Ježek západní
Výskyt:
V Evropě od Finska (vysazen), střední Skandinávie a britských ostrovů po jih Pyrenejského poloostrova a Itálii, východní hranice areálu běží ze severozápadu evropské části Ruska přes západní Polsko, naše území do západního Slovinska, také je známý z některých středomořských ostrovů (Korsiky, Sardinie, Elby, Sicílie a dalších).
Na světle zbarvené hlavě mívá od čenichu k očím tmavohnědou kresbu ve tvaru písmene V (tzv. brýle). Řídká hrubá srst je na bocích hnědá a na břiše světlá s podélnou hnědou skvrnou, u mladých nebo starších jedinců méně výraznou. Tělo kryje 7-8 tisíc ostnů, které jsou 2-3 cm dlouhé, stejnoměrně tmavobíle pruhované a pravidelně uspořádané, „učesané" jedním směrem dozadu. Starší název: ježek obecný.
Jako typický druh původní evropské lesnaté krajiny se držel hlavně v listnatých nebo smíšených lesích, nyní se soustřeďuje spíše do otevřené krajiny k osadám a vesnicím. Setkáme se s ním i v zahrádkářských koloniích, parcích a vilových čtvrtích uprostřed měst a velkoměst. Je čilý za soumraku a v noci. S úpravou hnízda si příliš starostí nedělá. Většinou mu poslouží úkryty v křoví, pod kameny, vyvráceným kmenem stromu, dřevěnými kůlnami či podobnými stavbami, které vystýlá suchou trávou a listím. Jedině při výběru místa pro přezimování bývá náročnější, často střídavě využívá dvě hnízda vzdálená od sebe i několik set metrů. V našich krajinách začíná zimovat během října, mláďata z pozdních vrhů zastihneme ještě v listopadu (v přírodě moc nadějí na úspěšné přežití zimy nemají). Konec hibernace závisí na počasí, obvykle se probouzí v druhé polovině dubna, starší ježkové spí o něco kratší ďobu (165-190 dní) než mláďata (195-200 dní). Dospělý ježek krátkodobě obývá území o rozloze 1-4 ha, celoročně 5-40 ha (samci jsou pohyblivější než samice). Rostlinnou potravu, tudíž i ovoce (jablka) a jiné sladké plody, ježkové přijímají navzdory pověrám jen příležitostně. Hlavní pozornost věnují drobným živočichům - hlavně žížalám, broukům a jinému hmyzu (různá vývojová stadia), dovedou ulovit i žábu, hada, ještěrku či drobného savce. Na jaře sbírají vejce či holátka ptáků hnízdících na zemi. Denně dospělý ježek zkonzumuje až 70 g potravy. U nás se rozmnožuje 1 krát, či výjimečně 2 krát do roka. Samice vrhá od dubna do srpna po 31-35 dnech březosti 4-6 (2-10) mláďat - jsou slepá, váží 11-25 g a ostny mají ukryté v kůži. Teprve za několik hodin po porodu pronikají špičky jejich prvních ostnů na povrch. Zpočátku jsou bílé, až v dalších dnech se prodlužují a získávají typické zbarvení. Mladí ježkové prohlédnou ve stáří 14 dní, o týden později se poprvé vydávají mimo hnízdo, kojeni jsou 4-6 týdnů. Během 1. roku života (zvláště během zimy) zahyne 60-70 % ročního přírůstku. V přírodě se ježek ojediněle dožívá 6-7 let, průměrný věk je sotva poloviční (2-3 roky).
Místo uložení keše: