Dolní mlýn je druhý z mlýnů zmiňovaný v Tištíně počátkem 15stol. Jako Dolní se uvádí výslovně v zemských deskách v roce 1447. Nacházel se na vodní strouze na severním konci městečka.
Původně byl vrchnostenský,v roce 1589 jej však majitel mořického panství Kryštof Puchomíř z Puchamu prodal svému poddanému Tomáši Vodnému. K mlýnu patřil čtvrtlán polí spolu se zahradou a volným tokem vody. Z toho měl Vodný odvádět gruntovní plat 3 zlaté a 3 krejcary ročně, odúmrtní plat 2 krejcary a 1 denár, dále byl povinen vykrmit pro vrchnost ročně dva vepře a musel vykonávat robotu jako jiní čtvrtláníci. S mlýnem směl zacházet jako s vlastním a mohl je prodat. V roce 1676 patřil mlýn Jírovy Macelíkovi (Kořínkovi), od jehož dědice Matěje Kořínka jej v roce 1703 opět koupila vrchnost. V roce 1750 měl mlýn pouze jedno složení a mlynář z něj odváděl 120 zlatých ročně.
V roce 1791 předala vdova po mlynáři Anna Braunová mlýn oceněný na 800 zlatých svému synovi Josefu Braunovi, který jej obratem prodal za 4000 zlatých kralickému mlynáři Karlu Šimčíkovi. Pak šel dolní mlýn z ruky do ruky a prodával se téměř každoročně, v některých letech dokonce i dvakrát. Delší dobu jej drželi v letech 1821 -1826 Janáčkovi a v letech 1834-1843 Škorpilovi.
- 1862 koupil a 1901 je uveden jako majitel Antonín Vozihnoj
- 1903 vyměnil nový majitel Antonín Dostál u již zastaralého mlýna celé vnitřní zařízení
- 1935 nahradil jeho syn Oldřich vodní kolo turbínou
- 1952 byl mlýn zrušen
- budova se nacházela v rukou rodiny Dostálovy do smrti posledního mlynáře
- dnes patří jejímu vnukovi
Poznámka:
Písemný materiál je čerpán z knihy Tištín (kapitoly z historie a života obce 1327-2007)vydané Městysem Tištín v roce 2007
K samotné keši:
- nejlépe je nechat své vozy u mlýna a ke keši dojít cestičkou kolem strouhy, po které chodila obsluha mlýnu ke stavidlu.
- může se zaparkovat i přímo u splavu. Tuto možnost ale nedoporučuji, jedná se o slepou ulici, kde byste budili příliš mnoho pozornosti místních občanů