Rybaření: Pstruh obecný
Tuto keš jsem se rozhodl založit na počest prvního pstruha, kterého jsem ulovil muškařením. Ten pocit, kdy muška dopadá na hladinu, pod hladinou se mihne stín a zaútočí, se nedá popsat. Je to naprostá euforie a ve chvíli, kdy jsem toho fešáka zvedl v podběráku, propadl jsem muškaření hrdlem. Měl sotva 20 cm, a stejně se mi vryl nesmazatelně do paměti. Pstruha jsem ulovil zde, asi patnáct metrů po proudu.
Tak to je ten fešák, co mě zaklel. (foto: autor)
Již dlouho přemýšlím o založení kešky, a snad jsem konečně dospěl k tématu a místu, které se bude líbit. Pokud to tak opravdu bude, určitě udělám další, které se budou týkat rybaření, ryb a života kolem vody. Tato keš nemá za úkol Vás trápit luštěním, nebo složitým odlovem, spíš závést na krásné místo v údolí řeky Malše, snad i trochu poučit o jedné z našich nejkrásnějších ryb. Keška se nachází u chatové oblasti, tak pozor na zvědavce.
Pstruh obecný:
Pstruh obecný je sladkovodní ryba z čeledi lososovitých, která je rozšířena prakticky v celé Evropě. V České a Slovenské republice se vyskytuje ve středních a horních úsecích toků, v horských potocích i ve velkých nadmořských výškách (ve Vysokých Tatrách až 1500 metrů nad mořem). Důležitými faktory pro jeho výskyt je zejména teplota vody, její čistota a obsah kyslíku ve vodě. Můžeme jej však nalézt i v úsecích řek pod přehradními nádržemi, kde nachází vhodné životní podmínky.
Pstruzi mají vřetenovité, svalnaté tělo, které je ze stran mírně zploštěno. Má poměrně velkou klínovitou hlavu, s hluboce rozštěpenými a širokými ústy. Silné čelisti jsou opatřeny drobnými zuby. Má zaokrouhlené břišní i hřbetní ploutve, které jsou poměrně krátké. Pro pstruha je klasická tuková ploutvička. Pstruh se v českých vodách vyskytuje v mnoha podobách. Na straně jedné, se můžeme setkat s vysokým a krátkým tělem, na průřezu oválným či zploštělým, na druhé straně jsou jedinci s tělem protáhlým a nízkým, zpravidla však mají tvar mezi oběma uvedenými extrémy. Hřbet bývá zbarven zelenohnědě, jindy žlutočerně, existují však i další barevné varianty. Břišní část bývá vždy světlejší, s odstíny do žluté či špinavě bílé. Na hřbetě, bocích i na hřbetní a tukové ploutvičce bývají červené skvrny, které jsou většinou na bocích světle olemovány. Někdy tyto skvrny mohou chybět, nebo mají jiný odstín. Samci mají delší hlavu než samice, u starších jedinců se objevuje hákovité zahnutí spodní čelisti.
Pstruzi se živí zejména larvami vodního hmyzu, především chrostíků, jepic a pakomárů. Ale také náletovým suchozemským hmyzem. Větší jedinci se živí i menšími rybkami, obojživelníky i malými savci. Ve stojatých vodách činí složku jeho potravy i zooplankton.
Muškaření:
Muškaření je způsob sportovního lovu ryb, rybolovná disciplína. Při muškaření je nástraha - umělá muška nahazována pomocí muškařské šňůry a prutu do místa lovu. Tímto způsobem lze ulovit většinu ryb, a to jak sladkovodních, tak mořských. Při muškaření se používají speciální rybářské potřeby, jako je muškařský prut, muškařský naviják, muškařská šňůra a nástrahy, které jsou vyráběny z umělých nebo přírodních vázacích materiálů. Muškařské nástrahy se souborně nazývají umělé mušky, ale mnohdy nenapodobují jen samotný hmyz a jeho vývojová stadia, ale i ostatní organismy (živočichy i rostliny).
Podle Rybářského řádu - Příloha č. 7 k vyhlášce č. 197/2004 Sb. je „Muškaření“ lov dle výše popsaného způsobu a techniky, ale jako nástraha se použije živý nebo mrtvý hmyz. Použije - li se umělá muška imitující hmyz nebo jiné organizmy pak je lov definován jako Lov na umělou mušku.
Zdroj: www.wikipedia.org
Odměna pro první tři nálezce + 3x CWG.