Ke kešce se většinou přichází ulicí zvonková. Kešku zkusím vylepšit a možná i přemístit na hezčí místo.Užívejte si lovení Zourek =)
Ještě počátkem 20. století bylo území Zahradního Města nezastavěné, pokryté poli a loukami, z větší části v majetku penzijního fondu zaměstnanců státních drah. V okolí byly jen obce Záběhlice, Strašnice, Hostivař a statek Práče. Výstavba Zahradního Města byla započala roku 1928 a stavbu prováděla stavitelská firma. V roce 1929, byly první domky úředně kolaudovány a stavebníkům předány. Od roku 1932 se výstavba prováděla pod družstvem Nová Praha. Do roku 1934 byla provedena výstavba dostačujících vozovek, dokončena výstavba kanalizace s moderní čistící stanicí, vodovodu, plynovodu, síť elektrická a síť pouličního osvětlení, částečná telefonizace, a zcela dokončeno prvních 230 obytných objektů. Až v roce 1939 bylo postaveno a kolaudováno nejvíce domů – 137. Celkem zde bylo vybudováno 595 domků. Navíc byly postaveny dva bloky domků – závodní domky firmy Michelin a blok domků na konci ulice Jabloňové směrem k hřbitovu. Za zmínku stojí i průměrná cena domu v tehdejší době – 150 000 korun. Z důvodu nařízení německých úřadů byly práce na další výstavbě zastaveny v roce 1941 a zbytek pozemků nabídnut družstevníkům k odkoupení, a případné výstavbě domků po válce, jakmile to poměry dovolí. Původní projekt byl na 750 ks různých bytových objektů a pro 10 000 obyvatel. Z občanské vybavenosti zde chyběl v roce 1946 jen poštovní úřad (byl V Korytech – pošta 104), služebna policejního revíru 48 (Ke Skalkám) a měšťanská škola (Práčská). Dle sčítání ke dni 10. 1. 1946 bylo na Zahradním Městě 608 obytných domů, v nich žilo 1004 domácností a celkem 2958 obyvatel (1283 žen, 1091 mužů a 584 dětí). Ke spokojenosti obyvatel zde byl dostatek živnostníků, kteří zajišťovali snad vše, co potřebovali obyvatelé tehdejší střední třídy – dvě mlékárny, dva koloniály, dvě řeznictví, drogerie, papírnictví a parfumerie, dvě cukrárny, železářství, dvě zeleniny a ovoce, dva kadeřníci a holiči, textilní zboží, dvě trafiky, restaurace U Měšťanů, U Červenků, U Ptáčků, U Kučerů, U Rubášů (dříve U Bártů) a mnoho dalších potřebných živnostenských provozů. Ve třicátých letech 20. století byla značná část výstavby v Praze ovlivněna koncepcí zahradních měst. V různých místech Prahy byly budovány vilové čtvrti obytných domků se zahrádkami. Podobné čtvrti vyrůstaly i na strahovské stráni, v části Letné, v jižní části Vinohrad, na Bohdalci, na Rokosce, v Kobylisích, Malvazinkách, Košířích, na Břevnově, Barrandově, Smíchově, Hanspaulce, na Ořechovce či na dejvické Babě. Podobná čtvrť, Spořilov, vyrůstala i na druhém konci Záběhlic. Zahradní Město získalo svůj název nejen kvůli tehdy běžnému typu zástavby, ale také proto, že byl zvolen specifický způsob pojmenovávání ulic – jeden z největších a nejucelenějších systémů ulic pojmenovaných podobným způsobem. Hlavními třídami Zahradního Města jsou ulice Jabloňová a Topolová. Původní přirozené centrum u tramvajové smyčky se nazývá náměstí Mezi zahrádkami. Druhá světová válka velkoryse plánovanou výstavbu přerušila. První stavbou v létě roku 1945 byl pavilon obecné školy v ulici Břečťanová. V padesátých letech 20. století bylo v oblasti ulic Jabloňové a Malinové postaveno několik bloků takzvaných dvouletkových domů, pískově žlutých cihlových domů podobných panelákům se šikmými červenými střechami, ve stejné době se stavěla v akci „Z“ LŠU Jabloňová 30a a ulice Želivecká, která pak musela ustoupit o desítky metrů nové panelové zástavbě. Díky uvažované stavbě školy u hřbitova a polikliniky, byla prodloužena ulice Jabloňová až do ulice V Korytech (u sokolovny). Této stavbě musel ustoupit památník padlým I. a II. světové války a byl přestěhován za křižovatku ulic V Korytech a Záběhlická. Nová pošta 106 V Malinové byla zprovozněna 1. 12. 1960. V popředí obchodní centrum Květ, za ním žlutý dům Jabloňová 2929, místo ilegálního vysílání ČST roku 1968 V šedesátých a sedmdesátých letech byla po obou stranách vilového Zahradního Města postavena nová sídliště, sídliště Zahradní Město-východ, jehož přirozeným středem bylo okolí obchodního domu Cíl (1969), dnes zastávka Centrum Zahradní Město, s kulatou stavbou restaurace Vesna a kulturním střediskem (1969) a sídliště Zahradní Město-západ, jehož středem byl obchodní dům Květ (1976) se služebnou policie a poliklinika (1973). Nejvýznamnější stavbou byla výstavba školy Břečťanová (část 1966 a zbytek dokončen 1967) a výstavba domova pro seniory (1969). Věžák č. 2929/30 (25. 1. 1968) v Jabloňové ulici v blízkosti Květu a polikliniky byl původně administrativní budovou Československé televize. Významnou úlohu sehrál v roce 1968, kdy po invazi vojsk Varšavské smlouvy právě z tohoto domu Československá televize ilegálně vysílala. Moderátory prvního vysílání z Jabloňové byli Vladimír Škutina a Vladimír Tosek. Na západ od Květu se nachází vizuální dominanta sídliště, výšková budova Arnika (1976). Byla postavena v letech 1972–1976, o několik let později než bytové bloky v okolí. Původně šlo o internát, posléze o „stavbařský hotel“, tzn. o ubytovnu pro pracovníky na stavbách, v 90. letech se stal hotelem Arnica, v dalších letech 1998–1999 prošla budova kompletní rekonstrukcí, po níž se z hotelu Arnica dne 7. 12. 2006 stal bytový komplex. Výška budovy je přibližně 65 metrů. Ve východním sídlišti má podobný původní účel budova, která se nazývá Penzion Zahradní Město.
Additional Hints
(Decrypt)
Xršxn wr hxelgn i xrev grfar mn fgebzrz an mrzv.