Co se mi prozatím nepodařilo, je spatřit Bobra evropského.
Mnohokrát jsem zavítal do míst, kde jeho přítomnost potvrzovaly ohlodané dřeviny, avšak on sám nikde. Inspirovalo mně to k založení této keše, abych Vás s tímto druhem hlodavce seznámil blíže.
Bobr evropský dosahuje délky až 1 metru, hmotnosti blížící se k 30 kg a je 2. největším hlodavcem na světě. Jeho tělo je porostlé velmi hustou černohnědou srstí a je dokonale přizpůsoben životu ve vodě. Díky plovacím blanám, které jsou na zadních končetinách, plochému ocasu a uzavíratelným nozdrám se řadí mezi výborné plavce. Může také uzavřít tlamu ihned za řezáky, což umožňuje využití síly zubů jako nástrojů na souši i ve vodě. Oči jsou před vodou chráněny průhledným víčkem. Pod hladinou vydrží až 20 minut. Nejvyšší zjištěný věk u bobra byl 35let. Chapavé přední končetiny díky pátému částečně protistojnému prstu usnadňují především stavbu obydlí, kterými jsou většinou tzv. bobří hrady, ale také hluboké podzemní nory.
Bobr patřil odedávna mezi lovnou zvěř. Jeho neuvěřitelně hustá kožešina (až 300 chlupů na milimetr čtvereční ) byla velmi ceněná, hlavně na výrobu klobouků, čepic a límců, ale užívalo se i maso, které bylo ve středověku a raném novověku pokládáno za postní jídlo, protože bobr žije ve vodě, podobně jako ryby. Za zvláštní pochoutku byl pokládán bobří ocas a zadní nohy. Ve francouzských klášterech se dělaly i bobří klobásy.
V minulosti byl v čechách a na moravě již 2x vyhuben, proto se do jeho záchrany vložily úřady a dnes je chráněn jak českou (zákon č. 114/1992 Sb., silně ohrožený druh), tak evropskou (Směrnice 92/43/EEC o stanovištích, příloha II a IV) i mezinárodní legislativou (IUCN Red List, málo dotčený druh - LC - least concern; Bernská úmluva, příloha III).
Avšak návrat bobrů do české a moravské kulturní krajiny se neobešel bez těžkostí. Jejich početnost kvůli absenci přirozených nepřátel a legislativní ochraně stále narůstá. Bobři svou zručnosti narušují protipovodňové nebo rybniční hráze, ucpávají korytavodních toků a likvidují dřeviny nebo zemědělské plodiny v okolí rybníků a řek, tudíž se jejich počínání nejeví jako známka dobrých činů. V současnosti se zpracovávají návrhy možností bobří redukce z důvodu zvyšujících se počtů škod napáchaných jejich přirozeným chováním.
Co se týče potravy, jejich strava je plná barev. Živí se především lýkem a větvičkami vrby, topolu případně dalších dřevin (jasan, javor, jilm). Nepohrdne ani úrodou kukuřičného nebo řepného pole.V létě dává přednost bylinám. Tohoto času také využívá pro nahromadění potravy na zimu. Bobr většinou kácí dřeviny asi 50 m od břehu, jen výjimečně i dále. Tvrdé dřevo dubu či jasanu používá spíše jako stavební materiál na hráze a v okolí řek tyto dřeviny aktivně ničí, čímž vytváří prostor pro přednostně konzumované vrby. Nejčastěji kácí kmeny s průměrem 5–8 cm, ale poradí si i s kmenem 70 cm v průměru. Bobři jsou aktivní po celý rok bez zimního spánku, ale pracují v nočních hodinách a využívají tak lidské slepoty pro jejich přímé pozorování. Po 107denní březosti se samici rodí v květnu nebo v červnu 2 - 5 mláďat. Dva roky zůstávají ve dvougenerační mateřské kolonii. Ve třetím roce života zakládají svoji, novou kolonii.
O keši:
Pokud jste se dobrali k správnému řešení, zvu Vás na krátkou procházku po stopách Bobra evropského. Na úvodních souřadnicích se nachazí území, kde na pravém i levém břehu řeky Odry se podepisuje přirozený život bobrů. Jestliže zde zavítáte, můžete si zblízka prohlédnout okousané kmeny stromů, bobří nory a větrací šachty bobřích hradů. Pokud zde přijdete za tmy, tak při troše štěstí můžete spatřit bobra evropského na vlastní oči.
!!! v keši není tužka !!!
Vzorec pro vypocet:
N 49°5(A-3).(B-4)(C*3)(D-7)
E018°1E.(F:7)[(G:2)-3][(H:2)-6]
!!! odlov je pouze na vlastní nebezpečí, owner nenese zodpovědnost za případné újmy na zdraví a majetku způsobené odlovem, buďte opatrní, neriskujte, pokud se na odlov necítíte, raději keš vynechte, zdraví máte jenom jedno !!!
