(The English version is below)
Základní parametry vysílačky
- Vysílací kmitočet: 945 kHz (dříve 1287, 1071, 900, 1233 a 1287 kHz, rušička byla provozována na 720 kHz)
- Výkon je konfigurovatelný slučováním vysílačů (4x20 kW, původně 2x30 kW + 1x7 kW)
- Výšky antén: 107 m, 40 m a již rozebraná anténa 60 m.
- Nadmořská výška 433 m n. m.
- Vysílací modulace AM (amplitudová modulace)
Pohled z nejvyšší antény na již neexistující prutovou 60 m dlouhou anténu
(View from the highest antenna to current non existing 60 m high rod antenna.)
Historie vysílače
Původně byl objekt vybudován jako rušička signálu imperialistického rádia „Svobodná Evropa“, pozemek byl obehnán plotem a dokola byly rozmístěny strážní budky.
Zprvu byl celý výkon (2x30 kW + 7kW) použit na nepřetržité rušení signálu. Provoz a síla signálu byla kontrolována StB a jakákoliv porucha, či snížení výkonu se muselo důsledně obhajovat. Později se rušička zapínala jen od jedné hodiny v noci na dvacet minut, kdy se na Svobodné Evropě vysílaly zprávy v českém jazyce.
Časem se z rušičky stal vysílač středovlnného rozhlasu a přibyly další dvě antény. Vysílal se rozhlas Hvězda (nyní Radiožurnál), Praha (nyní ČRo dvojka). Do toho se střídaly různé stanice (krajové vysílání, vysílání pro německé spoluobčany, Interrádio a paradoxně i rádio Svobodná Evropa).
V začátcích vysílání se obsluha skládala z šestičlenných týmů, které se střídaly po dvanácti hodinách. V osmdesátých letech vysílač obsluhovaly pouze dvoučlenné směny techniků. Kolem roku 2000, kdy už byl v provozu pouze jeden vysílač (ČRo dvojka na frekvenci 945 kHz) došlo k redukci zaměstnanců a v nepřetržité směně byl pouze jeden technik.
Kolem roku 1997 se zavedlo z iniciativy zaměstnanců automatické ovládání vysílaček pomocí počítače PC-XT s monochromatickým monitorem Herkules. Program napsaný v jazyce QBasic ovládal přes paralelní port relátka, která v nastavený čas zapínala, či vypínala vysílače.
Kolem roku 2000 se České radiokomunikace, pod které vysílačka spadá, zprivatizovaly. Během této privatizace se vše přebytečné prodalo, víc než polovina zaměstnanců byla propuštěna a přešlo se na automatický provoz bez nepřetržitého dozoru.
Loučení s vysílačem SRV 30/II
(„farewell party“ with the old transmitter SRV30/II)
Loučení s vysílačem SRV 30/II
(„farewell party“ with the old transmitter SRV30/II)
Technická část
Vysílací elektronika se nachází v hlavní budově. Jedná se stále o elektronkový vysílač (koncový člen je tvořen elektronkou)! K chlazení elektroniky slouží vodní oběh. Zajímavostí je, že odpadního tepla při provozu dvou rádiových stanic bylo tolik, že postačilo k vytápění celého objektu a ještě zbylo teplo pro vytápění přilehlé třípatrové bytovky pro zaměstnance.
Vzhledem k vlnové délce, je celá konstrukce anténního stožáru aktivní anténou odizolovanou od země (dotyk na anténu je smrtelný). Kvůli odizolování je konstrukce antény postavena na keramickém izolátoru. Tento izolátor (patka) nese celou váhu antény plus váhu jistících kabelů. Patka je proto slabým místem antény.
Keramická patka antény
(Ceramic insulator)
Často opomíjenou součástí takové to vysílačky je zemní síť (protipól k anténě). Jedná se o síť vodivých pásů zakopaných v zemi. Stav pásů přímo odpovídá kvalitě vysílaného signálu. Proto je důležité, aby v okolí každé antény nestála žádná budova se základy, tedy celkově nic, co by pásy mohlo poškodit. To je důvod, proč kolem každého středovlnného a dlouhovlnného vysílače je plocha, veřejnosti nepřístupná.
Pohled na areál vysílačky v roce 2004
(View to radio broadcasting transmitter in year 2004)
Vybavení areálu
Součástí vysílačky bylo i dobře vybavené zázemí (v dnešní době už částečně rozprodané a zrušené). Technici měli k dispozici plně vybavenou elektro dílnu s měřícím vybavením, technickou dílnu se soustruhem, vrtačkou, svářečkou, bruskou a ručním nářadím. Dále byly v objektu relaxační místnosti s pingpongovým stolem, masážním přístrojem a žebřinami. Kuchyňka, společenská místnost s televizí a později, v době vytáčeného internetu, byl k dispozici PC s neomezeným internetem. Pro návštěvy byly k dispozici pokoje s vlastním WC, koupelnou a kuchyňkou. Dále měli zaměstnanci k dispozici plně vybavenou fotokomoru. Součástí hlavní budovy byl velký 3+1 byt pro domovníka s vlastním vchodem.
