LOVE

Skutečná láska sdílí. Nezneužívá druhého člověka, neexistuje proto, aby vlastnila. Chcete-li druhého člověka vlastnit, nastává potíž: ten druhý může vlastnit vás. A je-li mocnější, přitažlivější, pak přirozeně budete otrokem vy. Jestliže se chcete stát pánem druhého, máte strach, že byste mohli být zredukováni na otroka. Pokud po přivlastnění druhého člověka netoužíte, nikdy se nebudete obávat, že by si ten druhý mohl přisvojit vás. Láska nikdy nevlastní.

Láska nikdy nevlastní a lásku nelze nikdy vlastnit. Skutečná láska vás osvobozuje. Svoboda je nejvyšší vrchol, nejvyšší hodnota. Láska je svobodě nejblíže, svoboda se nachází o krok před láskou. Láska není se svobodou v rozporu, je odrazovým můstkem k ní. To vám objasní vědomí: lásku je nutno využít jako odrazový můstek ke svobodě. Jestliže druhého milujete, dáváte mu svobodu. A dáváte-li mu svobodu, udílí ji on vám.

Láska je sdílení, a nikoli vykořisťování. Láska vlastně o ošklivosti ani kráse nikdy nepřemýšlí. Tato skutečnost vás překvapí: láska o nehezkosti ani o půvabu nikdy neuvažuje. Láska pouze jedná, rozjímá a medituje - nikdy nepřemýšlí. Ano, někdy se stane, že se s někým k sobě hodíte, a najednou je vše harmonické. Není to otázka krásy nebo ošklivosti. Je to záležitost harmonie, rytmu.

Východní mytologie zachycuje jeden příběh, nádherný mýtus, který vypráví, že na počátku, když byl stvořen svět, se žádné dítě nerodilo samotné, ale ve dvojici: stejné matce se společně narodil jeden chlapec a jedna dívka.Byla to dvojčata, jež se k sobě totálně hodila - to byl onen pár. Ladila spolu v každém aspektu. Potom člověk upadl v ne-milost - podobně jako při prvotním hříchu - a za trest se tyto páry přestaly rodit stejné matce. Rodí se však nadále! Ke každému člověku někde existuje božský partner. Je však velmi obtížné ho najít, protože můžete být bílý a váš protějšek černý. Můžete být hinduista a vaše partnerka muslimka. Můžete být Číňan a váš protipól Němka.

Nikdo ošklivý ani krásný ve skutečnosti neexistuje. Nehezký člověk se může k někomu hodit a potom je pro něho krásný. Krása je stín harmonie. Není to tak, že byste se zamilovali do krásného člověka. Je to přesně naopak. Pokud se do někoho zamilujete, připadá vám nádherný. Láska vyvolává zdání krásy, není to naopak.

Lidé by měli mít možnost setkávat se a stýkat, aby nalezli jeden druhého. Neměli by se hnát do svatby. Spěch je nebezpečný - jeho výsledkem jsou pouze rozvody nebo životy naplněné utrpením.

To, kdo se k vám hodí, a kdo ne, zjistíte jen tehdy, poznáte-li mnoho mužů a žen. Není to otázkou dlouhého nosu ani krásné tváře. Někdo, kdo má nádherný obličej, vás může přitahovat, může vás přitahovat někdo, kdo má krásné a veliké oči, a ta barva vlasů... na tom však nezáleží! Budete-li žít společně, po dvou dnech si barvy vlasů ani nevšimnete, po třech dnech si nevšimnete, jak dlouhý má ten druhý nos. Po třech týdnech na fyziologii druhého zcela zapomenete. Nyní se vás bude dotýkat realita. To, co bude skutečné, bude duchovní harmonie.