Fabiánova Malá Baba
S pojmenováním a označením kopců názvem Baba nebo též Bába se u nás setkáváme poměrně často, ale setkáváme se s ním také na Slovensku a ostatně i v dalších slovanských zemích. Staří Slované totiž takto pojmenovávali zalesněné a krásně zaoblené kopce kolem sebe. Byla v tom návaznost na původní slovanské pohanství, kdy bouřlivé, těžké, též deštivé mraky a vichr s nimi spojený byl pojmenován např. u Rusů jako Baba-Jaga. Odtud, z tohoto vnímání přírodních živlů objevujících se nad mohutnými či nemohutnými pohořími vzešlo ono slovní spojení s kopci. Baby máme v našem okolí hned dvě u Hostomicka, a to Velkou a Malou. Babou byl dříve též nazýván vrch dnes zvaný Studený, protože ve starých letopisech je zmiňováno, že „husité přecházeli Brdy v těchto místech celkem čtyřikrát, vždy sedlem mezi Hradcem a Babou“, přičemž existuje v těchto místech sedlo jen jedno a to mezi Hradcem a Studeným vrchem.
Malá Baba jako pojmenování se v historii nepoužívalo. Jednalo se vždy o stejný kopec, který byl známý jako místo, kde se od nepaměti těžila železná ruda. Pozůstatků po povrchovém kutání nalezneme na „vrcholu“ Malé Baby požehnaně, o tyto povrchové šrámy tam doslova klopýtáme. Vrchol Malé Baby vlastně není ani vrcholem, jde o jakousi rozbrázděnou náhorní rovinku porostlou smíšenými lesy. A právě v těchto místech sídlí bájný vládce Brd, slovutný Fabián, který nedaleko odsud má své impozantní lóže.
Zde na Babě a v jejím blízkém v okolí se hojně vyskytovaly železné rudy, proto byl tento vrch zájmem našich předků. Místní usazené rudy pocházejí z tzv. ordovického období. Vznikly buď biochemickou či chemogení sedimentací a to v prostředí mělkých vod poblíž pevniny nebo v blízkosti vulkanických elevací. Ložiska rudy zpravidla tvoří jakási protáhlá, čočkovitá tělesa s různou mocností, která se pohybuje od několika desítek centimetrů až několik metrů, plošně jde o rozsáhlejší obzor. Ve zdejším složení železných rud je přítomen jako hlavní minerál hematit v podobě šupinaté, zrnité nebo oolitické a to ve společném sepětí se sideritem. Dalším minerál je tzv. limonit, který vznikl většinou přeměnou hematitu. Velmi vzácně obě hlavní rudy může místně doprovázet dvojsirník železa - pyrit (FeS2). Vedle toho všeho lze nalézt i na železo bohatý chlorit, tzv. chamosit a další minerály jako siderit, dolomit, ankerit a železitý křemen, vápenaté fosfáty. Jde o žlutohnědou, okrově až červenohnědě zbarvenou křemitou hmotu. Zbarvení zde dodávají oxidy železa. Hojně se vyskytuje v oblasti Brd (Zaječov, Svatá Dobrotivá, Cheznovice, Komárov, Jívina a Strašice). Železorudné ložiska sedimentárního původu v oblasti Středních Brd jsou vázány na tři statigraficky odlišná souvrství spodního ordoviku a to v nejstarším souvrství, tzv. třenickém, šáreckém a dále dobrotivském. Ve vyšších polohách tohoto souvrství jsou lokality železných rud v jihovýchodní části Brd (Plešivec u Jinec, Rejkovice, Felbabka, Jince a také naše Malá a Velká Baba u Hostomic). Pokud se na vrcholu Malé Baby porozhlédneme, spatříme historické stopy po zdejší těžní činnosti na tomto poměrně špatně přístupném místu.
Odkud k pokladu… Pokud zanecháte automobil u rozcestí silnice k Zátoru a vydáte se po modré turistické trase, která vás přivede téměř až k pokladu, trasa bude dlouhá zhruba 1800m. Půjdete hezkým lesem kolem pramene Brdlavky a v závěru cesty vás čeká stoupání do kopce. Pokud vyrazíte z rozcestí zhruba jižním směrem neoznačenou, ale celkem pohodlnou cestou, vzdálenost, která vás čeká, je zhruba 1200m, od druhého překročení silnice (přístupový bod W1) vás nemine prudší stoupání, narazíte však na jednu velmi starou úvozovou cestu, která vás dovede až téměř k vrcholu. Další možnost je zanechat auto na rozcestí Velká Baba a odtud půjdete severovýchodním směrem zhruba jeden kilometr přes impozantní Velkou Babu a Fabiánovo lóže až k Malé Babě.
Nyní, po krátké exkurzi do minulosti země České si můžete jít odlovit poklad do míst, které bohatou historií oplývá a kde se vytvářely naše dějiny.
Použité materiály:
Jan Vorel – Obrázky z Hostomicka
Veronika - internetový článek: Těžba a dobývání rud železa v Brdech a Podbrdsku.
Václav Cílek a kolektiv: Střední Brdy, Příbram 2005
Seminář „Příroda Brd a perspektivy její ochrany“: Příbram 27.1.1993