Kostel svatého Vavřince v Chrastavě je pseudogotickou sakrální stavbou na místě bývalého kostela. Díky svému umístění na kopci za řekou je zdaleka viditelný včetně jeho hrotitých tvarů. Kostel je nejvýraznější dominantou města Chrastavy. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Stavba z dálky poutá prolamovaným jehlancem vrcholu věže, což je v Čechách celkem raritní architektonický prvek, i proporcemi, které budí podezření, že si prohlížíme výsledek soutěživosti mít větší svatostánek než ti za kopcem. Ostatně na tom, že honosnost staveb odráží ekonomickou sílu regionu, není nic neobvyklého.
Nejstarší zmínka o chrastavském kostele a zároveň o Chrastavě, je z roku 1352. Připomeňme si, že Chrastava byla ale založená pravděpodobně již ve století desátém a městem se stala roku 1390, tedy 187 let před Libercem. První kostel byl zřejmě dřevěný, jako jiné podobné stavby několikrát přestavovaný. Kamenná věž kostela pochází z roku 1586, tedy z období renezance. Tehdy byl kostel jedinou kamennou stavbou ve městě. Například na kamennou radnici si chrastavští museli počkat až do roku 1646.
Loď kostela osvětlují dva lustry z roku 1972. Původně byl lustr jen jeden, ale ten se zřítil a roztříštil po celém kostele. Naštěstí se nehoda odehrála v době, kdy zde nikdo nebyl.
V kostelní věži je umístěn zvon Zuzana vážící 1 100 kg, který byl odlit roku 1601! Kdysi zde bývalo zvonů víc. Věž měla speciální zvon na odbíjení poledne, zvon umíráček, zvon zvoucí na mši... Tyto zvony byly bohužel zrekvírovány za 2. světové války.
Novoborské vitráže, zrestaurované roku 1974, zobrazují zastavení křížové cesty i jména mecenášů poslední přestavby. Jeden z donorů byl nad jiné významný. Ano, na kostel v daleké Chrastavě přispěl císař František Josef I. Jeho portrétu bylo vyhrazeno čestné místo přímo za oltářem. V období reálného socialismu byl císař po jistou dobu přetřen černou barvou, aby nepobuřoval svým aristokratickým původem dělníky, rolníky a pracující inteligenci.
Nejpozoruhodnějším mobiliářem je obraz Panny Marie v zeleni na pravém oltáři, který byl darován jedním z nejslavnějších chrastavských rodáků, malířem Josefem Führichem, v roce 1868.
Varhany Josefa Predigera z Albrechtic jsou postavené v romantickém stylu, což je spolu s výbornou akustikou kostela předurčuje k tvorbě nahrávek děl z tohoto období. Loď kostela je sice menší než třeba hudebními produkcemi proslavený chrám v Hejnicích, ale pro některé nástroje, jako například pro housle, to je naopak prostor jako navržený na míru. Kromě produkcí o Vánocích, při Chrastavských slavnostech a podobně, se kostel zapojil i do slavného Varhanního maratonu Euroregionem Nisa organizovaného sólistou Národního divadla a velkým místním patriotem Luďkem Velem.