Benešův mlýn v údolí Nezdického potoka
Nezdický potok pramení ve výšce 841 mnm. v přírodním parku Kašperská vrchovina nedaleko loveckého zámečku v Zaluží.
Potok na své cestě přijímá vody z množství ostatních potoků a napájí několik rybníků :
Rybník Chobot v Dražovicích, , Malkovec za Dražovicemi ,Lomecký rybník v Čimicích, rybníček a sádky v Žichovicích,
poté se v Žichovicích vlévá do Otavy.
Na svém toku jeho vody poháněly i několik mlýnů. Některé z nich jeho sílu ještě využívají ve vodních elektrárnách na výrobu elektřiny,
některé už slouží jen k rekreaci.
Jsou to: Dolejší a Záplatův mlýn v Rozsedlech, Dražovický mlýn, Lomecký mlýn v Čimicích,
Benešův mlýn u Čimic.
Chtěla bych vás přivést do údolí Nezdického potoka k posledně jmenovanému Benešovu mlýnu u Čimic.
V roce 2015 prošel vodní tok u něj revitalizací, součástí mlýna je také malá vodní elektrárna a celý mlýn září bělobou na dálku.
Kromě toho se u něj nachází hned několik sakrálních památek, které stojí za zhlédnutí.
Když k němu půjdete ze silnice Žichovice - Bílenice, nemůžete minout Benešů kapličku,
o jejíž opravu se postarala rodina Nováčků, jíž mlýn dlouhá desetiletí patří.
Mlýny sloužily ke mletí mouky všem lidem v okolí. Nejezdili tam s velkými náklady obilí jen sedláci, ale i nemajetní lidé si nesli na semletí svou „špetku“ do mlýna. Šli i několik kilometrů pěšky, aby donesly tu trochu, co se jim urodila na malém políčku. A tak mlýny neměly o práci nikdy nouzi a mohlo jich být na potoce povícero. K provozu mlýna bylo zapotřebí více profesí, sám pan mlynář by na všechno nestačil.
Nejdůležitější byl stárek, vyučený mlynář s tovaryšskou zkouškou, který se staral od převzetí obilí, po jeho zpracování až po výdej. K ruce mu byl mládek, který měl také mlynářskou zkoušku, ale teprv se zaučoval.
Od mlýna k mlýnu chodil krajánek, to byl vysloužilý stárek, který nosil do mlýnů nové zprávy a staral se o večerní zábavu, kdy se posedělo a vyprávělo, co je nového ve světě. Na krajánka se všichni těšili, protože spestřil každodenní práci zábavným vyprávěním.
Podobným byl vandrovní tovaryš. Oba měli vandrovní knížku, kterou museli předložit a mlynář se o ně musel postarat, co se týče stravy a noclehu. Bylo to obvykle jen na jednu noc, ale pokud bylo moc práce, mohli se zdržet i déle na výpomoc.
Nejdůležitější ve mlýně byla paňmáma mlynářka a pan otec mlynář. Oba se těšili značnému respektu, zatímco pan otec měl na starost mlýn, paňmáma se starala o hospodářství za pomoci čeládky.
Kromě vlastní mlynářské provozovny – mlýnice, měl každý mlýn jakýsi technický přístavek, zvaný ledárna, což byl prostor nejblíže k vodnímu kolu, sloužící k převodu vodní energie na mechanickou. Bylo tam hodně zima, díky blízkosti vody a vodní tříště od kola, proto byl užit uvedený název - led tam byl jen někdy v zimě.
Další důležitou součástí mlýna byla šalanda, místnost určená k ubytování chasy, zejména mládků, prášků, někdy i stárka( často však měl stárek svou vlastní místnost, občas i místnosti, kde bydlel i s rodinou). V šalandě musela být volná postel i pro případného krajánka, který se mohl v mlýně kdykoliv objevit.
Ale vraťme se k našemu mlýnu. Starý pan mlynář dožil na výminku, pomáhal s drobnými pracemi ,
pásl krávy a jeho mlýn koupila rodina Nováčků, která na mlýně ještě donedávna hospodařila.
Hned přímo naproti mlýnu stojí opravená boží muka, která byla vykládaná barevnými sklíčky, které už ale z velké části chybí.
A o kousek dál, na křižovatce cest u luk, stojí kříž s vysokým soklem, postavený roku 1865.
Bohužel, vrchní část kříže někdo ukradl v roce 2016 a tak byl nahrazen jednoduchým železným křížkem.
Po cestě na Čimice budete míjet další výklenkovou kapličku nově opravenou.
Je chvályhodné, že staré památky mají svoji obrodu v dnešním uspěchaném a materiálním světě.
Že jsou ještě tací, co si váží práce svých předků a udržují stavby pro potěchu kolemjdoucích
a svůj dobrý pocit dobře vykonaného díla. Protože minulý režim na tyto památky zanevřel a nechal
je měnit v ruiny.
Ke keši
Ke mlýnu vedou cesty ze všech směrů. Pro auta je nejlépe sjízdná cesta ze Žichovic do Čimic, kterou využívají místní zemědělci,v období dešťů bývá od Žichovic bahnitá, pak přes louky jsou stále vyježděné koleje od můstku ze silnice Žichovice - Čimice a tudy je to nejblíž,ale jen pěšky a na kole .
Další cesta je od Benešů kapličky ze silnice Žichovice - Bílenice,ale ta není pro auta.
Všechny bývají v době tání a dešťů blátivé díky traktorům.Zvolila bych radši procházku.
Při odlovu buďte nenápadní, místní tudy chodívají špacírem.
Do keše dáváme jako prvotní vklad 3 naše CWG, TB a 3 kousky z vlastní produkce.
Tak ať se vám místo líbí a keš jen z hnízdečka vyjměte a zase dobře uschovejte. Děkujeme.
Prosím, aby jste jako přístupovou cestu autem zvolili pouze cestu po které vede i zelená značka, ze Žichovic do Čimic. Nejezděte po louce,respektujte soukromé vlastnictví.