PROSTĚ PÁR FRAGMENTŮ, KTERÉ SE MŮŽOU HODIT PŘI TOULKÁCH LESY
Co je to listnatý strom - listnáč?
- Je to strom, který nese listy, ve kterých probíhá fotosyntéza. Většinou se jedná o opadavý strom. Existují také stálozelené např. Planika(Arbutus). V naší zeměpisné šířce se vyskytují pouze stromy opadavé.
- Listnaté stromy jsou krytosemenné (semena mají ukryta v plodech a vytváří květy) dvouděložné rostliny, ale existují i jednoděložné (Agavaceae). Jsou základem listnatých lesů (les s 75% listnáčů), takových lesů je však dneska oproti předchozím věkům na území ČR méně. Do osmnáctého století však listnaté lesy převládaly. Tyto stromy přestávají v průběhu zimy růst, proto na podzim shazují listí. Jejich růst začíná znovu na jaře, kdy vyráží nové listy a stromy posléze rozkvétají. Dneska známe více jak 1400 druhů listnatých stromů.
- Typickou skladbu středověkých lesů ve střední Evropě tvořily tyto stromy:
- Dub (Quertus),
- Jasan (Fraxinus),
- Jilm (Ulmus),
- Habr (Carpinus),
- Lípa (Tilia),
- Javor (Acer),
- Topol (Populus),
- Vrba (Salix),
- Olše (Alnus),
- Buk (Fagus).
- V ČR nám tvoří dneska listnáče tyto podíly porostní plochy (25,5%):
- Buk lesní - (Fagus sylvatica) 7%
- Duby - (Quercus) 6,8%
- Bříza bělokorá – (Betula pendula) 2,8%
- Ostatní listnáče 8,9%
- Tvrdost dřeva uvádím podle Brinellovy metody v drobném přehledu od nejtvrdšího k nejměkčímu (metod měření je však více a občas se některá pozice mění).
Akát – Buk – Habr – Dub – Jasan – Jilm – Javor – Hrušeň – Třešeň – Bříza – Lípa – Olše – Topol.
Pevně věřím, že je to vhodná pomůcka také pro stromošplhy.
- A pro ty, kteří rádi pojídají uzené maso, uvádím stromy, které jsou pro tento účel vhodné.
Buk lesní – Fagus sylvatica, Kaštanovník jedlý – Castanea sativa, Olše – Alnus.
Ovocné listnáče:
Broskvoň – Prunus, Hrušeň – Pyrus, Jabloň – Malus, Meruňka - Prunus , Švestka – Prunus, Třešeň – Prunus, Višeň – Prunus - ta je snad nejvhodnější.
A jak je to s uctíváním stromů?
V minulosti se uctívaly hlavně listnaté stromy. Keltové uctívali především duby a jmelí na něm, ale i další stromy byly tzv. náčelnické a určující. Keltové vázali povahové vlastnosti člověka ke stromům. Každému člověku byl proto jednoznačně při jeho narození přiřazen strom, který byl v jeho dalším životě znamením, pulsorem a signalizoval jeho osobnost. V keltské kultuře existoval STROMOSKOP a byl to určitý druh horoskopu. Vše mohlo takto existovat, protože Keltové byli pevně spojeni a sešněrováni s přírodou. Do tohoto systému bylo zapracováno dvacet jedna stromů, které se v desetidenních obdobích různě opakovaly. Můj strom je Líska a myslím, že to vzhledem k dosavadnímu průběhu mnou vedeného života fakt sedí. Keltové nejdůležitější záležitosti rozhodovali při sněmech Druidů (dru wid – velmi učený) v posvátných dubových hájích – NEMETHONY . Je vidět, že stromy tu měly v minulosti velkou moc a listnáče zvlášť.
Keška je umístěna nedaleko dubového krasavce, kterému se můžete poklonit a třeba drobně zameditovat a také jako on se porozhlédnout po okolí. Přístup je po kraji pole, ale třeba také od řeky a pak porostem.
