Mnoho křížů stojících po několik století v polích a loukách v naší krajině je stále s láskou udržovaných. Je ale také mnoho těch, které jsou zapomenuté a opuštěné v úkrytu kopřiv a keřů. Někdy stačí málo. Jen chvilka času na úklid okolí a místo znovu láká k zastavení, nikoliv k povzdechnutí nad jeho stavem. Někdy je potřeba udělat víc. Obrousit rez a znovu probudit zašlé barvy. Někdy je potřeba spojit síly a kříž znovu postavit.
K takovému kříži se budete vždycky rádi vracet podívat se, jak se mu daří. Položit k němu kytičku lučního kvítí, nebo zapálit svíčku. Zapomenuté místo se tak znovu probudí. Díky vám.
Tento kříž ke kterému vás zavede tato keš je v celkem zachovalém stavu. Kde se tu vzal,či kdo jej nechal postavit se nepodařilo zjistit. Dotazem na místní faře zjištěno že tyto události se zapisovaly
do pamětních knih,které však musely být odevzdány komunistickému režimu.
