Bělkovice-Lašťany
Obec Bělkovice-Lašťany je středně velká moravská vesnička, která se nachází v okresu Olomouc, mezi většími městy Šternberkem a Olomoucí. Leží v nadmořské výšce 235 m. n. m. a má rozlohu 1529 Ha. V téhle vesnici žije 2224 obyvatel (k 1. 1. 2015) v průměrném věku 39,78 let. Obcí protéká Trusovický potok a jsou tu 4 rybníky.
Historie obce:
Obec se původně skládala ze dvou samostatných obcí Bělkovic a Lašťan. Ty se v roce 1960 spojily v jednu, a tak vznikl název Bělkovice–Lašťany. Z nejstarších archeologických nálezů vztahujících se k Bělkovicím byla registrována sekyrka, pocházející z eneolitu - doby kolem roku 2000 př. n. l. První písemná zmínka o Bělkovicích pochází ze 13. století, přesněji z roku 1238, kdy se na listině krále Václava I. mezi svědky uvádí Rathiborius de Belchowicz, který byl zřejmě k sepisování různých smluv zván jako příslušník váženého starousedlého rodu. Za vlády markraběte Karla, pozdějšího císaře Karla IV., byl při staré komunikaci zvané Jívovská cesta vystavěn hrad na hoře označované Tepenec. Tento hrad byl roku 1406 zbořen a jeho zánik byl podnětem ke vzniku několika pověstí.
Pověst:
Na Tepenci kdysi stával hrad. Bylo to takové loupežnické hnízdo. Lidé v Bělkovicích si vždycky oddychli, když brzy ráno vyjel pan rytíř i s celou svou tlupou z hradu a všichni zmizeli v hustých lesích. Zato pro dědiny v širokém okolí to znamenalo hrůzu a neštěstí. Tepenecký pán odvlekl často bohaté sedláky nebo kupce a jejich příbuzní za ně museli složit pěkné výkupné, jinak zajatci přišli o hlavu. Když se řádění pána z Tepence už nedalo snášet, poslali lidé z okolních vesnic olomouckému knížeti stížnost a prosbu. Moravský kníže prý poddané vyslechl a velice se rozhněval. Hned dal vypravit na tepenecký hrad vojsko, ať se rytíř se všemi svými kumpány vzdá. Ale pan rytíř prý se jen hlasitě rozesmál a vyjednavači odpověděl: „Běž si svou cestou a dej nám pokoj. My hrad nevydáme a dovedeme se ubránit.“ Rytíř věděl, jak hrad je pevný, a také věřil, že mu páni z okolních hradů přijdou na pomoc. Ale čekal marně, ti nevystrčili ani hlavu, dostali už dávno z knížete strach. Mezitím vojsko oblehlo Tepenec a začalo dlouhé dobývání. Za nějaký čas se začala hradní posádka bouřit, ať se rytíř knížeti vzdá, nebo že všichni pomřou žízní a hlady. Hradní pán každému nejdřív hrozil smrtí, ale když viděl, že je věc ztracená, kázal osedlat svého koně a vykřikl: „Než bych se vzdal, raději zemřu!“ Vyskočil na koně a poručil čeládce: „Až mě uvidíte na hradbách, otevřte brány a teprve se vzdejte.“ Bodl koně ostruhami a vyjel na hradby. V tu chvíli se brány rozevřely dokořán a boj přestal. Pod hořícím hradem stálo knížecí vojsko a všichni se dívali nahoru jak očarovaní. Na hradbách se objevil jezdec na koni, a než se nadáli — hop, kůň udělal velikánský skok, jako by měl křídla. Všichni si mysleli, že rytíř i kůň padnou mezi skály. Ale kůň udělal ještě jeden skok, a ještě jeden — a už uháněl i s jezdcem a zmizel všem z očí v lese. Nadarmo hledali, nikdo nikdy se nedověděl, kam se rytíř z Tepence schoval a kde je mu konec. Knížecí vojsko hrad zbořilo a srovnalo se zemí. Nezůstalo po něm ani památky.
Pod jeho základy však prý leží ohromný poklad. A na té skále, kam doskočil kůň loupeživého rytíře, je prý ještě dneska vidět otisk jeho kopyta; vypadá, jako by jej někdo vytesal do kamene.
Ke keši:
Stage 1
Kaple Panny Marie Čenstochovské (na Dolany) z roku 1710 (N 49° 39.962 E 017° 18.924)
Zde bude vaším úkolem zjistit, kolik kovových tyčí tvoří mříž na dveřích. Toto číslo je A.
Stage 2
Pomník obětem 1.světové války (N 49° 40.048 E 017° 18.943)
Z památníku zjistíte, že Pavlita Jan zemřel v roce 191B.
Stage 3
Holubice Míru z roku 1978 (N 49° 40.073 E 017° 18.985)
Zjistěte, kolika hnědými kachličkami je obložen podstavec sochy. Dostanete C.
Stage 4
Pomník obětem 2. světové války (u ZŠ Bělkovice) z roku 1945 (N 49° 40.105 E 017° 18.998)
Z textu na památníku zjistěte, kolik ruských vojáků je zde pochováno. Získáte D.
Stage 5
Kamenný kříž (před ZŠ) (N 49° 40.108 E 017° 19.018)
Na zadní straně kříže naleznete letopočet, jejž musíte rozluštit. Z jeho posledního čísla dostanete E.
Stage 6
Budova sokolovny z roku 1925 s pamětní deskou obětem 2. světové války. (N 49° 40.116 E 17° 19.037)
Na průčelí budovy Sokolovny můžete vidět dva letopočty. Počet jejich společných číslic je F.
Stage 7
Trojboká zděná boží muka z 1. pol. 19. století (N 49° 40.220 E 17° 18.975)
Boží muka mají na sobě G výklenků.
Stage 8
Sluneční hodny (N 49° 40.285 E 17° 18.992)
Sluneční hodiny jsou na domě číslo H.
Stage 9
Kamenný kříž (Na Fatkově) (N 49° 40.294 E 017° 18.915)
Na přední části kříže je letopočet ve tvaru 188I.
Stage 10
Kaple Panny Marie Lurdské z roku 1820 (N 49° 40.408 E 017° 19.007)
Při pohledu na kapličku ze severní strany je vlevo nahoře vidět pamětní deska. J je počet jmen na ní uvedených.
Stage 11
Abstraktní umění (N 49° 40.453 E 17° 19.075)
Abstraktní umění na fasádě domu se skládá z K barev (barva zbytku fasády se nepočítá).
Stage 12
Pomník padlých ve světových válkách (N 49° 40.493 E 17° 19.151)
Na pomníku padlých ve světových válkách stojí socha. Je na ní zpodobněn
a) Jan Hus L = 21
b) Jan Žižka L = 42
c) T. G. M. L = 63
Stage 13
Kaplička (u rybníka) z roku 1802 (N 49° 40.529 E 017° 19.166)
Při pohledu do okna nad dveřmi do kapličky je vidět vyobrazení postavy. Je to:
a) Svatý Hubert M = 5
b) Svatý Petr M = 4
c) Svatý Florián M = 7
Stage 14
Dřevěný kříž (k hájovně) z roku 1895 (N 49° 40.688 E 017° 19.021)
Spočítejte, kolika skobami je kříž přichycen k železné traverze. výsledkem je číslo N.
Finálka
N 49° 40.(C*D*F + A + B + 2*E + G - F)
E 017° 19.(H - I*J*K - L - M - N)
Finálku lovte raději ve dne, ať vás někdo nezastřelí.
A pozor na suché větve!
V keši není tužka!