Z důvodu probíhající kácení v místě keše nebude teď chvíli dostupná. Jakmile práce přestanou, umístím ji znovu a dám tady vědět.
Děkuji za pochopení
!!! POZOR ZMĚNA UMÍSTĚNÍ !!!
Jantschův kříž
Sedlák ve Vísce Gottfried jantsh zřídil těsně u cesty procházející osadoy do Bedřichovky a na Bělidlo na pozemku u svého domu čp. 7 v roce 1842 kříž s Kristem. Pískovcový dřík vysoký 185 cm nese z čelní strany již špatně čitelný nápis: I.N.R.I. Jesus Lass mich für und hier unter deinem Kreutze bleiben, dass kein Feind mich kann von dir und aus deinem Schatten trefen. Denn dein Kreuz und deine Pein sind mir Trost und Ruh allein. (překlad: Ježíši, nech mě zůstat zde pod tvým křížem a pro tvůj kříž, aby mě žádný nepřítel nemohl odehnat od tebe a tvého stínu. Neboť tvůj kříž a tvá muka samotná jsou mi útěchou a klidem.) Na spodním podstavci, tzv. patce, je pak naopak docela dobře zachovalý nápis se jménem donátora a datací: Errichet von Gottfried Jantsch 1842 - Zřízeno Gottfriedem Jantschem v roce 1842.
Na hlavici je umístěn masivní litinový kříž s pozlacenou soškou ukřižovaného Krista. Křížek se nachází mězi dvěma lípami a je jedinou sakrální památkou v této nevelké osadě. V posledních letech je postupně restuarován a uváděn do původního stavu skupinou nadšenců okolo pana Ivana Vydry.
Osada Víska
Nová Víska (Neudörfel) je poprvé zmiňována v roce 1713 a od svého počátku podléhala správně k tehdy ještě samostatné obci Horní Chrastava (Ober Kratzau), ostatně stejně tak jako obec Vysoká (Hohendorf). Vznikla jako tradiční obec německého půdorysu, tzv. To znamená, že domy byly vystavěny v jedné řadě po obou stranách cesty vedoucí k Bedřichovickému lesu souběžně s jedním z přítoků Tandlerova potoka. Lidé z této nevelké vsi, čítající v roce 1834 třináct čísel popisných, v nichž žilo 110 stálých obyvatel, se živili převážně zemědělstvím a obhospodařovali pole ve zdejší krajině.Část z nich pak byli dřevaři v místních lesích a další pak docházeli do chrastavských textilek. Údaj z roku 1869 hovoří o sedmnácti domech s 86 usedlíky, ale postupem času se snižoval jak počet domů, tak počet obyvatel. Na konci 19. století, kdy byly stále oblíbenější nedělní výlety, se stala Nová Víska vyhledávaným místem pro špacír chrastavských i libereckých občanů (stejně tak jako např. chata na Gickelsbergu či Riegrova hospoda nad Vítkovem). Vítané zázemí jim zde poskytovaly hned dva vyhlášené restaurační podniky. Rodinnou restauraci Schubertů, která se předávala z otce na syna s názvem „Lesní výčep” (Gasthaus zum Waldschänke) můžete vidět na dobové pohlednici. Za pohostinstvím bylo rozsáhlé venkovní posezení, stíněné vysazenými lípami. Reklamy na domě slibují nejen kávu, nápoje, pivo či víno, ale také denně čerstvou smetanu. Dům stále můžete spatřit na horním okraji osady. Pohlednice pochází z 30. let 20. století. Další, a snad ještě věhlasnější, byla pak Peukerova kavárna (Café Peuker). Tento objekt je možno najít na úplně spodním kraji osady. Obě úspěšně fungovaly ještě v první polovině 20. století.
Vraťme se alespoň krátce k názvu obce. Mapa I. vojenského mapování (1764–1768) uvádí Kratzer Neudörfl, mapa II. vojenského, tzv. Františkova mapování (1836–1852) pojmenovává obec Kratzauer Neudörfel a konečně na mapě III. vojenského mapování (1877–1880) se můžeme opět setkat s označením Kratzauer Neudörfel. Podklady této mapy po první světové válce převzal i nově vzniklý Československý stát a vydal novou mapu v češtině, kde se setkáváme s prvním počeštěným názvem Nová Víska. I oblíbená Matouschkova mapa Jizerských hor, vydaná v roce 1927, uvádí označení Neudörfel. Se samostatným názvem Víska se setkáváme až na místopisných mapách od 70. let 20. století.
Text použit se svolením autora Ivana Vydry http://www.chrastava.cz/muzeum/cesky/sphmch.htm a z též z jeho knihy "Boží muka a pomníky jako součást krajiny na Chrastavsku"
Většina místních o úkrytu ví, ale i přesto prosím respektujte soukromí.