Prosinec
Podle gregoriánského kalendáře dvanáctý měsíc v roce. Má 31 dní.
Název pravděpodobně pochází od slova „prosiněti“ (problesknout), což značí, že se jedná o měsíc, kdy slunce už jen občas prosvitne (probleskne) mezi mraky. Může ale být odvozen též od slova siný (modravý, šedivý), či od slova prase, jelikož tento měsíc je obvyklým časem zabijaček. Další možností původu je odvození od slova „prosit“ v souvislosti s vánočním koledováním.
21. prosince nebo 22. prosince je zimní slunovrat. Slunce stojí nad obratníkem Kozoroha. V tento den je na severní polokouli nejkratší den v roce. Noc je nejdelší.
V římském kalendáři byl prosinec desátým měsícem (proto se jmenuje v jiných jazycích december, podle decem = deset). V roce 153 př. n. l. byly přidány ještě další dva měsíce.
V církevním kalendáři, podle toho, na který den připadá Štědrý den, začíná poslední neděli vlistopadu nebo první neděli prosince advent.
Pokud je 29., 30. nebo 31. prosince pondělí, budou připočítány tyto dny k prvnímu týdnu příštího roku. V takovém případě končí poslední týden v roce společně s poslední nedělí v prosinci. Takový rok má vždy 52 kalendářních týdnů.
8. prosinec je 342 den v roce podle gregoriánského kalendáře (343. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 23 dní.
Podle keltského kalendáře je dnes den měsíce černého bezu.
Svátek má dnes:
Květoslava
Pranostika: Když prosinec bystří, po vánocích jiskří.
Události 8. prosince v Česku:
1870 – František Palacký a František L. Rieger v čele skupiny českých politiků předali říšskému kancléři Beustovi protest proti národnostnímu útlaku v Rakousko-Uhersku.
O keši:
Tato keš je jednou z 366, které vzniknou na Valašsku a blízkém okolí. Jsou určeny všem, kdo ve svém okolí mají odloveny všechny keše a schází jim zaplnit některé políčko v kalendáři. Keše jsou i pro ty, jež by chtěli ve svých statistikách zvýšit počet za sebou jdoucích dní s odlovem.
Sněhová vločka
Za podmínek panujících obvykle v oblacích krystalizuje voda ve fázi ledu v šesterenčné krystalografické soustavě. To určuje šesterečnou symetrii vloček. Krystalky jsou formovány v podmínkách nízké prostorové koncentrace molekul vody. Proto nevzniká celistvá masa, jak lze běžně pozorovat při přechodu vody do pevného skupenství na zemském povrchu. Jejich tvar je dán lokální kombinací teploty, tlaku a koncentrace molekul vody (vlhkosti). Sněhové vločky vznikají akrecí ledových krystalků. Při ní je obvykle symetrie mírně porušena. Při sestupu k povrchu se mohou ještě agregovat do větších shluků opět v závislosti na klimatických podmínkách.
Dalším faktorem ovlivňujícím tvar a velikost vločky je čas. Jevy akrece i agregace vyžadují fyzické přemisťování ledových krystalků, jsou proto relativně pomalé. Při napodobování tvorby sněhu pomocí sněžných děl jsou vločky formovány v omezeném čase, proto jsou obecně menší. V důsledku toho je technický sníh od přírodního rozpoznatelný, je hutnější.
Přítomnost symetrických krystalků v mracích může při vhodné poloze Slunce vyvolat halové jevy.
Dobrý lov přejí GeoValaši
