Táborský Jan z Klokotské Hory
1500-1572
iluminátor, písař kancionálů, skladatel, astronom, správce staroměstského orloje
Jan Táborský z Klokotské Hory byl český humanista, písař, učenec a spisovatel.
Roku 1528 přišel do Prahy studovat na pražské univerzitě matematiku, navštěvoval také přednášky Pavla Příbrama o astronomii. Nejdříve sloužil jako městský písař na radnici, pak si zařídil vlastní písařskou a iluminátorskou dílnu, která se specializovala na psaní partitur církevní hudby a na iluminované kancionály. Náboženským vyznáním byl utrakvista, ale zároveň horlivý stoupenec krále Ferdinanda I. Habsburského. Roku 1543 si se ženou Kateřinou koupil dům na Novém městě a roku 1549 se přestěhoval na Staré Město, kde koupil další domy. Roku 1549 ovdověl a znovu se oženil.
Roku 1551 byl Táborský městskou radou pověřen dělat po Janu Zvůnkovi správce Staroměstského orloje. První rok orloj pouze studoval, od roku 1552 jej za pomoci pražského hodináře Daniela Skřivana opravil a vylepšil: čtyřiadvacetihodinový číselník na ciferníku doplnil o dvanáctihodinový německý, do středu velké sféry umístil kovovou desku s dvanácti měsíci, do kalendářní desky doplnil mezi české patrony svatého Prokopa a Jana Husa, ctěného tehdy také jako světce. Dále doplnil orloj o tabulku se sedmi astrologickými vládci dnů v týdnu. Zavedl také samočinné otáčení desek. Nakonec dal celý orloj pozlatit. Roku 1556 však svou neopatrností způsobil požár orloje a na čas byl své funkce zbaven. Po smrti jeho nástupce Tobiáše roku 1560 však radní povolali Táborského znovu do služby. Ke konci svého života Táborský funkce a stav orloje důkladně popsal ve „Vypsání orloje pražského“ (1570) pro staroměstskou radu. Tyto činnosti mu již dříve vynesly značné jmění, roku 1554 také erb, šlechtický titul a roku 1556 jej král Ferdinand I. Habsburský povýšil do vladyckého stavu.
Ke každému písmenu vyberte správnou hodnotu dle následujícího kvízu
A) Který z uvedených pojmů je označením pro určitý typ hvězdné soustavy?
1. hvězdná agregace
2. planetární mlhovina
3. černá díra
4. červený trpaslík
5. otevřená hvězdokupa
B) Souhvězdí Štíra je u nás v ČR nejlépe pozorovatelné
6. v zimě
7. v době, kdy je Měsíc v úplňku
8. před východem Slunce
9. v létě
0. na jaře
C) Slunce patří mezi hvězdy hlavní posloupnosti, pro které je charakteristická jaderná přeměna vodíku v centrálních oblastech. Za několik miliard let však bude veškerý vodík v jádře přeměněn na helium a změní se charakter reakcí. Slunce se stane:
1. červeným obrem
3. neutronovou hvězdou
5. bílým trpaslíkem
7. červeným trpaslíkem
9. supernovou
D) Hvězda Proxima v souhvězdí Kentaura je od Země vzdálena přibližně 4,3 ly. Za jak dlouho urazí tuto vzdálenost kosmická loď, která se pohybuje konstantní rychlostí 30 km/s? Rychlost světla je 300 000 km/s.
2. 43 000 let
4. 126 roků
6. 4 roky a 3 měsíce
8. 345 670 000 let
0. 25 000 000 dnů
Kontrolní součet 17
Výpočet
N 49° 52.(A)(A+C)(D+C)
E 014° 45.(A-D)(B-C)(B/B)