Tato jednoduchá keška Vás přivede k soše poustevníka Augustina Hořeního, který zde v druhé polovině 19.století zhruba 30 let žil a stal se nedílnou součástí kostelíka na Byšičkách a také posledním poustevníkem v Čechách. Tato keška je také věnována všem milovníkům stromů (mezi které se rádi hlásíme). U hřbitovní zdi totiž roste jeden krásný dub, který shlíží ke svému většímu bratrovi u rybníka. Je odtud krásný výhled do okolí s možností posezení.
[ENGLISH]: This simple geocache will bring you to the statue of the hermit Augustine, who dwelled here in the second half of the 19th century about 30 years and became an integral part of the small church on the Byšičky and also the last hermit in Bohemia. This cache is also dedicated to all tree lovers (we count ourselves among them). By the cemetery wall is growing a beautiful oak tree (130 years old), which looks down to his bigger brother at the pond. There is a beautiful view of the surrounding area with roofed seating.
AUGUSTÝNEK
Od roku 1851 žil na Byšičkách poustevník Petr Regulatus, vlastním jménem Augustýn Hoření. Byl původně rolníkem v Železném Brodě. Přál si odprostit se od hlučného a uspěchaného světa a odejít do samoty. Předal proto hospodářství synovi a usadil se v bývalé márnici u byšického kostelíka, kterou si pro sebe upravil. Zpočátku budil pozornost, cháska mu činila i příkoří a večer ho plašila. Jindy zas rozhoupal zvonek, aby přivolal lidi z Nového Dvora na pomoc před zloději, ale po čase si na něj všichni zvykli a měl pokoj.
VZEZŘENÍ POUSTEVNÍKOVO
Chodíval denně do bělohradského kostela na mši. Černé roucho, přepásané šňůrami se střapci, jak to nosili františkáni v Hostinném, od šňůr visel růženec a křížek. Přes roucho míval soukenný černý plášť s velkým límcem a na hlavě černý měkký klobouk, v zimně beranici. V levici, k prsům přimknuté, svíral tlusté modlitby. Byl prostřední výšky, dlouhých šedých vlasů a z bledých lící splývaly mu bílé dlouhé vousy. Po ranní mši stavoval se někdy na bělohradské faře nebo u známých zbožných příznivců, kteří mu poskytli snídani.
OBYDLÍ a SKUTKY
Poustevnu - světničku měl proti zimě dobře obloženou, bylo v ní čisto a pořádek, k duchovní útěše v ní měl zřízenu mariánskou kapličku. Vzorně se staral o kostelík a hřbitůvek. Kolem vršku pořídil křížovou cestu, v kostelíku zbudoval nový oltář ke cti P. Marie Sedmibolestné a založil nadaci, aby na svátek sv. Petra a Pavla mohla být sloužena mše. Zřídil také ve věžní komoře pěkný betlém, který o pouti ukazoval.
ODCHOD
Jednou na večer v dubnu roku 1880 zazvonil Augustýnek na bělohradského faráře. Přišel utrmácen, uzlíček si nesl pod paží. Bědoval, že mu je v poustevně smutno a že tam na něj jdou hrozné úzkosti. Zemřel na faře 18. dubna o jedné hodině ranní. ve věku 79 let a 3 měsíce.
Čerpáno z informační tabule "Naučná stezka Po stopách K.V.Raise"
DŘEVĚNÝ AUGUSTÝNEK
Dřevěného poustevníka nazývaného Augustýnek vytvořil řezbář Jaroslav Sucharda z Valdic. Tato socha je součástí naučné stezky Po stopách K. V. Raise, která byla otevřena 5. července 2006. Trasu, která prochází centrem města a kolem lázní, tvoří celkem sedm zastavení.
POUSTEVNÍKŮV DUB
U hřbitovní zdi kousek od dřevěného poustevníka stojí krásný rozložitý dub letní. Tento stromový mohykán má obvod kmene 330 cm (ve výšce 130 cm) a větvemi zdraví na dálku svého ještě většího bratra dole u rybníka. Podle obvodu se dá odhadnout i jeho stáří (věk = o 130/2,54[cm]), což vychází na pěkných 130 let. Vyrostl tedy někdy kolem roku 1886, ale možná i dříve a mohl tak být vysazen na památku našeho poustevníka či možná jako jeden z posledních počinů tohoto skromného člověka. A i kdyby to tak nebylo, myslím, že strom samotný si náš zájem a úctu zaslouží.
VÝHLEDY Z POD DUBU
