Ke Strupčicím náleží obce:
Hošnice (německy Hoschnitz) jsou malá vesnice, část obce Strupčice v okrese Chomutov. Nachází se na pravém břehu Srpiny asi 2 km jihovýchodně od Strupčic. Prochází zde silnice II/251. V roce 2014 zde bylo evidováno 24 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 62 obyvatel ve 24 domech .Hošnice leží v katastrálním území Sušany o výměře 7,77 km2. Název vesnice je odvozen z osobního jména Hošna ve významu ves lidí Hošnových. V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: Hosniz (1203), Hoschniz (1207), Hosnicz (1341), v Hossniczy (1507), wes hassniczy (1575), HOsznitz nebo Hoschnitz (1787) a Hoschnitz (1846)
Hošnice jsou v písemných pramenech uváděny poprvé v roce 1203 jako majetek oseckého kláštera
V polovině 19. století u Hošnic vznikl hnědouhelný důl Magdaléna založený J. Willfahrtem. Tři až pět horníků v něm v hloubce 20 m dobývalo z 2,2 m mocné sloje 100–150 t uhlí ročně. Důl později získala rodina Richterů a s jednou delší přestávkou byl v provozu až do přelomu 19. a 20. století.
Ve vesnici stávala kaple svatého Víta z roku 1846. Na obdélnou loď navazoval užší trojboký presbytář. V průčelí členěném toskánskými pilastry stála hranolová věž s jehlancovou střechou s lucernou. Zbořena byla na počátku šedesátých let dvacátého století, ale památková ochrana byla zrušena dodatečně až v roce 2009. V místech u zaniklé kaple se dochovalo pískovcové sousoší svaté Anny Samotřetí v životní velikosti z roku 1716. Svatá Anna v něm v náručí drží děvčátko Pannu Marii a Krista (také jako dítě). Kromě něj na návsi stojí pískovcový sloup Nejsvětější Trojice z roku 1861 od místního kameníka Dietze a na západním okraji vesnice sloup s ukřižovaným Kristem na volutovém podstavci s reliéfem Panny Marie z roku 1739. U cesty do Malého Března bývala socha svatého Jana Nepomuckého.
Sušany (německy Zuscha) je malá vesnice, část obce Strupčice v okrese Chomutov. Nachází se asi 3,5 km na jihovýchod od Strupčic. Prochází zde silnice II/251. V roce 2009 zde bylo evidováno 35 adres Sušany je také název katastrálního území o rozloze 7,77 km2. V katastrálním území Sušany leží i Hošnice.
Název vesnice je odvozen ze spojení ves sušanů, tj. lidí, kteří bydlí na suchém místě (s nedostatkem vody). V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Zussan (1175), de Zuschan (1281), Sussan (1369), Sussany (1384), in villa Susschanech (1393), in Sussan (1417), ve vsi Sussanech (1585), Zuscha (1787) nebo Zuscha a Tschuscha (1846)
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1175.
Od poloviny 19. století do jeho 60. až 70. let zde paní K. Woworskou byl otevřen hnědouhelný důl Antonín Alžběta, ve kterém se těžilo 100–150 t uhlí ročně.
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 221 obyvatel (z toho 110 mužů), z nichž byli tři Čechoslováci a 218 Němců. Všichni patřili k římskokatolické církvi. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 223 obyvatel, kteří byli s výjimkou dvou Čechoslováků německé národnosti. Kromě jednoho člověka bez vyznání se hlásili k římsko-katolická církvi.
Okořín (německy Ukkern) je malá vesnice, část obce Strupčice v okrese Chomutov. Nachází se asi 2 km na západ od Strupčic v údolí Srpiny. V roce 2014 zde bylo evidováno 51 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 105 obyvatel ve 48 domech. Okořín leží v katastrálním území Strupčice o výměře 11,89 km2.
Název vesnice vznikl odvozením z osobního jména Okora ve významu Okorův dvůr. V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: de Okorzina (1318), von Ukkereyn (1382), in villa Okorzin (1437), Wokorzen (1542), w Okoržanech (1555), ve vsi Okoržinie jinak Okhern (1585), Wokoržany (1621), Ukra nebo Ukern (1787) a Ukern nebo Ukkern (1846)
Okořín je v písemných pramenech poprvé zmiňován v letech 1316 a 1318 v majetku mana mosteckého hradu Hannuse de Okorzina.
U vesnice bývaly dva poměrně velké hnědouhelné doly. Důl Běta založilo v roce 1918 Hnědouhelné těžařstvo ve Vrskmani a nacházel se mezi Okořínem a Pohlody. Sloj v hloubce okolo 65 m, kterou důl dobýval, byla mocná 2 až 2,5 m. Vytěžené uhlí se vlečkou odváželo do Vrskmaně. Roční produkce se pohybovala od 50 000 do 313 000 tun uhlí. V roce 1935 byly zdejším zaměstnancům v důsledku hospodářské krize omezovány pracovní směny, a horníci proto vstoupili do hladové stávky za zachování pracovní doby. S jednou přestávkou stávka trvala od 6. do 23. listopadu a skončila dohodou s vedením podniku. Do roku 1940 se v dole Běta vytěžilo 1 800 000 tun uhlí a o rok později byl sloučen s menším dolem Elektra, který roku 1922 založila Společnost duchcovsko-podmokelské dráhy 0,5 km severně od Okořína. Důl před sloučením vytěžil 550 000 tun uhlí. Spojené doly potom tvořily občas samostatný podnik, jindy byly součástí chomutovského dolu Jan Žižka. Provoz dolu byl ukončen v dubnu 1977.
V roce 1910 nežil v Okoříně žádný Čech. Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 284 obyvatel (z toho 128 mužů), z nichž bylo třicet Čechoslováků, 251 Němců a tři cizinci. Kromě dvou evangelíků patřili k římskokatolické církvi.] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 392 obyvatel: 96 Čechoslováků, 285 Němců, jednoho příslušníka jiné národnosti a deset cizinců. Výrazně převažovala římskokatolická většina, ale po čtyřech lidech se hlásilo k církvi evangelické, československé a dalším neuvedeným církvím. Bez vyznání bylo 25 obyvatel.
Uprostřed vesnice stávala kaple Panny Marie Bolestné z počátku devatenáctého století. Západní průčelí členily toskánské pilastry a nad vchodem se zdvihala kamenná zvonice. Interiér byl zaklenutý plackovou klenbou. Zbořena byla na počátku šedesátých let dvacátého století. Na návsi tak zůstal pouze mariánský sloup z roku 1860.
O keši
Jednoduchá procházková série, kterou lze absolvovat i s kočárkem, nebo na kole s výjimkou posledních cca 5 až 10 metrů ke krabičce. Jednotlivé schránky jsou uloženy do 10 metrů od cesty. Celková délka procházky je asi 4 km a zabere vám méně než 2 hodiny.
Otázka: Součástí obce Strupčice je obec:
- Kokořín – N 50° 27.967 E 013° 33.048
- Okořím – N 50° 27.767 E 013° 33.248
- Okořín – N 50° 27.867 E 013° 33.148