Bratra A jsem vlastnoručně zachytil aparátem s měchem na několika přiložených fotografiích. Ano, měl jsem to štěstí být v osmašedesátém zrovna v tom správném věku, a tak mám na dětství i lepší vzpomínky než jen pionýrský šátek a dobrovolně-povinné účasti v prvomájových průvodech.
Jak na kešku
Na výchozích souřadnicích bratr A bydlel. Vyrazíte-li odtud do stínadelských uliček směrem ke Kampusu (dál nechoďte), narazíte na naši bývalou skautskou klubovnu. Poznáte ji snadno – vchodové dveře jsou v celé výšce ozdobeny vitrážovou květinou.
Mezitím jste už jistě zjistili
Křestní jméno K, příjmení P a skautskou přezdívku N bratra A (K+P+N=186), vše bez diakritiky.
Od klubovny pokračujte 4*K+16*P-20*N metrů v azimutu 4*K-2*(P+N) stupňů.
Dojdete k objektu, který byl klíčový v začátcích činnosti oddílu.
Objekt se nachází od července 2018 v nejistém stavu z hlediska vlastnictví.
Proto najděte nejbližší lampu se značkou hlavní silnice
a zjistěte číslo U jako ciferný součet jejího pětimístného čísla za UM.
Od vchodu do tohoto posledního objektu pokračujte 22*U metrů v azimutu 10*N+2*U stupňů a tady už je keška.
Nemáte-li u skautů konexe, mohli byste alternativně poznat na fotkách některého z mých spolubojovníků.
Najdete tam primáře, radiačního fyzika a odborníky na sváření nebo chlazení.
O dvacet let později jsme jednou s bratrem A rozebírali, že se většina členů v životě velmi dobře uplatnila.
Víš, povídá, já jsem nikdy nikoho z oddílu nevyhodil. Co jsem ale vypozoroval, že děti mají úžasný cit rozeznat, jestli do kolektivu patří. A když ne, tak rychle odcházejí samy.