Na půl cesty mezi Soběchleby a Radotínem se po pravé straně nacházejí v poli výrazná zděná Boží muka. Někdy se jim říká Radotínská, i když ještě stojí na katastru obce Soběchleby. Boží muka se nacházejí v poli, jsou proto přístupná jen v době vegetativního klidu a za sucha či mrazu. Za pěkného počasí je od nich krásný výhled na Soběchleby a na druhou stranu na Radotín. V katastru obce Soběchleby se ještě nacházejí druhá Boží muka, a to přímo v obci u silnice na Dolní Nětčice.
Boží muka u Radotína od silnice
Boží muka jsou drobná sakrální památka ve tvaru sloupu, pilíře, či hranolu. Měla symbolizovat sloup, u nějž byl bičován Ježíš Kristus. Boží muka se dají rozdělit na kamenná sloupková boží muka a zděná boží muka. Zděná boží muka se stavěla hlavně v průběhu 18. století, na rozdíl od gotických a renesančních, která se stavěla výhradně jako kamenná sloupková. Boží muka byla stavěna podobně jako pamětní kříže jak v zastavěných oblastech, tak mimo ně. Důvody pro jejich postavení byly různé. Mohla vyznačovat rozcestí či křižovatky, označovat hranice pozemků či hranice správních území obcí, vyznačovat či esteticky zdůraznit místa dalekého rozhledu či jiné přírodní zajímavosti, označovat tradiční zajímavé místo, blízkost památného stromu, původní pohanské stromy, místo významné události, bitvy, neštěstí a v neposlední řádě označovat a zdobit náves. Horní část mohl zdobit svatý obrázek, soška či reliéf. Jelikož vznikala v různé době a různé byly i důvody jejich vzniku, prakticky neexistují dvě stejná Boží muka.
Pro ukázku kamenná pozdně gotická Boží muka kolem r. 1500 u Staroviček
Boží muka v poli nad Radotínem jsou zděná, asi 3 metry vysoká, omítnutá. Směrem ke stříšce se nepatrně zužují. Na všech čtyřech stranách jsou v horní části nehluboké výklenky zaklenuté do oblouku. Možná v nich kdysi byly svaté obrázky, žádné se však nedochovaly. Kromě výklenků a soklu jsou Boží muka bez jakékoliv další výzdoby a členění. Střechu mírně vysunutou nad základnu zakončuje kovový křížek. Oproti druhým Božím mukám v obci za kostelem vypadají archaičtější, a je proto možné, že jsou o něco starší, na druhou stranu obě Boží muka mají prakticky shodný korpus se soklem a tvarem stříšky, což by zase naznačovalo, že oboje vznikla ve stejné době. Jelikož byla Boží muka ve špatném stavu a navíc je poškodil zemědělec, který oral příliš blízko, v roce 2009 proběhla jejich rekonstrukce. Byla opravena omítka, kolem Božích muk udělán chodníček z dlaždic a omítka byla natřena kombinací žluté a oranžové barvy. V současné době je omítka už zase hodně oprýskaná.
Boží muka v prosinci 2008 před rekonstrukcí
Boží muka v prosinci 2009 po rekonstrukci
Současný stav Božích muk a výhled od nich na Soběchleby (prosinec 2016)
Po úplnost uvádíme, že druhá Boží muka v katastru obce Soběchleby jsou nedaleko kostela při čp. 149 přímo u silnice na Dolní Nětčice. V době svého vzniku stála za vesnicí, dnes už jde o širší střed obce. Jsou o něco složitějšího tvarosloví. Mají v horní části výklenky tentokrát obdélného tvaru a pouze na třech stranách, z jižní strany od rodinného domu výklenek chybí. Horní část je pod a nad výklenky navíc členěna římsami. Okraj střechy je stejně jako u radotínských mírně vysunutý nad základnu a stříška zakončena kovovým křížkem. Tato muka byla rovněž rekonstruována v roce 2009 a natřena stejnou kombinací barev jako první. Druhá Boží muka jsou součástí naší multikeše Soběchleby (GC51HWJ), proto k nim samostatnou keš zakládat nemíníme.
Boží muka v Soběchlebích u čp. 149
Pokud jde o stáří zdejších Božích muk, můžeme se jen dohadovat. K oběma Božím mukám se v místní literatuře uvádí, že byla postavena v dávných dobách, kdy mnoho lidí zemřelo na mor. Poslední velká morová epidemie proběhla na Moravě v letech 1714 – 1715. Z této zmínky ale stejně určit bližší dobu vzniku muk nelze, protože mohla být postavena i několik desítek let po dané události. V odbornějších pramenech je uváděna doba vzniku jen obecně jako polovina 18. století. V okrese Přerov se podobná Boží muka nenacházejí, takže případná analogie nám k bližší dataci také nepomůže. Nelze však vyloučit, že obě Boží muka byla postavena v souvislosti s velkou stavební aktivitou v Soběchlebích při výstavbě kostela Nanebevzetí Panny Marie v letech 1755 – 1770, kdy rovněž vznikla i barokní fara z r. 1776 naproti kostelu, socha sv. Vendelína z r. 1764 na návsi a barokní kamenný kříž z r. 1763 na konci nedaleké zaniklé osady Simře.
Už když jsme před lety pojali úmysl založit tuto keš, tehdy ještě jako součást série Výhledů na Soběchleby původně pod pořadovým číslem V., měli jsme problémy najít v okolí vhodnou skrýš. Blízká betonová skruž byla pro tento účel nevhodná, jsou v ní vodovodní šachtice a ty by asi brzy přišly k úhoně. Nyní jsme proto zkusili odvážnější umístění. Uvidíme, jestli keš přežije první nájezd česačů jablek. Do keše se vejde pár CWG i menší geocoiny či travelbugy.
Parkovat se krátkodobě dá na kraji silnice přímo u keše nebo bezpečněji na pár metrů vzdáleném mostku na pole.
Drobná kuriozita: V letech 2019 až 2020 postavili ve Valašské dědině v Rožnově pod Radhoštěm v dolní části nedaleko polygonální stodoly s občerstvením kopii těchto Božích muk. Pokud dědinu navštívíte, můžete je porovnat, případně i přidat fotografii.
.
Boží muka ve Valašské dědině v skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm
.