V dějinách lidských jsou období rozkvětu i doby poněkud temnější. Stejně jako dnes, tak i v dobách minulých příroda nesčetněkrát ukázala svou sílu a nadvládu. Mnoho lidského umu a objevů tak bylo po těchto pohromách navždy zapomenuto…
Shlukli se kolem něj do místy neproniknutelné elipsy. Když se ztišili natolik, by i úlomek pazourku na zem dopadnout slyšeti bylo, pravil: „Vidím zkázu velikou jejíž rozsah hvězd se dotýkati bude. I hleďte pospíchati na místo, třicet honů odtud vzdálené, dravá říčka je obíhá. To místo na půlnoc ohrazuje potok hlubokým úvalam, na polední pak straně skalnatá hora vedle lesa.“
Rozhlédl se, ve všech očích spatřiv zděšení. Osadu pomalu zahalila tma a na ramena mu začal dopadat popílek. Vydal se tmou dumaje o čase, který mu zbývá, než nedaleká sopka vybuchne. Kráčeje po pěšině, v ruce nesa svůj objev došel k jeskyni.
Paprsky prodírajíce se zataženou oblohou a ozařujíce uzounkou pěšinku vedoucí do odlehlé jeskyňky náhle prosvětlily tmu. Odloživ pochodeň, přejel zkoumavým pohledem po prostorách jeskyňky. V rohu místnůstky zela štěrbina natolik veliká, aby se v ní ukryl jeho objev. Při odchodu patřily jeho myšlenky pouze návratu pro jeho objev netuše, že se pro něj už nikdy nenavrátí…
Zdaleka ne každé vyprávění končí happy endem a je velmi pravděpodobné, že tajemný objev je stále ukryt na svém místě a čeká na své nálezce.
Kdo má chuť, může zkusit se vydat ve stopách dávného objevitele:
N 49° 55.(D+G)(A)(H) E 18° 07.(C-A)(B+E-F)(C)
Před odjezdem si můžete vaše řešení samozřejmě ověřit:
