Asi do počátku 16.století se používalo jen jméno Rychnov. Podle převažujícího a prvního doloženého zaměstnání místních obyvatel, soukenictví, jakož i známosti velmi dobré kvality rychnovského sukna nejen v Čechách, ale i ve Slezku se změnilo jméno města. Sukna z Rychnova se měla dovážet i do Litvy a Rus. Tehdy dostal Rychnov jméno Soukenický.
Soukenictví bývalo vedle trhů a nejdůležitějšího hospodářství polního hlavním zdrojem příjmů města.V každém druhém domku bydlel výrobce soukenných látek. Všude na výslunných místech, zvlášť na Starém náměstí, se sušila vlna, která se dříve ve struze prala. Celkem se zabývalo soukenickým řemeslem 1308 osob, kteří využívali 80 předacích a 400 tkalcovských stavů.
Současné jméno Rychnov nad Kněžnou se vžilo až v druhé polovině 19.století. Jméno řeky Kněžná je z doby, kdy povodí této řeky patřilo církvi. Nesla také název Kněžská, které se změnilo na Kněžná.