ROK S GEOCACHINGEM

Prosinec

Podle gregoriánského kalendáře dvanáctý měsíc v roce. Má 31 dní.

Název pravděpodobně pochází od slova „prosiněti“ (problesknout), což značí, že se jedná o měsíc, kdy slunce už jen občas prosvitne (probleskne) mezi mraky. Může ale být odvozen též od slova siný (modravý, šedivý), či od slova prase, jelikož tento měsíc je obvyklým časem zabijaček. Další možností původu je odvození od slova „prosit“ v souvislosti s vánočním koledováním.

21. prosince nebo 22. prosince je zimní slunovrat. Slunce stojí nad obratníkem Kozoroha. V tento den je na severní polokouli nejkratší den v roce. Noc je nejdelší.

V římském kalendáři byl prosinec desátým měsícem (proto se jmenuje v jiných jazycích december, podle decem = deset). V roce 153 př. n. l. byly přidány ještě další dva měsíce.

V církevním kalendáři, podle toho, na který den připadá Štědrý den, začíná poslední neděli vlistopadu nebo první neděli prosince advent.

Pokud je 29., 30. nebo 31. prosince pondělí, budou připočítány tyto dny k prvnímu týdnu příštího roku. V takovém případě končí poslední týden v roce společně s poslední nedělí v prosinci. Takový rok má vždy 52 kalendářních týdnů.

17. prosinec je 351 den v roce podle gregoriánského kalendáře (352. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 14 dní.

Podle keltského kalendáře je dnes den měsíce černého bezu.

Svátek má dnes:

Daniel

Pranostika: O svatém Lazaru ucpi v senci každou spáru..

Události 17. prosince v Česku:

1938 – v časopise Mladý hlasatel vyšel první díl kresleného seriálu Rychlé šípy spisovatele Jaroslava Foglara

O keši:

Tato keš je jednou z 366, které vzniknou na Valašsku a blízkém okolí. Jsou určeny všem, kdo ve svém okolí mají odloveny všechny keše a schází jim zaplnit některé políčko v kalendáři. Keše jsou i pro ty, jež by chtěli ve svých statistikách zvýšit počet za sebou jdoucích dní s odlovem.

Námraza

 

              Námraza na stromech

 

          Průsvitná námraza na keři

   Námraza 
             je atmosférický jev, který se projevuje vznikem ledových krystalů na povrchu objektů působením následující                          vlivů:

• mrznutím drobných kapének vzdušné vlhkosti ( mraků, mlhy apod.) při jejich styku s povrchem země, objektů nebo jiných předmětů o teplotě 0 °C a nižší,

• srážením (desublimací) vzdušné vlhkosti na dostatečně prochlazeném zemském povrchu nebo předmětech, a to i bez přítomnosti mlhy nebo oblačnosti.

   

 

 

• Typy námraz podle struktury

• průsvitná námraza s průsvitným a drsným povrchem vzniká na předmětech ochlazených na 0 až –3 °C. Kapky vody mrznou pomalu, proto vyplňují celý prostor a vytváří kompaktní vrstvu ledu, bez vzduchových bublinek nebo jiných nečistot. Podobá se ledovce, která má ovšem odlišné příčiny vzniku. Je velmi přilnavá a odolná vůči větru, odstranění je možné pouze pomocí tání nebo mechanického rozbití.

• zrnitá námraza tvoří usazeniny v podobě bílých trsů vláknité struktury, vzniká rychlým zmrznutím na předmětech ochlazených na –2 až –10 °C. Je přilnavá, ale snadno oddělitelná od povrchu.

• krystalická námraza (jinovatka) tvoří krystalické usazeniny, vzniká zejména při teplotách nižších než −8 °C.

 

 

Dobrý lov přejí GeoValaši