Prosinec
Podle gregoriánského kalendáře dvanáctý měsíc v roce. Má 31 dní.
Název pravděpodobně pochází od slova „prosiněti“ (problesknout), což značí, že se jedná o měsíc, kdy slunce už jen občas prosvitne (probleskne) mezi mraky. Může ale být odvozen též od slova siný (modravý, šedivý), či od slova prase, jelikož tento měsíc je obvyklým časem zabijaček. Další možností původu je odvození od slova „prosit“ v souvislosti s vánočním koledováním.
21. prosince nebo 22. prosince je zimní slunovrat. Slunce stojí nad obratníkem Kozoroha. V tento den je na severní polokouli nejkratší den v roce. Noc je nejdelší.
V římském kalendáři byl prosinec desátým měsícem (proto se jmenuje v jiných jazycích december, podle decem = deset). V roce 153 př. n. l. byly přidány ještě další dva měsíce.
V církevním kalendáři, podle toho, na který den připadá Štědrý den, začíná poslední neděli vlistopadu nebo první neděli prosince advent.
Pokud je 29., 30. nebo 31. prosince pondělí, budou připočítány tyto dny k prvnímu týdnu příštího roku. V takovém případě končí poslední týden v roce společně s poslední nedělí v prosinci. Takový rok má vždy 52 kalendářních týdnů.
9. prosinec je 343 den v roce podle gregoriánského kalendáře (344. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 22 dní.
Podle keltského kalendáře je dnes den měsíce černého bezu.
Svátek má dnes:
Vratislav
Pranostika: Prosinec naleje a leden zavěje.
Události 9. prosince v Česku:
1437 – Po spěšném odchodu z Čech zemřel ve Znojmě během cesty do Uher král Zikmund. Jeho smrtí vymřel lucemburský rod, který v českém královstvípanoval 127 let.
1997 – Prezident Václav Havel přednesl v Rudolfinu před oběma komorami parlamentu svůj projev.
2002 - Po opravách byla zprovozněna stanice Anděl a Karlovo Náměstí
O keši:
Tato keš je jednou z 366, které vzniknou na Valašsku a blízkém okolí. Jsou určeny všem, kdo ve svém okolí mají odloveny všechny keše a schází jim zaplnit některé políčko v kalendáři. Keše jsou i pro ty, jež by chtěli ve svých statistikách zvýšit počet za sebou jdoucích dní s odlovem.
Rampouch
Rampouch, řidčeji též střechýl, je druh ledového tělesa, které vzniká postupným zamrzáním kapek vody, které tak vytvářejí tvar připomínající krápník. Nejčastěji má kvůli gravitaci svislý směr shora dolů, v případě silného větru může být jeho tvar poznamenán směrem vanoucího větru.
Vyskytuje se zpravidla na okapech, stromech, balkonech, skalách, tedy na místech, kde stéká voda. Může mít různou délku od několika milimetrů až po několik metrů (v extrémních případech až několik desítek metrů) v závislosti na množství vody, rozměrech, tvaru a sklonu místa, kde se tvoří.
V době tání mohou být padající rampouchy nebezpečné osobám stojícím například pod okrajem střechy apod.
Dobrý lov přejí GeoValaši
