V prosinci roku 1911 přistál na této louce nejznámější z prvních českých leteckých konstruktérů a pilotů, průkopník české aviatiky, ing. Jak Kašpar (1883-1927). Jeho účel návštěvy Mělníka byl prostý. Mělník byl další zastávkou jeho aviatické pouti, kde užaslým divákům předváděl let letadla. V Mělníku se na něj přišlo podívat přes tisíc platících diváků. A podívat se přišla i šlechta: princ Leopold Lobkovic, kněžna Ida Lobkovicová, hrabě Dubský či hrabě Thun.
"Lobkovicové s aviatiky živě rozmlouvali a se zájmem sledovali poslední přípravy ke vzletu." popisoval atmosféru na improvizovaném letišti redaktor Národní politiky.
Ing. Jan Kašpar si sestrojil první letadlo sám, ale protože kvůli velké váze a slabému motoru pořádně nelétalo, odjel do Paříže, kde si koupil v Blériotově továrně typ č. XI výrobního čísla 76, do něhož v Pardubicích zamontoval v Paříži zakoupený motor Anzani. S tímto letounem se mu podařilo 16.4.1910 jako prvnímu Čechovi skutečně vzlétnout.
S tímto letounem také navštívil Mělník. Zde udělal několik do té doby nevídaných kousků.
3.12.1911 se poprvé v české historii na obloze setkaly 2 letouny. První pilotoval ing. Jan Kašpar, druhý jeho bratranec Eugen Čihák.
5.12.1911 ing. Kašpar provedl zkušební let s dlouholetým přítelem, redaktorem Národní politiky, Jaroslavem Kalvou.
6.12.1911 ing. Kašpar s redaktorem Kalvou odletěl z Mělníka do Prahy - Chuchle.
Tento let vyvolal velkou senzaci, protože šlo o první přespolní let s cestujícím v Čechách. 10 minut po ing. Kašparovi odstartoval na stejnou trasu i Eugen Čihák. Oba letci šťastně doletěli do cíle, let jim trval 42 minut (letěli rychlostí cca 60 km/h) a nejvyšší dosažená výška byla 1.200 metrů. Ovšem tehdejší stroje nebyly nejspolehlivější a oba letci se při letu potýkali s technickými problémy. Janu Kašparovi se po vzletu uvolnil řídící drát levého křídla. Kvůli tomu musel znovu přistát a po opravě opakovat start. Kousek před cílem Janu Kašparovi vysadil kvůli velkému tlaku plynů v nádrži motor, naštěstí se mu podařilo motor za letu znovu nastartovat. Eugen Čihák měl problém s uvolněnou nádržkou na benzín. Praskl mu přívod paliva a on tak musel velkou část svého letu pilotovat letadlo jednou rukou a druhou rukou přidržoval poškozený přívod paliva.
„Chváliti oba aviatiky, psáti o obětech, které aviatice přinesli, oceňovati jejich znalost živlu i nástroje, jemuž svěřují život, připomínati jejich obdivuhodnou chladnokrevnost, pokládáme za zbytečno. Povíme prostě: Děkujeme vám, dobře jste provedli svůj úkol. Praha a český klid vůbec vám přináší vstříc své sympatie.“
Časopis Sport a hry, 13. prosince 1911
Ing. Jan Kašpar svůj letoun Blériot typ XI. v roce 1913 věnoval Národnímu technickému muzeu, kde je k vidění dodnes.
Použité zdroje
http://www.radio.cz/cz/static/kaspar-jan/zivotopis
http://www.ntm.cz/heslar/melnik-praha
http://www.vrtulnik.cz/ww2/protektorat-melnik.htm
https://theses.cz/id/iq89mn/STAG67060.txt