V případě válečného konfliktu byl pod budovou postaven protiletadlový kryt s vybavením a skladem CO funkčním do roku 1990.
Vlastní keš
Ke kešce přijdete (přijedete) po veřejné komunikaci, k odlovení není zapotřebí vstupovat do areálu vysílačky, kam je vstup zakázán. V kešce samotné se nachází pouze logbook a tužka.
Anténa při západu slunce
(sunset and the main antenna)
English version
Basic parameters of the broadcasting transmitter
- Broadcasting frequency: 945 kHz (in past: 1287, 1071, 900, 1233 and 1287 kHz, radio jammer was using frequency 720 kHz)
- Transmitting power is configurable by merging transmitters (4x20kW, in past 2x30 kW + 1x7kW)
- Antennas heights: 107 m, 40 m and dismounted 60 m antenna.
- Altitude 433 m. a. s. l.
- Broadcasting modulation AM (amplitude modulation)
History of the broadcasting transmitter
This station was built as a radio jammer to jam “imperialistic radio station” Radio Free Europe / Radio Liberty, surrounded fenced plot of land with the guard booths.
At the beginning all power (2x30 kW + 7 kW) was used for nonstop jamming of the radio signal. Operation and signal strength was guarded by StB (State security – secret political police) and any failure, or signal weakness had to be consistently defended. After several years the jammer was turned on only from 1 AM for 20 minutes, when the news in Czech language were broadcasted.
As the time went by, radio jammer become to middle wave broadcasting transmitter and new 2 antennas were built. Transmitted radio stations: Hvězda (now Radiožurnál), Praha (now ČRo 2). During the time, some another radio stations were also transmitted for not many years (local radios, station for German citizens and in paradox also station Radio Free Europe / Radio Liberty).
At the beginning of broadcasting, the crew was consisted of six employees. Due shift was 12 hours. In the eighties of the last century transmitter was operated only by two crew members. And about year 2000, when there was only one transmitter in operation (ČRo 2 at frequency 945 kHz) the number of crew was reduced to only person.
Thanks to the initiative of the employees around 1997 was set off the automatic operation of transmitters. It was arranged by computer PC-XT with monochromatic monitor Herkules. Transmitters was operated by program written in language QBasic and operation was provided by parallel port (LPT) and relays. Those relays switched on and off transmitters in required time.
Around the year 2000 was company České radiokomunikace (where ratio transmitters belong) privatized. During this privatization was sold all non-essential equipment. More than half of the employees were fired and automatic operation without nonstop supervision just started.
Technical part
Electronic devices providing broadcasting are still located in a main building. It is still transmitting of the sake of vacuum tubes (final part in amplifier is made by vacuum tube)! Circulating water is used for cooling. Interesting fact: during broadcasting of 2 radio stations, there was produced so much heat, that main building and partly residential building for employees, were heated by this heat produced by the transmitters.
Due to wavelength is whole construction of antenna active (it is not only passive mast for holding small antennas). Complete construction must be isolated from the ground (only one touch to this construction caused the certain death). There is a ceramic insulator between ground and antenna as an additional isolation. This insulator carries whole weight of the antenna and attached cables. This insulator is still the weakest part of the antenna.
Oftentimes neglected part of such middle and long wave transmitters is ground network (opposite part of the antenna). This network consist conductive strips buried under the ground. The quality of signal directly depends on state of ground network. This is important to keep area around antennas clear, there should not be any buildings and anything, what can disturb this network. The ground network is the reason there must be the public restricted area around all long and middle wave radio transmitter.
Facilities
Part of this transmitter was also well equipped facilities (nowadays they are partly sold or destroyed). Technicians had fully equipped electronic workshop with measurement equipment, technical workshop with lathe, drill, welder, grinder and hand tools to their disposal. There were also relaxation rooms with table tennis, massage machine, hayrack. Kitchen, lounge with TV and later in the era of dial-up internet, there was available an unlimited internet connection. Visitors had their own rooms fitted up with kitchen and bathroom. There was also fully equipped photo chamber for a use of the employees. In the main building, there was also big flat (with 3 large rooms + 1 kitchen) for maintenance employee.
In case of war conflict, the building was equipped with antiaircraft cover with a civil defense depot (it has been maintained until 1990, nowadays all equipment is done).
Cache
If you come by foot or drive whether car, motorbike or bike – it is no problem to park right next to a cache. The cache is accessible from the public area. You don´t have to enter any forbidden area. You can find only logbook and pencil in this cache.