Přijměte pozvání na místo nedaleko Sedlatého kamene, na místo s výborným výhledem do okolí.
Kleť
První písemná zmínka o jménu této hory pochází z roku 1263, kdy je uváděna jako
Mons Nakletti, další záznam z roku 1318 ji zmiňuje jako
Mons Naclati. Z těchto dokladů se usuzuje na původ jména ze staročeského slova
kletb ve významu bouda, komůrka, sklep - zřejmě podle nějaké skalní skrýše a nebo ze staročeského slova
klatb ve významu hrot, špice.
Německý název Schoninger vznikl překladem z pojmenování Krásletinská hora (po blízké vsi Krásetín - dříve Krasletin), neboť
verschonen znamená kraslit (kraslici).
Legendy a vyprávění:
Na nejvyšší hoře Blanského lesa stál pevný hrad a v něm spravedlivě vládl vladyka Hrozen. Měl jedinou dceru, dobrotivou a sličnou, které říkali Krasava. Ucházelo se o ni mnoho ženichů a zvláště švarný mladík snědých tváři a jiskrného pohledu, o kterem se proslýchalo, že je to sám Belzebub. Když kníže pekel poznal, že jeho proměna je prozrazena, přísahal pomstu za to, že dostal od Krasavy košem. Jednoho dne, když všichni z hradu odjeli na lov, rozpoutal Belzebub nad Kletí děsivou bouřku; lámal pevné hradby hradu a metal kameny do vsech stran. Bludný mnich, ktery šel náhodou okolo, zdvihl kříž a zahnal Belzebuba do pekel. Balvany ležící dodnes na temeni Kleťi jsou zbytky onoho mocného sídla rozkotaného ďáblem.
Na počátku 19. století byla navšťevována pouze za účelem měření a mapovaní. Kleť je místem jedinečného kruhoveho rozhledu. Již pred stavbou rozhledny sem přichazeli lide za vynikajicím pohledem na Alpy. Kníže Josef Jan Nepomuk ze Schwarzenberku, sám vášnivý cestovatel, propagoval také turistické zájmy. Dal tedy podnět k výstavbě kamenné rozhledny na samém vrcholu. Stavba byla budována v letech 1822 - 1825. Jedná se o nejstarší kamennou rozhlednu v Čechách, z níž je za chladneho počasí vidět až na alpské vrcholky. Na počest zakladatele byla nazvána Josefovou věží.
Josefova věž na Kleti, dobova kresba