Skip to Content

EarthCache

AGT 79: Jeskyne Salka

A cache by Alke04 Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 1/10/2017
Difficulty:
2.5 out of 5
Terrain:
2.5 out of 5

Size: Size: other (other)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Přírodní památka Salka pozůstatky těžby
kyzových břidlic
79

Vítejte na sedmdesátém devátém pokračování série AGT. Nedaleko nad obcí Pasečnice, na úbočí porostlého vrchu Skalky (620 m n. m.) se nachází skalní sluj Salka, jejíž dno i přilehlé "štoly" jsou zaplaveny vodou až do výšky 5 m.V 17. stol. se zde těžila kyzová břidlice na výrobu kamence.


Základní informace

Salka je přírodní památka ev. č. 1322 poblíž obce Pasečnice v okrese Domažlice. Oblast spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Důvodem ochrany je dobývka po těžbě kyzových břidlic, která je významnou dokumentační lokalitou domažlického krystalinika. Přírodní památka se nachází v západním svahu stejnojmenného 600 metrů vysokého vrchu, geomorfologicky spadajícího do celku Všerubská vrchovina, podcelku Českokubická vrchovina, okrsku Babylonská vrchovina, podokrsku Pasečnická vrchovina a její geomorfologické části Starohuťský hřbet.
 


Zatopená štola ve svahu nad silnicí je pozůstatkem po těžbě kyzové břidlice, která se v 17. století používala na výrobu kamence. Kutisko i s kamencovou hutí, kde se vytěžená hornina se sírany loužila, náleželo královskému městu Domažlice. Kamencová huť stávala v místě dnešní Staré Huti a zaměstnávala mistra s tovaryšem a dvěma dělníky. Těžba zanikla pravděpodobně na konci 18. století, kdy byl důl náhle zatopen vodou. Podle nepodložených pověstí zde v přívalu podzemních vod zahynulo na 200 horníků. Vlastní kutisko, z něhož zůstala do dnešní doby jen jeskyně Salka, je stará povrchová dobývka o rozměrech 20 x 15 x 8 m zakončená zatopenou úpadní štolou. V zimě se ve vchodové části jeskyně vytvářejí mohutné ledové rampouchy. Přístup k jeskyni je pěšinou ve svahu asi 200 metrů od silnice. Asi 20 metrů před vchodem do jeskyně je infotabule. Území je chráněno od roku 1990. Místo je jako stvořené pro scénu boje rytíře s drakem o princeznu.
 

Geologie

V zatopené úpadní dobývce (tzv. jeskyni na Salce) se těžily jednak limonitizované, jednak primární partie křemenem bohaté kyzové břidlice s vložkami vápenato-silikátového rohovce, amfibolitu a ojediněle i krystalického vápence. Pyrit-pyrhotinová kyzová břidlice je tmavě zelenošedá a kromě převládajícího křemene a částečně rozloženého plagioklasu obsahuje malý podíl bezbarvého amfibolu (tremolitu) a chloritu (penninu). Podkald území PP budují břidlice svrchnoproterozoického stáří , s polohami grafitických a kyzových břidlic, které byly dobývány. Kyzové břidlice jejichž hlavní součástí jsou sulfidy je pyrit a pyrhotin, vytvářejí čočkovitá tělesa o mocnosti až 5 m a délce 100 m. Při zvětrávání uvolňují kyselinu sírovou - vznikající sírany (melanterit, kamenec) byly na místě zpracovávány loužením.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - středočeská oblast (bohemikum) - Barrandien

Stratigrafie: proterozoikum
Témata: těžební činnost a její následky, petrologie, mineralogie, ložisková geologie
Jevy: zrudnění
Původ geologických jevů (geneze): metamorfní (regionální metamorfóza)
Hornina: břidlice
Geologický význam: geovědně historický význam, geoturistická zajímavost (geotop)
 

Břidlice

Břidlice je označení pro usazené částečně metamorfované horniny s jemnou zrnitostí vzniklé z jílovců a prachovců. Obsahuje především minerály biotit, muskovit a andalusit. Břidlice mívají černou až šedou barvu; vyznačují se dobrou rovinnou štěpností, takže z nich lze snadno vytvářet tenké desky. Relativní permitivita εr břidlice je 6,5 až 7,5.

Díky dobrým izolačním vlastnostem včetně izolace vůči elektřině, se břidlice používala i jako součást různých elektrických rozvaděčů a relé pro elektrické motory. Někteří pak používají dodnes břidlice pro ostření nožů. V místech těžby břidlice se kvalitní pláty břidlice používaly i pro náhrobní kameny.
Břidlice obsahují metan, který je možno těžit jako tzv. břidlicový plyn. Hořlavé ropné břidlice se využívají jako nepříliš kvalitní palivo.

