
Doba vzniku hradu Pěčína ani jeho nejstarší dějiny nejsou známy. Pravděpodobně jej postavil okolo r. 1260 Heřman z Rychnova, kolonizátor části Orlických hor. První písemná zpráva o hradu i vsi Pěčíně je z r. 1318, kdy patřil pražskému kanovníku Hroznatovi z rodu Kouniců, příbuznému pánů z Rychnova.
Tehdy byl hrad dobyt a vypálen majiteli nedalekého Rychmberka, pozdějšího Liberka, jehož nedílnými držiteli byli Heřman, Ješek, Držislav, Oldřich a Jeruše z Rychmberka. Ti byli za tento čin, jakož i za vypálení Rokytnice v Orlických horách, pohnáni před zemský soud. Z dalších držitelů a obnovitelů hradu je znám až Jetřich z Rychnova († 1400). Jménem jeho nezletilých synů Jetřicha, Jana a Hynka spravoval Pěčín jako poručnlk Boček z Kunštátu. V l. 1419–1433 držel Pěčín Hynek z Rychnova. Protože byl stoupencem husitů, v jejichž řadách i bojoval, přepadlo hrad r. 1421 vojsko Puty z Častolovic a Jana Městeckého z Opočna, posílené slezskými oddíly, a zničilo jej.
Hynek si postavil novou tvrz u Rychnova nad Kněžnou a hrad Pěčín se pak již neuvádí. V držení pánů z Rychnova byl Pěčín do r. 1497, kdy jej Albrecht z Rychnova prodal Vilému z Pernštejna, který připojil Pěčínsko k litickému panství.
Hrad stával na srázném ostrohu nad řekou Zdobnicí na západním okraji vsi Pěčína. Ostroh spadá na severní straně prudkým srázem k řece, na jihozápadě je od okolního terénu oddělen hlubokým a strmým údolím Obecního potoka. Hrad se skládal z vlastního hradu a předhradí. Přístup do předhradi byl od jihovýchodu po neširoké šíji, přeťaté 20 m širokým a 10 m hlubokým příkopem, vytesaným do skály a spojeným s podhradím zvedacím mostem. Předhradí mělo tvar nepravidelného obdélníka o rozměrech 80 x 50 m. V pravém i levém dolním rohu se dodnes dochovaly zbytky hradebního zdiva, vyčnívající asi 1 m nad terén. Po hospodářských budovách, které kdysi v předhradi stávaly a byly zřejmě ze dřeva, se nic nedochovalo. Vlastní hrad oddělovala od předhradí skalní strž, upravená na příkop 50 m široký a 10 m hluboký. Jeho dno bylo vydlážděno pískovcovými deskami a oba boky zvýšeny zděnými hrázemi, které umožnily zatopení příkopu vodou ze sousední bystřiny. Do hradu, který byl tvořen hradním palácem a věží, se vcházelo branou po dalším zvedacím mostě. Palác měl rovněž tvar nepravidelného obdélníka jako předhradí, ale byl podstatně menší – 30 m dlouhý a 20 m široký.
V jeho půdorysu jsou dodnes patrny příčné zdi, oddělující jednotlivé místnosti. Nejlépe se hrad dochoval ve své levé horní části. Jsou zde zbytky obvodového zdiva, vyčnívající asi 3 m nad terén. Těsně u průčelí paláce na samém konci ostrohu stála kulatá věž o průměru 10 m, jak je dodnes patrno z kužele trosek. Hrad byl navíc po obou bocích chráněn sypanými valy, které jsou rovněž dodnes patrné, přestože je celý objekt zarostlý vysokým lesem.

Nyní jak se dostanete ke krabičce:
Stage 1
Na úvodních souřadnicích N 50° 09.689 E 016° 23.933 najdete strom. Na stromě v úrovni očí hledejte číslo v kovovém kolečku, které Vám řekne číslo XXX.
Stage 2
Na souřadnicích N 50° 09.725 E 016° 23.891 se nacházíte přímo v místě hradu. Rozhlédněte se a běžte na nejvyšší zarostlý pařez ve svém okolí.
Tam hledejte číslo YYY.
Finální krabička je na souřadnicích:
N 50° 09,XXX'
E 16° 23,YYY'
Doporučuji si vzít pořádné boty, v prostředí keše je trochu náročněší terén.
Odlovení celé kešky trvá cca 1 hodinu a nachodíte cca 1,5 km. Taky jsem si odtud přinesl klíště, tak se po ulovení pořádně prohlédněte :-)
Hodně štěstí!