V Česku se hojně vyskytují např. v Nízkém Jeseníku a Barrandienu. Díky nízké tepelné vodivosti se z moravských břidlic vyráběly soustružením za druhé světové války i těsnící kroužky pro německé rakety V-2.

V protikladu k břidlicím stojí skaliny, tj. metamorfované horniny se všesměrovou strukturou, které proto nelze štípat.

Břidlice také může obsahovat fosilie organismů.
 


Břidlice se dříve používaly jako krytina na pokrývání střech, v současnosti je toto využití omezeno na opravy historických staveb nebo specifické oblasti s tradičním použitím břidlice (např. Bretaň ve Francii a některé oblasti Belgie). Dříve se z nich vyráběly břidlicové psací tabulky pro použití ve školách, na něž se psalo křídou(?). Z břidlice se též vyrábějí desky pro kulečníkové stoly, břidlicové brousky.

Břidlice může být upravena do střešních tašek ve stylu šindelů nebo střešních tašek s určitým tvarem. Břidlice lze dělit na tenčí pláty, které jdou následně snadno stohovat. Tvar, barva i povrch zůstávají po rozdělení stejný. Největší rozmach zažily břidlicové střechy v Evropě od roku 1870 do první světové války, za což břidlice vděčí své extrémně nízké absorbitě vody. Index absorbity vody je pouhých 0,4% nebo míň, což dělá z břidlice voděodolný materiál. V dnešní době se břidlice řadí mezi luxusnější střešní krytiny. Vyniká především přirozenou přírodní krásou a trvanlivostí. Trvanlivost střechy z břidlicového šindele nebo tašek se odhaduje až na stovky let. Díky velmi nízké absorbitě vody je materiál velmi odolný i v průběhu mrazů. Díky své nízké vodivosti má navíc i izolační vlastnosti.

Přichycení břidlicových tašek pak probíhá pomocí hřebíků nebo speciální háků, které jsou velmi podobné těm, které mají běžné střešní tašky. V Anglii probíhala fixace pomocí dvojitých hřebů do dřevěných latí, popř. přímo na dřevěné bednění, tedy podkladnou vrstvu z dřevěných prken. Hřebíky byly nejdříve z mědi, později pak z hliníku a dalších nereznoucích alternativ. Trvanlivost takové střechy byla při správné instalaci klidně i 80 až 100 let.


Kyzová břidlice

Sedimentární pelitická hornina s vysokými podíly sulfidů, především pyritu. Zpravidla se vyznačuje tmavošedou barvou, jež bývá podmíněna přítomností organického pigmentu.
 

Fakticky tak lze říci, že břidlice + pyrit = kyzová břidlice


Pyrit

Pyrit (též železný pyrit, či kyz železný, chemicky disulfid železnatý) je velmi hojný minerál a důležitá železná ruda. Obvykle má zlatavou barvu, pro kterou bývá někdy neznalými zaměňován se zlatem, proto se mu taky někdy říká zlato hlupáků či kočičí zlato. Často se ale může objevovat se zelenalým nádechem, nebo kovově modrými, červenými a zelenými povlaky, které se odborně nazývají náběhové barvy. Je to nejrozšířenější sulfid v zemské kůře vůbec. Název pyrit pochází z řečtiny a je odvozen od slova oheň, protože po úderu z něj často odlétají jiskry.

Pyrit vzniká v širokém rozmezí podmínek. Například 2000 m pod povrchem krystalizací z horkých hydrotermálních roztoků, dále může vznikat srážením z vod v usazeninách, který má velký podíl organických částí (na jeho vzniku se podílejí organické bakterie), jako akcesorie v magmatických horninách, častým minerálem magmatických likvačních ložisek.

Jeho chemický název je disulfid železnatý. Nejčastěji je zrnitý, kusový, vtroušený, ale občas je možné nalézt i v podobě radiálně paprsčitých, hlízovitých či ledvinovitých agregátů. Často se nacházejí dobře omezené krystaly ve tvaru krychle. Od zlata se pozná podle rozdílného vrypu, který má černý a podle toho, že není kujný. Oproti chalkopyritu má vyšší tvrdost. Pyrit vystavený venkovním vlivům se přemění na limonit a kyselinu sírovou respektive sírany. Při otloukáním kladivem je možno cítit charakteristický zápach po síře a vidět jiskry.

Ještě vzácnějším minerálem než pyrit je pyrotin...


Pyrhotin

Pyrhotin (Breithaupt, 1835), chemický vzorec Fe(1-x)S (kde x=0–0,17) (sulfid železnatý), je polymorfní minerál. V přírodě se nejčastěji vyskytují jeho jednoklonné nebo šesterečné modifikace. Starší český název je kyz magnetový. Název pochází z řeckého pyrros – ohnivě červený, odráží barvu minerálu.

Minerál typický pro vyšší a vysoké teploty. Hlavní výskyt je v mafických vyvřelých horninách (diorit, gabro), běžný v hydrotermálních žilách. V metamorfovaných horninách vzniká při regionální metamorfóze sulfidických ložisek. Hojný ve skarnech. Nalezen také v železných meteoritech.

Krystaly jsou nejčastěji tabulkovité nebo destičkovité podle {0001}, zřídka dipyramidální, soudečkovité. Zrnité, masivní a tabulkovité agregáty. Dvojčatí podle {1012}

Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 3,5–4, křehký, hustota 4,6 g/cm³, štěpnost nedokonalá podle {0001} a {1120}, lom nepravidelný.
Optické vlastnosti: Barva: žlutohnědá, bronzová, na vzduchu tombakově hnědě nabíhající. Lesk kovový, průhlednost: opakní, vryp šedočerný.
Chemické vlastnosti: Složení: Fe 62,33 %, S 37,67 . Na uhlí se taví na černou magnetickou masu. Rozpustný v HCl a HNO3.
Další vlastnosti: Dobře vede elektrický proud. Je magnetický, magnetismus je nepřímo úměrný podílu železa.
 

Sedimentární horniny

Sedimentární hornina či usazená hornina je hornina, která vznikla přemístěním, usazením a následným zpevněním zvětralých úlomků (tzv. fyzikální proces), či vysrážením z roztoků (tzv. chemický proces) anebo usazením vlivem biologického činitele (biologický proces). Tyto tři procesy v přírodě působí normálně současně a výsledný charakter horniny je určen dominantním procesem, který se na vzniku podílel. Tyto horniny vznikají exogenními procesy na zemském povrchu nebo nehluboko pod ním, a to za běžných, relativně nízkých teplot. Základními procesy vzniku sedimentárních hornin jsou zvětrávání, transport materiálů, sedimentace (usazování) a diageneze, která mimo jiné zahrnuje zpevňování sedimentu.

Usazené horniny se vyskytují na zemském povrchu, kde je jejich procentuální zastoupení dominantní vůči jiným typům hornin (vyvřelých hornin a metamorfovaných hornin). Sedimenty se oproti předchozím ale vyskytují jenom ve svrchní vrstvě. Celkový procentuální objem v celém zemském tělese se pohybuje okolo 5 %, ale na povrchu dosahují hodnoty až 75 % a na mořském a oceánském dně téměř 100 %.

Někdy se jako speciální skupina odlišují horniny reziduální, které vznikají zvětrávacími pochody ze starších magmatických, metamorfovaných nebo sedimentárních hornin. Reziduální horniny neprodělaly transport materiálu a zůstávají přímo na místě původní horniny. Mezi ně patří například běžná eluvia, kaolinizované horniny, bentonity, laterity apod.
 

Otázky a úkoly:

Pro uznání logu odpovězte nebo splňte přes formulář či přes profil správně následující otázky a úkoly.

1) V lomu se těžila břidlice. Jaká?

2) Čím se tato břidlice liší od nejběžnější jílové břidlice z hlediska použití? Na co se tato břidlice využívá?

3) Rozdíl mezi např. Jílovou břidlicí a touto je obsah pyritu. Prodněte si skální masív důkladě a řekněte mi, jak se zde přítomnost pyritu projevuje.

4) Popište mi vlastními slovy, žádné kopírování jak tato hornina vzniká a kdy se její součástí stal právě pyrit.

5) Za pomoci lakmusového papírku či jiného měřiče pH změřte hodnotu pH voda, která se nachází v jeskyni. Její hodnota Vás překvapí. Vysvětlete, čím je toto pH způsobeno.

6) Jaký je výška vstupního otvoru do jeskyně?

7) Oblast je chráněna jako přírodní památka. Na nedaleké ceduli zjistětě, co vše se zde nesmí dělat.

 

Vaše odpovědi můžete zasílat přes profil, ale budu raději, když je zašlete přes následující formulář:

ON-LINE FORMULÁŘ

Pozn.: Žádná z odpovědí v sérii AGT není třeba Googlit. Vždy si vystačíte s:
- listingem
- cedulemi na místě
- očima
- znalosti žáků základní školy

Pokud bude něco špatně - budu Vás kontaktovat.

Zdroje:

Infocedule v místě
Web: Wikipedie
Web: Geology.cz
Web: Mistopis.eu
Web: Speleg (old verze)
Web: ČVÚT
Web: GWeb.cz
Publikace: Geologické rozhledy

Publikace: Geologické zajímavosti České republiky
Publikace: Geology Academy

Jiné: Geologická mapa ČR AVČR rok vydání 2012

 

TATO CACHE JE SOUČÁSTÍ SÉRIE AGT od Alke04

Additional Hints (No hints available.)



 

Find...

55 Logged Visits

Found it 50     Write note 4     Publish Listing 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 38 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.